Nejdříve Keltové, pak Germáni. Archeologové v Opavě odkryli unikátní sídliště

  7:17
Mimořádný nález překvapil archeology při průzkumu terénu před výstavbou rodinného domku v opavské části Kateřinky. Hned v prvních dnech práce odkryli zbytky germánského sídliště, které vzniklo na místě staršího, keltského osídlení. Mezi nalezenými artefakty jsou i unikáty.

„Odkrýváme germánské sídliště zhruba z druhé půlky prvního století našeho letopočtu. Situace je o to zajímavější, že se tady podařilo zachytit i výměnu kultury keltské za germánskou. To je poměrně výjimečné,“ popsal archeolog Slezského zemského muzea Ondřej Klápa.

Na ploše dvacet krát patnáct metrů odborníci objevili zbytky tří polozemnic. Dvě germánské, z nichž jedna je vykopaná přes starší, laténskou, tedy keltskou. „Ta je pravděpodobně z posledních padesáti let starého letopočtu,“ upřesnil.

Dodal, že právě v době po přelomu letopočtu z našeho území keltské osídlení mizelo a přicházela germánská kultura. A toto přechodné období mezi Kelty a Germány není archeologicky často zachyceno. A teď jej v Opavě dokládají dvě obydlí, která se přímo překrývají.

„Je tady vidět sídlištní kontinuita. Lokalita má z hlediska sídelních taktik té doby ideální polohu. Nachází se na terase nad vodním tokem,“ zhodnotil Klápa oblast, kde dnes v Kateřinkách vzniká zástavba nových domků.

Archeologové našli na okraji Opavy středověké sídliště, vykopávky překryje obchvat

Datovat nálezy ještě během výzkumu archeologům umožnily nalezené předměty. V případě keltského obydlí jde o zlomek skleněného náramku z modrého skla. Po germánské kultuře pak na místě zůstaly například zbytky keramiky typické pro starší dobu římskou, zdobené i leštěné, což mělo imitovat kov.

Skutečným unikátem je zbytek spony ze západní části římské říše. Běžná tehdy byla pro Galii či Porýní, na našem území jde o raritu.

„Mohla se sem dostat obchodem, výměnou nebo s ní sem někdo přišel. Používala se jako ozdoba nebo ke spínání šatů. U nás se našly na jižní Moravě jen dva zlomky podobného typu spony. Tak velký kus ne,“ uvedl archeolog.

V případě nalezených obydlí jde o zčásti zahloubené chaty. „Částečně zapuštěný dům do země má obdélný půdorys pět na tři metry,“ dodal archeolog. „Dva středové kůly v kratších stranách naproti sobě byly nosné, držely trám, na kterém spočívala sedlová střecha. Stěny byly pravděpodobně z dřevěných trámů omazané hlínou, což máme doložené zbytky takzvané mazanice. To je druhotně přepálená hlína.“

Podle Ondřeje Klápy je na tak malé ploše osídlení poměrně husté. „Koncentrace vypovídá o tom, že sídliště bylo určitě větší. Nálezy ukazují i na to, že tady bylo pravděpodobně drobné výrobní centrum, pravděpodobně skleněného zboží, protože se našlo poměrně dost skleněné strusky,“ popsal.

Odborníci odkryli i takzvané ploštěnky, které sloužily k přípravě pokrmů pomocí horkých kamenů v jámě. Na odkrytí ještě čekají kulové objekty, jež zřejmě sloužily jako zásobní jámy.