Vítkovické bateriové úložiště se osvědčilo, na Bruntálsku přibudou větrné parky - regiony.impuls.cz

Vítkovické bateriové úložiště se osvědčilo, na Bruntálsku přibudou větrné parky

  16:56
Objet 275krát zeměkouli po rovníku s běžným elektromobilem nebo zásobovat 570 domácností po celý rok by dokázala energie uložená v prvním roce činnosti do bateriového úložiště v Ostravě – Vítkovicích. To tam kvůli lepší stabilizaci soustavy a efektivnějšímu využívání tamní kogenerační jednotky vybudovala společnost ČEZ.

Vítkovické energocentrum po roce naplnilo očekávání. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Celkem bylo v prvním roce provozu uloženo do akumulačního systému o výkonu 10 MW více než 2 tisíce MWh energie.

„Baterie ve Vítkovicích se osvědčila jako důležitý prvek podpory obnovitelných zdrojů a stability sítě. Díky rychlé reakční době dokáže vyrovnávat výkyvy v dodávkách elektřiny a nahradit výkon při omezení jiných zdrojů,“ uvedl Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO.

„Jde hlavně o schopnost v řádu milisekund dodat energetické síti chybějící výkon a stabilizovat frekvenci a další kvalitativní parametry elektřiny v síti,“ přiblížil.

V Ostravě mají největší baterii v Česku, umí celý den zásobovat stovky domů

Systém je propojen s plynovými kogeneračními kotli v Energocentru Vítkovice, někdejší elektrárně Vítkovic a během prvního roku provozu dosáhl účinnosti 87 procent.

ČEZ plánuje do roku 2030 vybudovat akumulační kapacity o celkovém výkonu 300 MW, možné plány v tomto směru v regionu však firma zatím nekonkretizovala.

„Tímto byla dovršena modernizace Energocentra Vítkovice, která zajistila snížení emisí oxidů síry, dusíku, tuhých znečišťujících látek a CO2 o osmdesát až sto procent,“ konstatoval mluvčí společnosti ČEZ Vladislav Sobol.

Jaký je princip fungování bateriového úložiště? „Při poklesu frekvence v energetické síti pod 50 Hz se systém automaticky začne vybíjet a v řádu milisekund dodá do sítě regulační energii. Naopak pokud frekvence v síti stoupne nad 50 Hz, baterie soustavě pomáhá tím, že se nabíjí,“ doplnil mluvčí.

Větrníky u Lomnice na Bruntálsku

V běhu jsou ovšem další projekty v Moravskoslezském kraji. Vedle výstavby nové nízkoemisní teplárny v Dětmarovicích na Karvinsku to je třeba rozšiřování fotovoltaických zdrojů nebo výstavba dobíjecí infrastruktury pro elektromobily.

Na přechodu na ekologičtější způsoby získávání elektrické energie v kraji se však nepodílí jen polostátní energetický gigant. V plánu jsou i další projekty, například větrné elektrárny.

Jedna s až sedmnácti turbínami o výkonu 6,2 MW by mohla vzniknout poblíž Lomnice na Bruntálsku. Projekt by mohl být hotov do roku 2029 a následně dodávat energii odpovídající roční spotřebě přibližně sedmi tisíc domácností.

„Jako obec to chceme, se stavbou souhlasí i většina občanů,“ konstatovala starostka Lomnice Barbara Vojtíšková. „Elektrárna přinese bonusy jak pro obec, tak pro každého z obyvatel. Lidé i obec třeba dostanou část elektřiny zdarma, o dalších výhodách ještě jednáme.“

Některé projekty naopak nuceně končí

Další větrný park by na Bruntálsku mohl vzniknout u Horních Životic. Sedm turbín s celkovým výkonem 54 MW by tam mohlo být podle oznámení EIA napojeno na novou transformovnu 110/22 kV, jejíž stavba se u stávající rozvodny v Horních Životicích rovněž plánuje.

V plánu jsou také větrníky poblíž Velké Štáhle, kde by mohlo stát až deset větrných elektráren. Už několik let se jedná třeba i o větrné elektrárně u Zátoru.

Ne všechny projekty se však nakonec uskuteční. Na konci května tohoto roku například skončí platnost stanoviska EIA větrnému parku v Bratříkovicích na Opavsku, 11. srpna pak končí platnost stejného dokumentu i plánované větrné elektrárně v Nových Lublicích, taktéž na Opavsku.

Vlastní fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 999 kW plánuje postavit v Ostravě společnost Ferona. Ta by měla ročně vyprodukovat zhruba jednu gigawatthodinu čisté energie, a přinést tak úsporu přibližně 542 tun emisí CO2 ročně.

1. února 2024

V Ostravě zprovoznili největší bateriové uložiště v Česku | (0:52) | video: iDNES.tv