„Polsko se v záměru vybudování vysokorychlostní trati posunulo hodně dopředu. Koncový úsek na české straně, který se má na polskou trať napojit, je naopak v nedohlednu,“ upozornil na možný problém starosta Bohumína.

„Z poslední informace od ministerstva dopravy vyplývá, že zatím nemají ani čárku. Takže Poláci jsou připraveni, zatímco náš stát ještě hledá tužku,“ konstatoval starosta.

Bohumína se příprava a stavba vysokorychlostní trati úzce dotýká. Po překročení státní hranice poblíž Věřňovic by trasa totiž měla vést stávajícím koridorem do Ostravy vedle Dolní Lutyně právě katastrem tohoto příhraničního města.

„Stavba polské vysokorychlostní trati z Katovic ke státní hranici s Českou republikou, kde ji ukončí most přes Olši v katastru Dolní Lutyně, by mohla začít už za dva roky,“ doplnila mluvčí bohumínské radnice Jana Končítková.

Mapka s vyznačeným koridorem pro vysokorychlostní trať od česko-polské hranice k Bohumínu. (6. září 2024)

Polská strana je v přípravě podstatně dál. „Dokumentace týkající se přeshraničního vlivu projektu na životní prostředí byla předána generálnímu řediteli Ochrany životního prostředí,“ informovala na začátku srpna Natalia Zapała, mluvčí Regionálního ředitelství ochrany životního prostředí v Katovicích.

Správa železnic však prodlevu na české straně odmítá. „S polským protějškem CPK (Centralny port komunikacyjny, pozn. red.) pro tento projekt připravujeme i mezinárodní smlouvu o spolupráci,“ komentoval výhrady bohumínského starosty mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.

Mluvčí doplnil, že práce česko-polského týmu zahrnuje rovněž pracovní skupiny, které se zabývají nejen parametry trati, ale i například životním prostředím a procesem EIA.

Projednávání by nemělo trvat dlouho. Snad

Ta by na českém území neměla být, hlavně díky velice krátkému úseku mezi státní hranicí a současným železničním koridorem, složitá, byť vede místem sousedícím s ptačí oblastí a v současnosti tolik diskutovanou zónou v Dolní Lutyni určenou pro gigafactory.

Část příprav už má česká strana podle mluvčího Správy železnic za sebou. „Na území Moravskoslezského kraje byly již na základě žádosti Správy železnic aktualizovány Zásady územního rozvoje pro tuto stavbu a proběhlo tak strategické posouzení vlivů na životní prostředí SEA, což je pro přípravu stavby klíčový milník,“ vysvětlil Dušan Gavenda.

Součástí polské studie podle něj byla také česká část vysokorychlostní tratě napojující se u Dolní Lutyně na stávající trať.

„Studie byla na konci června projednána na Centrální komisi Ministerstva dopravy a Správa železnic tak nyní může zadat navazující zpracování podrobnější dokumentace projektu – vypsání je plánováno letos na podzim,“ doplnil Gavenda.

Síť vysokorychlostní železnice v Česku

Stavba polského úseku vysokorychlostní trati je součástí širšího záměru rychlejšího propojení jednotlivých oblastí, v tomto případě příhraničních obcí s Katovicemi a dále například s Varšavou.

Na rozdíl od českých vysokorychlostních tratí, které budou určeny jen pro rychlovlaky, by polskou trasu mohly využívat i pomalejší spoje.

Například cesta z Katovic do města Jastrzębie-Zdrój by měla díky nové trati trvat 50 minut regionálním vlakem a 35 minut zrychleným, zatímco dnes takové spojení vůbec neexistuje. Vlak z Katovic do Rybniku má zvládnout trasu za 25 minut, což je oproti současnosti více než poloviční zlepšení. Doba jízdy z Rybniku do Varšavy by měla trvat zhruba 2,5 hodiny.