Agentura pro sociální začleňování zaznamenala zhoršení u tří z pěti ukazatelů, na jejichž základě se index zpracovává, což ukazuje na rostoucí problémy v sociální oblasti.
„Není to překvapivé. Na sociální a ekonomické situaci českých domácností se projevily epidemie covidu, dramatický nárůst cen energií a enormní inflace. Reálné příjmy v Česku se propadly více než jinde v Evropě,“ uvedl ředitel agentury Martin Šimáček.
Severní Morava potřebuje investory i lepší školství, shodli se odborníci |
„Vývoj v Moravskoslezském kraji kopíruje celé Česko, kde také docházelo k navýšení indexu. Některé obce se dostaly nad hranici osmi bodů, kdy už je v nich potřeba začít se problematice sociálního vyloučení věnovat,“ uvedl Jan Mochťák, který v agentuře vede regionální centrum Východ.
Index zahrnuje ukazatele z pěti oblastí: počítá množství příjemců příspěvku na živobytí, příjemce příspěvku na bydlení, osoby v exekuci, dlouhodobě nezaměstnané a předčasné odchody ze vzdělávání. Rozsah hodnot indexu se pohybuje od nuly do třiceti bodů, kdy nejvyšší počet ukazuje na maximální rozsah sociálního vyloučení v obci.
Periferní oblasti i části velkých měst
V kraji se s tak vysokým indexem pohybují obce z periferních oblastí, třeba Osoblažsko či Vítkovsko, ale také velká města jako Ostrava, Karviná a Havířov. „Zmíněná města mají řadu míst, která lze dlouhodobě označit za sociálně vyloučené lokality, v Ostravě je to například Přívoz. To pak ovlivňuje hodnocení celého města,“ popsal Mochťák.
V oblastech jako Vítkovsko nebo Osoblažsko se jedná z velké míry i o strukturální problém. Jedná se o periferní regiony, v obou případech také o bývalé území Sudet, což dlouhá desetiletí brzdilo jejich rozvoj.
I po společenské změně v roce 1990 zůstávají hospodářsky i sociálně pozadu.„Například nedostatečná dopravní infrastruktura zhoršuje možnost dojíždění do zaměstnání, stejně tak brzdí i podnikatelské příležitosti,“ nastínil Mochťák.
Ve velkých městech se na vysokém stupni indexu sociálního vyloučení propsal také nárůst vyplácených příspěvků na bydlení.
Moravskoslezský kraj má jedny z nejnižších mezd, růst nepřekonal inflaci |
„Obecně lze mluvit o několika provázaných příčinách. První je vyúčtování energií za rok 2022 a rovněž rostoucí zálohy na bydlení v roce 2023. Změnila se kritéria čerpání, kdy nyní na příspěvek může dosáhnout více lidí,“ sdělil Mochťák.
Podle něj je to na jednu stranu i pozitivní zpráva. „Lidé už se o dávku nebojí žádat jako dříve,“ řekl s tím, že podle odhadů žádala v dřívějších dobách příspěvek na bydlení asi jen třetina lidí, kteří na čerpání měli nárok.
„Na druhou stranu se ale ukazuje, že v současnosti se svými příjmy nedokáže zaplatit nájemné ani velké množství pracujících lidí. Mluví se o takzvané pracující chudobě. Mezi nejohroženější skupiny patří například matky samoživitelky, senioři či právě nízkopříjmové domácnosti s dětmi,“ přiblížil.
Úřad práce loni v kraji rozdělil na příspěvcích na bydlení téměř o miliardu a půl korun více než v roce 2022. Zatímco toho roku mířilo do Moravskoslezského kraje v příspěvcích na bydlení 1,8 miliardy korun, loni už to byly 3,2 miliardy.
Málo míst pro nízkopříjmové skupiny
Druhým faktorem indexu, který loni výrazně vzrostl v celém Česku, byly počty dlouhodobě nezaměstnaných. „Je to tím, že průmysl loni stagnoval, dobíhaly následky energetické krize, takže vznikalo málo nových pracovních míst pro lidi z nízkopříjmových skupin,“ řekl Mochťák.
Dobrou zprávou je naopak pokles množství exekucí. „Lidí v exekucích už naštěstí tolik nepřibývá, a to hlavně v mladší generaci. Mohou za to i akce jako Milostivé léto nebo i existence dluhových poraden, díky čemuž velké množství dlužníků vstupuje do procesu oddlužení,“ objasnil Mochťák.
Ostrava nakoupí menstruační potřeby školačkám, které na ně nemají |
Města a obce, které mají vysoký index sociálního vyloučení, se problematiku snaží řešit. „Na území Ostravy je například 23 ubytoven, z toho 14 jsou místa, kde je požadavek intenzivní sociální práce. Na těchto ubytovnách žije kolem 1 500 lidí, z toho až 450 dětí, což je tragické. Naší snahou je dát jim šanci na normální bydlení,“ popsal náměstek ostravského primátora Zbyněk Pražák.
Město každý rok získává od městských obvodů byty, kam tyto lidi umisťuje. „Patří k tomu i pomoc a podpora ze strany našich sociálních pracovníků, kteří jim pomáhají si bydlení udržet, protože tito lidé už často ztratili návyky, jak normálně bydlet. Díky této podpoře máme až osmdesátiprocentní úspěšnost, což je ve srovnání s jinými městy skvělý výsledek,“ podotkl Pražák.
Pokuty za přestupky postrádají smysl
Další aktivity míří na vyloučené lokality, v nichž v Ostravě žije odhadem okolo šesti až sedmi tisíc lidí. „Máme různé preventivní programy, podporu rodin, vzdělávání a další podobné aktivity. Nutno ale říct, že je to běh na dlouhou trať, kde se výsledky projevují jen velmi pomalu,“ připustil Pražák.
Naopak například v Osoblaze se cítí v řešení sociálně vyloučené lokality bezmocní. „Nemáme možnost, jak zde působit, domy patří soukromému majiteli. Obyvatelé se rychle střídají, takže pokud se s nimi snaží sociální služby pracovat, tak se za pár měsíců odstěhují a práce přijde vniveč,“ povzdychl si starosta Osoblahy Antonín Rous.
Dodal, že se snaží preventivně působit, například vysvětlovat, jak a proč třídit odpady a jak se chovat na veřejnosti. „Ale velké výsledky to nemá. Navíc pokuty za přestupky prakticky postrádají smysl, když jde většinou o lidi na sociálních dávkách,“ upozornil.
Podobné zkušenosti má i starosta Vítkova Jakub Cihlář. „Jsem spíše pesimista, agentura nám dá nějaké doporučení, ale všechno je to v teoretické rovině, reálně se to moc měnit nedá. Můžeme čerpat dotace na sociální služby, terénní pracovníky i dluhové poradny, to je ale asi všechno,“ posteskl si Cihlář.
