iDNES.cz

Zkáza se vrátila, začíná se opět od nuly. Lidé na Bruntálsku už jsou zoufalí

  8:46
Vyplavené i poškozené domy, prostranství plná bahna, naplaveného dřeva a kamení. Zničené silnice i chodníky. Nefunkční čistírny odpadních vod, žádná elektřina, nulový mobilní signál, vodovod bez pitné vody. Obce na horní Opavě povodeň zasáhla natolik, že řeší jen základ – bezpečí obyvatel, obnovu alespoň některé z příjezdových cest a zásobování.

„Voda opadla, jen některé části zůstávají zatopené. Následky jsou devastující,“ popsal starosta Brantic na Bruntálku Daniel Říha. Voda z řeky Opavy, ale také říčky Krasovky vyplavila obec i její místní části, ochráněné zůstaly jen malé lokality na kopci. „Ze čtyř set padesáti nemovitostí jsou asi tři stovky zatopené. Větší část zásadně, voda tam dosáhla i dvou metrů.“

U některých domů voda podemlela základy a poškodila rohy natolik, že statici musejí prověřit jejich stabilitu. Přesuny Branticemi komplikuje vytrhaná silnice.

Páteřní cesta obcí je zničená i v sousedním Zátoru. „Je podemletá a je tam velká díra. Auto neprojede, a i když procházejí chodci, je to nebezpečné,“ říká místostarostka Zátora Jiřina Míčková.

Lidé se nemají kam vrátit

Řeka Opava vyplavila horní Zátor a celou místní část Loučky. „Ještě v neděli jsme neměli informaci o dvou stovkách lidí, kteří zůstali v domech. Teď už máme naštěstí evidovány všechny,“ doplnila místostarostka.

Některé domy jsou stále zatopené. Obec čelí nedostatku veškerých materiálů a vyhlásila sbírku na mycí a hygienické potřeby, lopaty, rukavice, gumáky, svítilny, ale i ručníky, oblečení, potraviny a vodu.

Situace není dobrá ani v Nových Heřminovech. „Voda klesá. V domech ale zůstává. Jsou v podstatě zničené, lidé se nemají kam vrátit,“ popsala v pondělí starostka Michaela Hermanová. Dodala, že povodeň zatopila sedmdesát procent budov.

Obce už teď vědí, že jsou ve svízelné situaci. „Rozsah škod je tak velký, že si s tím sami neporadíme. Už jsme požádali o pomoc co se týče těžké techniky, obrátíme se i na firmy,“ nastínil starosta Brantic Říha.

Zatopený Krnov i Opavu mohla ochránit přehrada. Jenže dodnes je jen v plánech

Ve veřejném prostoru se zatím rozhořela diskuse kvůli přehradě Nové Heřminovy. „Stavba vodního díla Nové Heřminovy se po desetiletí potýká s překážkami různých organizací, například Hnutí Duha,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Podle ředitele Povodí Odry Jiřího Tkáče by řeka Opava v Krnově a Opavě s přehradou podle propočtů zůstala v korytě. „Vodní dílo Nové Heřminovy je navrženo k transformaci stoleté vody na vodu pětiletou. Jasně se ukazuje, že přírodě blízká opatření a drobná doprovodná opatření nemohou podstatně přispět ke zvládání extrémních povodňových situací,“ uvedl Tkáč.

V Krnově by řekou Opavou při kulminaci protékalo místo 250 kubíků vody za sekundu 150, v Opavě místo 500 kubíků 330 a řeka by se nevylila z břehů.

Ochrana na toku Opavy

První plány regulace horního toku Opavy pocházejí z dob císaře Josefa II.

Profil přehrady tam registrovala Zemská vláda Slezska v roce 1911.

V roce 1923 vznikl i projekt.

V roce 1953 byla údolní nádrž Nové Heřminovy součástí Státního vodohospodářského plánu.

Ochrana v povodí Opavy se znovu řeší od povodně v roce 1997.

V roce 2003 stavbu přehrady schválili krajští zastupitelé.

V roce 2008 o stavbě vodní nádrže s dalšími doprovodnými opatřeními rozhodla vláda.

Podle Iva Dokoupila z Hnutí Duha jde ale jen o hledání viníka. Tvrdí, že máslo na hlavě má stát. „Není hotová přeložka silnice, která má předcházet stavbě přehrady. Nejsou na ni vykoupené pozemky ani peníze,“ uvedl Dokoupil s tím, že chybí také odsazené hráze v Branticích, Zátoru a Krnově.

„Podle vládního usnesení z roku 2008 se počítalo s tím, že hráze budou postaveny před výstavbou nádrže,“ poukázal ekolog.

Dodal, že teď při povodni nefungoval ani nový suchý poldr u Karlovic. „Voda teče kolem,“ konstatoval.

Kdo je viníkem?

Objem vody v Krnově a Opavě podle Dokoupila také ovlivňují přítoky řeky Opavy.

Starostka Zátora Salome Sýkorová cítí bezmoc. „V roce 1997 mi voda zatopila dům, povodňové škody jsme odstraňovali tři roky. Od roku 1998 jsem na obci a celou dobu bojuju za přehradu, která by nás ochránila. Teď jsem zase na začátku. Jako obyvatelka Zátora i jako starostka. Pro spoustu lidí byla evakuace strašná pecka, mnozí totéž zažívají podruhé. Je to hrozné,“ neskrývá rozčarování.

Znovu má zatopený dům a za své vzaly i investice obce z doby mezi povodněmi. „Na dotacích jsme vyčerpali přes dvě stě milionů korun, všechno je pryč,“ povzdychla si. Poškozená je škola, sportoviště, chodníky, čistírna odpadních vod.

Připomněla dlouhý boj o přehradu s Novými Heřminovy v minulosti i současný nedostatek peněz, když části projektu přišly o dotaci. „Doufám, že se to konečně pohne. Kde jsme, aby se tak dlouho nedělo nic?“

zpět na článek