„V nejbližších dnech se sejde hodnotící komise, která se nabídkami šesti přihlášených firem bude zabývat,“ potvrdila mluvčí krajského úřadu Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.
Doplnila, že zhotovitele pak bude schvalovat krajská rada. „Smlouva bude podepsána nejdříve v září. Poté bude možný poklep základního kamene,“ přiblížila harmonogram.
Autory návrhu stavby situované v lokalitě za Frýdlantskými mosty směrem ke krajskému úřadu jsou architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Vyhráli už v roce 2004 architektonickou soutěž. Tehdejší krajští politici však plány zastavili a začali je oživovat až v roce 2018.
Peníze projekt nakonec získal z evropského Operačního programu Spravedlivá transformace, který je zaměřený na podporu regionů poznamenaných těžbou uhlí. Ministerstvo životního prostředí z něj na Černou kostku přidělilo 1,6 miliardy. Ostrava přidá sto padesát milionů, zbytek půjde z krajského rozpočtu.
Starý projekt
Aby kraj získal pro Černou kostku podporu, musel více než dvacet let starý projekt zásadně přepracovat. Výsledek vystihuje slogan: „Od těžby uhlí po těžbu dat.“
Černá kostka v Ostravě stát bude, knihovna získala dotaci 1,6 miliardy korun |
V devítipodlažní budově najde nejmodernější zázemí nejen vědecká knihovna, která se sedmdesát let tísní v provizoriu, ale také centrum digitalizace, vědy a inovací.
Krajský úřad loni založil příspěvkovou organizaci Černá kostka, jejíž tým rozvíjí strategie pro náplň centra a celé budovy.
„Původní projekt navrhoval v podstatě jen knižní archiv. Dnes to působí jako z pravěku,“ uvedl ředitel příspěvkové organizace Černá kostka Andrej Harmečko.
Teď je základem zadání vybudovat otevřenou instituci evropské úrovně, která zprostředkuje vzdělání různým cílovým skupinám a nabídne jim přístup k softwarům, aplikacím, informacím a databázím.
„Momentálně specifikujeme vybavení jednotlivých prostor. Promýšlíme každou maličkost, každý drát,“ dodal.
Hlavně knihy
Tým Černé kostky spolupracuje s vědeckou knihovnou, která má na starosti hlavně knihovní část. Ta bude podle ředitelky Libuše Foberové zabírat sedmdesát procent plochy nové budovy.
„Půjdeme do dvakrát většího prostoru, než máme teď. Veškerý knihovní fond budeme mít pod jednou střechou a k tomu rezervu na padesát let,“ shrnula ředitelka.
Dodala, že společně s Černou kostkou knihovna připravuje veřejné zakázky na vybavení a pracuje také na přechodu na nový knihovní systém, který umožní vyhledávání nejen v tištěných, ale i v digitálních dokumentech. „Chystáme i digitalizační centrum,“ doplnila.
Část důležitého zázemí bude v Černé kostce schovaná pod zemí. Vedle skladu knih bude ve dvou podzemních patrech parkoviště, konferenční sály, digitalizační centrum nebo nahrávací studio. Projekt počítá i s využitím střechy pro malou divadelní scénu a bar.
„Veškeré prostory budou tvůrčí, vybavené nejmodernějšími technologiemi. Počítá se s různorodými odbornými pracovišti a laboratořemi, včetně laboratoře pro měření kyselosti knih,“ dodala ředitelka.
Černá kostka má být atraktivní uvnitř, zvenku i v blízkém okolí. Součástí stavby je vybudování vodní plochy kolem budovy.