Vedení Dvorců a Kříšťanovic v Nízkém Jeseníku na Bruntálsku církevní záměr vítají, ovšem zastupitelé Petrovic u Karviné tento projekt nepodpořili. Jejich nesouhlas nicméně projekt zřejmě nezastaví.

Diecéze hodlá vyrábět elektřinu pro farnosti, charity a církevní školy, a snížit tak náklady na provoz těchto zařízení.

„Chceme využít možností, které skýtá komunitní energetika. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je navíc blízká ochraně přírody, která nám leží na srdci,“ vysvětlil motivaci Biskupství ostravsko-opavského vedoucí jejího odboru hospodářské správy a majetku Zdeněk Miketa.

Moravskoslezské soudy řeší poslední desítky případů církevních restitucí

Dodal, že přípravy jsou v různých fázích, od zpracování projektu po vyřizování stavebního povolení. „Očekáváme, že bychom mohli první fotovoltaické elektrárny v Petrovicích u Karviné a v Křišťanovicích uvést do provozu v roce 2026,“ uvedl Miketa.

V Petrovicích u Karviné chce biskupství instalovat solární panely s celkovým výkonem necelých devět megawattů na dvou sousedících pozemcích. Jeden je podle územního plánu už přímo vyčleněný pro výrobu energie, v případě druhého, většího pozemku o to vedení požádalo obec, ale neuspělo.

Část obyvatel biskupské elektrárny nechce

„Po dosti emotivní diskusi jsme návrh zástupců církve, kteří nám zároveň nabídli různé výhody a kompenzace, zamítli,“ informoval starosta Petrovic u Karviné Marian Lebiedzik.

Přiblížil, že elektrárny mají stát nedaleko zástavby, a byť by byly obehnané stromy a odstíněné tak, aby byl negativní estetický dopad minimální, lidé kteří tam bydlí, tam žádné panely nechtějí.

Starosta zdůraznil, že biskupství může začít stavět i bez změny územního plánu. „Ve veřejném zájmu to umožňuje novela energetického zákona,“ řekl. Vedení obce si podle něho ale nechá udělat právní rozbory a podle výsledku se rozhodne o dalším postupu. „Na biskupství si nemůžeme stěžovat. Od začátku jedná korektně,“ podotkl Lebiedzik.

Zdeněk Miketa potvrdil, že podle energetického zákona církev jako vlastník pozemků souhlas pro tento druh stavby nepotřebuje. Pokračuje tedy v přípravách. „Postoj obce, která se tak připravila i o nabízené benefity, nás však mrzí,“ konstatoval.

Zástupci Kříšťanovic, kde má biskupství záměr postavit další solární elektrárnu podobné velikosti, naopak již podepsali memorandum o spolupráci. Tam by podle starostky Jitky Rozkošné církevní fotovoltaika nikomu nevadila.

Církev zaměstná v beskydských lesích stovky lidí. Vydělají si víc

Obec momentálně vyřizuje nový územní plán. „Žádáme také o vyčlenění pozemku biskupství pro energetickou výrobu, ale zodpovědný úřad v Bruntálu k tomu poslal nedoporučující stanovisko. Argumentuje narušením krajinného rázu, což nás dost udivuje vzhledem k tomu, jak se v okolí povolují například větrné elektrárny,“ uvedla Rozkošná.

Starostka dodala, že obec je vstřícná ke komunitní energetice a výrobě energie z obnovitelných zdrojů. Zanedbatelné pro ni nejsou ani slíbené kompenzace včetně výhodné ceny za elektřinu a příspěvku na pokrytí nákladů s novým územním plánem.

Zdeněk Miketa sdělil, že v případě Kříšťanovic má biskupství zpracován projekt pro stavební povolení a bude žádat o jeho vydání.

Biskupství fandí

Změnu územního plánu pro biskupskou elektrárnu bude vyřizovat i sousední obec Dvorce. Církev tam má vybraný další svůj pozemek do deseti hektarů.

„Se záměrem biskupství nemáme problém, protože se jedná o lokalitu na okraji vesnice, kde panely nebudou vadit. Aktivity biskupství vítáme, protože tady hospodaří a jejich přístup ke krajině se nám líbí,“ řekl starosta Dvorců Jan Božovský.

Ve všech třech vesnicích si církev pro solární panely vybrala pozemky s nejnižší kvalitou půdy. Zdeněk Miketa uvedl, že biskupství nemá ambici zásobovat elektřinou všechna svá zařízení. „Vzhledem k charakteru fotovoltaiky je to nereálné,“ řekl.

Diecéze ostravsko-opavská má v regionu osm školních zařízení a prostřednictvím charit provozuje desítky sociálních služeb. „A jako dobrý hospodář chceme vlastní energií provoz našich zařízení zlevnit,“ shrnul mluvčí biskupství Ondřej Elbel.