Výstavu unikátních kol uspořádal Klub českých velocipedistů v Hrabové, jehož členem je i Radim Heinich z Vratimova.
Návštěvníci na ní uvidí vývoj od předchůdce kola – draisiny, pojmenované po svém vynálezci Karlu von Draisovi.
„Což bylo vlastně jen odrážedlo vyrobené celé ze dřeva,“ líčil Radim Heinich.
První přelom přišel okolo roku 1870, kdy se objevila vysoká kola. „Protože ještě nebyly řetězové převody, tak aby se zvětšovala rychlost, zvětšovala se i velikost předního kola,“ objasnil.
Od roku 1870 až do roku 1890 se vysokých kol vyrábělo obrovské množství, dostaly proto pojmenování běžná kola, anglicky ordinary bikes.
„Říkalo se jim ale různě, třeba i boneshaker – kostitřas nebo také widowmaker – výrobce vdov. Padalo se z nich z velké výšky, navíc často na hlavu, proto končily pády zlomenými čelistmi, prasklými lebkami a bohužel i smrtí,“ vyprávěl Heinich.
Když se objevily „bezpečníky“
Po nich přišla kola v podobě, v jaké je známe dnes. „Oproti vysokým kolům byly tyto nové bicykly s řetězem bezpečnější, proto dostaly anglický název safety bikes, u nás se jim říkalo bezpečník,“ sdělil.
Přechod k novému typu kol byl podle jeho slov pozvolný. „Dokonce ještě kolem roku 1900 vyšel v časopise o cyklistice článek, jehož autor rozporoval význam bezpečníku a tvrdil, že vysoké kolo je daleko lepší, protože nepotřebuje mazat řetěz a není tak poruchové. A že je i rychlejší. Nicméně bezpečníky to vyhrály,“ podotkl Heinich, který na vysokých kolech s oblibou jezdí.
„Protože jsem už dříve jezdil na jednokolce, nebyl pro mne přechod na vysoké kolo tak složitý,“ řekl muž, jenž v roce 2022 vyhrál i závod na ovále v Belgii.
Po nehodě skončilo na půdě
Ostatně několik vystavených vysokých kol patří jemu. „Bylo vyrobené v letech 1884 až 1886, neslo název Bavaria a bylo to závodní kolo poměrně lehké konstrukce. Získal jsem ho ve velice bídném stavu a zachovalo se díky tomu, že to kolo těžce havarovalo, pak ho někdo odložil na půdu a tam zůstalo,“ popsal Heinich stroj, který sám renovoval.
„Je vidět, že je různě nýtované, dokonce i rám, takzvaná kost, je nýtovaný. Ale na všech částech jsou vyražena výrobní čísla, takže jsou to všechno originální díly z jednoho kola. Kromě paprsků předního kola, které bylo ve velmi bídném stavu, a gum na pedálech a na kolech a kůže na sedle jsou to všechno původní součástky.“
Netradiční sportovní výstava v prostorách Národního zemědělského muzea Ostrava v Dolních Vítkovicích představuje ranou éru české cyklistiky. Připravilo ji České muzeum stříbra s restaurátorem Robertem Honsem ve spolupráci s Klubem českých velocipedistů v Hrabové. K vidění bude až do 10. června.
5. listopadu 2022 |