Zpracované dříví míří přednostně těm nejpostiženějším, pro všechny nevystačí. Pomáhají další dary i řezání a štípání naplavenin.
„Z vysoušečů pořád vyléváme vodu. Celé dny větráme a hodně topíme. Naše dřevo zatopila voda. Ostříkali jsme ho kus po kusu od bahna, ale je mokré, nedá se letos využít. Museli jsme narychlo pořídit nové,“ popsala potíže s topením Anna Holubová z Krnovska.
Pětičlenná rodina obývá jen první patro svého domu. Dříví by se jí hodilo, stejně jako stovkám dalších.
Starostové záplavou postižených obcí a měst teď organizují především zpracování dřeva. Nákladní auta přivážejí celé klády, jež měří několik metrů a musí se nařezat a naštípat. „Plánujeme už teď o víkendu první dobrovolnickou akci na jeho zpracování. Hodí se opravdu každá pomoc,“ nastínil starosta Holčovic Martin Hradil.
Lidé musí kvůli vysušení topit i na 25 stupňů
V Zátoru sekery a pily v rukou dobrovolníků kmitaly už minulý víkend a práce pokračují. „Štípáme, štípáme, štípáme. Lidé dřevo nutně potřebují, musí topit i na 25 stupňů, aby se domy vysušily,“ řekla starostka Salome Sýkorová.
Pomocníky vyhlíží i nedaleká Široká Niva, kam první náklaďák plný dřevěných klád dorazil ve středu. „Dobrovolníky s pilami a sekerami bychom velmi uvítali,“ podotkl tamní starosta Tomáš Spáčil s tím, že stačí zavolat na obecní úřad, který zájemce nasměruje.
Ač do kraje Lesy ČR navážejí stovky kubíků dřeva, na všechny nevyjde. „Zájem několikanásobně přesahuje naše možnosti,“ vysvětlil ředitel podniku Dalibor Šafařík s tím, že pomoc patří těm nejpotřebnějším.
Lidem chybí peníze na vysoušení zatopených domovů, Lesy ČR jim dají dříví zdarma |
Podle doporučení lesníků by obce měly domácnosti dělit po deseti kubících. „Pokud bychom doporučení dodrželi, pomůžeme tak šestnácti domácnostem. O pomoc se přihlásilo 47 domácností,“ vyčíslil rozdíl holčovický starosta Hradil. V Široké Nivě takto můžou podělit dvacítku domácností, i tam by jich ale dříví potřebovalo o mnoho víc.
Ještě větší rozdíl hlásí Krnov. „Dřevo u nás vychází pro nižší desítky domácností. To je naprostý zlomek poptávky,“ uvedl starosta Tomáš Hradil a dodal, že zpracované dříví Krnov předává nejvíce postiženým domácnostem v nejhůře postižených částech města.
Částečně sanovat to, co chybí, pomáhají další dárci. Zátor dostal další dříví od Vojenských lesů a statků, Holčovice prvním deseti domácnostem mohly poskytnout štípané dřevo z daru města Rožmitál pod Třemšínem, Široká Niva získala štípané dřevo z Opavska.
Zájem větší než množství kulatiny
„První zavážky dřeva jsme měli díky daru od Biskupských lesů,“ přidala další milou zkušenost starostka Brantic Jiřina Heinischová.
Někde rozdělí dříví po deseti kubících těm nejpostiženějším či povodní zasaženým seniorům. Zátor dřevo rozpočítal na všechny a rozváží tři a půl kubíku každé postižené domácnosti. Co zbude nebo přibude, rozveze znovu. „Dáváme pět kubíků na domácnost. Snad všechny pokryjeme,“ popsala brantický systém starostka Heinischová.
A zpracovávají se i naplaveniny. „Nechali jsme je nařezat a naštípat a už jsou rozvezené,“ popsal starosta Holčovic. Tomáš Spáčil z Široké Nivy sice podotkl, že toto dříví není vyschlé, ale lidem jej obec taky zpracovala a dodává. „Napřesrok jim to strašně pomůže, mají o starost míň,“ vysvětlil.
Z vlastních lesů málokterá samospráva může těžit. „Jsme po kůrovcové kalamitě, těžba v posledních letech je nulová, jen zalesňujeme,“ zmínil krnovský starosta Hradil.
9. října 2024 |
