Ostravská radnice a její komise, v jejímž čele stojí lidovecký náměstek hejtmana Lukáš Curylo, je terčem kritiky pro výběr vítěze. Na moravskoslezské hejtmanství podalo trestní oznámení konsorcium firem BBP Stavby a KAMI PROFIT, které ve výběrovém řízení skončilo na druhém místě s cenou o 70 milionů nižší, než nabídl vítěz sdružení firem Metrostav DIZ a OHLA ŽS. Někteří odborníci poukazují na fakt, že soutěžení „na cenu“ není správnou cestou, jak si zajistit dodávku skutečně kvalitních služeb.
Přitom právě tento model soutěžení je v Česku velmi rozšířený. Rozhořčení z prohrané veřejné zakázky je zčásti pochopitelné, ale veřejné zakázky je nutné vnímat v širším kontextu a brát ohled na další zcela zásadní kritéria potenciálních zhotovitelů.
„Obecně bych řekl, že má cena jako jediné kritérium smysl v případech, kdy zadavatel předem definuje v maximální možné míře předmět nákupu a úroveň jeho kvality. Za takové situace, kdy ‚kvalita‘ je v zásadě daná dopředu a manévrovací prostor pro dodavatele se ztrácí, se mi zdá racionální vybrat dodavatele podle nejnižší ceny,“ komentoval odborník na veřejné zakázky Robert Páleník pro server businessinfo.cz.
Ostatně to potvrzuje i předseda Robert Špalek, předseda ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků), který upozorňuje na fakt, že vysoutěžená nejnižší cena se může významně prodražit skrz levné materiály i v následném provozu a údržbě.
„Naše nabídka byla ze strany odborné komise podrobena takřka inkvizičnímu zkoumání. V řadě případů přitom nebylo vůbec jasné, z čeho pramení pochybnost komise, když údaje v nabídce byly zcela jasné. Nicméně respektovali jsme, že zadavatel má právo informace ověřovat, a všechny požadované doklady jsme včas předložili,“ odůvodňuje kosorcium firem BBP Stavby a KAMI PROFIT důvod pro podání trestního oznámení.
O vybudování Černé kostky v Ostravě usiluje šest firem, jasno bude v září |
Kraj si za rozhodnutím komise stojí. V případě zmíněné veřejné zakázky na zhotovitele stavby Černé kostky v Ostravě byly mezi kritérii mimo jiné technická kvalifikace, ekonomická kvalifikace i profesní způsobilost. „Podmínkou výběru je, aby dodavatel splňoval kritéria a požadavky stanovené zákonem a zadávací dokumentací. V daném případě k tomu tak bohužel ani přes další umožnění dokládání informací a dokladů nad rámec nabídky u účastníka s nejnižší nabídkovou cenou nedošlo,“ říká Miroslava Chlebounová, PR specialistka Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.
Otazníky kolem velikosti firem
Z materiálů, které má redakce k dispozici, vyplývá, že konsorcium firem BBP Stavby a KAMI PROFIT není způsobilé pro realizaci projektu Černé kostky v hodnotě necelé 1,3 miliardy korun. BBP Stavby je menší stavební firma s průměrným ročním obratem 300 milionů korun. Za posledních 10 let nerealizovala žádnou zakázku přesahující 100 milionů, kromě současného projektu zateplení nemocnice Na Homolce ve spolupráci s KAMI PROFIT.
KAMI PROFIT je o něco větší slovenská stavební firma s průměrným obratem 750 milionů korun. Nicméně v Česku dosahuje její obrat jen 250 milionů. Jejich společný průměrný roční obrat v ČR činí 550 milionů korun. To je výrazně méně než požadovaná roční prostavěnost 650 milionů pro projekt Černé kostky. Navíc jejich společná personální kapacita činí 68 zaměstnanců, z nichž většina působí na Slovensku.
„Zkušenosti a kapacity účastníků byly zohledněny v rámci stanovené kvalifikace. Pokud některý z účastníků tyto požadavky nesplnil, nemohl být vybrán, což se ukázalo u účastníka, který v nabídce sice uvedl nejnižší nabídkovou cenu ze všech, ale současně neprokázal splnění kvalifikace. Nastavením podmínek zadání zadavatel definuje minimální schopnosti a zkušenosti dodavatelů, které musí prokázat, aby mohli stavbu realizovat. U této zásadní stavby uvedené platí dvojnásob, kdy zadavatel nechce riskovat, že by stavbu svěřil osobě, která dostatečné zkušenosti nemá,“ doplňuje Miroslava Chlebounová.
Barrandovský most otevírá pro pěší už i severní část, přejedou také cyklisté |
Soutěžení na cenu má své ale
U velkých a složitých projektů a rekonstrukcí by přitom mělo být multikriteriální hodnocení nabídek standardem. Cestu například ukázala pražská Technická správa komunikací při rekonstrukci Barrandovského mostu.
„Veřejná zakázka na rekonstrukci Barrandovského mostu byla unikátní. Poprvé v historii města jsme soutěžili tak, že délka dopravních omezení měla stejnou váhu jako cena. Délku prací se nám podařilo stáhnout na tři a půl měsíce z původně projektantem očekávaných osmi,“ říká někdejší pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr v tiskové zprávě o podpisu smlouvy s vítězem veřejné zakázky na rekonstrukci Barrandovského mostu.
V případě veřejných zakázek je klíčové nejen správné nastavení sankcí, ale i reálnost závazků vítězů. V únoru letošního roku navíc vláda Petra Fialy schválila Národní strategii veřejného zadávání v ČR, kdy v hodnoticích kritériích veřejných zakázek se nově musí zohledňovat také kritéria udržitelnosti a ESG.