Přestože je orel opičí národním ptákem Filipín a zdobí tamní bankovky, v přírodě už přežívá jen posledních 300 až 400 párů. A ani v chovu v lidské péči se jeho rozmnožení dlouhodobě nedaří. Vzhledem k tomu, že má liberecká zoo zásluhou Jana Hanela na svém kontě v odchovech dravců řadu prvenství, znamená nyní výraznou naději také pro záchranu tohoto kriticky ohroženého druhu před úplným vyhynutím.
„Jejich populace je strašně zranitelná, geneticky to není žádná hitparáda. Nicméně z historie víme, že když se do toho pustíme, dá se zachránit i něco, co už vypadá jako ztracené. Krásným příkladem je záchrana kondora kalifornského, kterých bylo pouze dvacet, a jejich populaci se nakonec podařilo namnožit tak, že teď v přírodě hnízdí 500 párů,“ připomněl před odjezdem na filipínský ostrov zoolog Jan Hanel. „V tuto chvíli víme, že by se tam vešel nejméně dvojnásobek těchto orlů, a to je také cílem našeho snažení,“ podotkl zoolog.
Orel opičí patří se svou délkou zhruba 105 centimetrů a rozpětím křídel až 250 centimetrů k největším dravcům světa. Vzhledem k tomu, že v přírodě nemá žádného predátora, stojí za jeho drastickým úbytkem především lidé. Největším problémem přežití tohoto druhu je v současnosti úbytek životního prostoru, neboť většina lesů ustoupila zemědělské půdě a převážně pěstování cukrové třtiny. Orel opičí byl dlouhá léta také oblíbenou trofejí lovců, v současnosti je však na Filipínách chráněný a za jeho zabití hrozí vysoké tresty.
Pouhých šest mláďat
Záchrannou stanici na ostrově Mindanao provozuje nezisková organizace Philippine Eagle Foundation již od roku 1987, za téměř čtyřicet let její existence se zde však podařilo odchovat pouhých šest mláďat. Za posledních deset let dokonce žádné.
„Jejich aktivity jsou ale přitom na velmi vysoké úrovni. Snaží se chránit nejen zvířata samotná, ale i biotopy, kde ptáci žijí. Problémem je však zastaralé a nevyhovující vybavení,“ vysvětlil Hanel a dodal, že právě to se s příjezdem českých odborníků změní.
Na Filipíny tým totiž odletěl se třemi velkými bednami, které obsahují vše podstatné pro zdárný odchov dravců. Tamní ochranáři mají nově k dispozici například dva inkubátory, přesné váhy na vejce, profesionální mikroskop, kapiláry na odběr spermatu nebo přenosnou odchovnu, jež slouží k pobytu mláďat v prvních dnech po vylíhnutí, kdy potřebují přesnou teplotu a intenzivní péči.
„S dopravou vybavení nám velmi pomohla česká ambasáda v Manile a také česká vláda, především ministerstvo zahraničních věcí,“ doplnil Jan Hanel. Vybavení v hodnotě několika set tisíc korun se podařilo pořídit díky podpoře Zoo Olomouc, Zooparku Nehvizdy nebo Zoo Wupperthal a líhně dodala sponzorským darem firma Procon-Grumbach.
Sperma vydrží desítky let
Do filipínské záchranné stanice dorazil Jan Hanel s týmem přesně v době vrcholící hnízdní sezony, kdy se očekává, že samice orlů budou snášet vejce. Pokud vše vyjde, bude liberecký ornitolog pomáhat filipínským kolegům zhruba tři týdny.
„Už na jaře, když byli chovatelé z filipínského centra na stáži přímo u nás v zoo, jsme jim vysvětlili podstatu líhnutí. Jakou mají udržovat teplotu, vlhkost, kdy otáčet vejce, a tak podobně. Ukázali jsme jim také, jak se mrazí sperma a ukládá v tekutém dusíku. Sperma pak mohou použít i za desítky let. Vzhledem k tomu, že je genofond orlů opičích velmi malý, může to ovlivnit jejich existenci do budoucna,“ přiblížil Hanel.
Pokud bude reprodukce dravců úspěšná, odchovaná mláďata plánují filipínští ochranáři vypouštět zpět do volné přírody.
„Liberecká zoologická zahrada má mimo jiné významnou funkci ochranářskou. V rámci mezinárodní spolupráce s různými zeměmi a organizacemi plní důležitou úlohu v záchraně některých živočišných druhů. Častá představa veřejnosti, že jsou tu zoologické zahrady pouze pro místní osvětu a trávení volného času, je mylná,“ řekla k projektům místní zoo náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje Květa Vinklátová.
