Vláda chce zvýšit podporu dřevostaveb, stavebníků, kteří se jimi zabývají, i dřevozpracujících firem. „Loni se v České republice vytěžilo 18,5 milionu kubíků dřeva, z toho se vyvezlo do zahraničí 5,1 milionu kubíků surového dříví,“ informovala zástupkyně mluvčího ministra zemědělství Tereza Kubálková.

Vývoz vytěženého dřeva do zahraničí přitom dlouhodobě kritizují zpracovatelé dřeva. „Velcí zahraniční investoři díky svým možnostem určují ceny suroviny na trhu, dřevo od nás vozí ke zpracování do svých velkých závodů v zahraničí. Část pak zpracovanou, už za mnohem vyšší ceny, vozí zpět. Mnoho domácích zpracovatelů dřeva se kvůli tomu dostává do nevýhodné situace,“ uvedl viceprezident Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu Robert Babuka.

Jeho slova potvrzuje například Martin Řeháček, majitel bílovecké pily, která funguje od roku 1994: „Velcí giganti si díky objemům dřeva, které zpracovávají, mohou diktovat ceny a ovládají trh. Na nás, menší zpracovatele, často zbývají jen méně kvalitní zbytky.“

Dřevostavby jsou šancí pro ty, kteří potřebují rychle bydlet

Sám se již kvůli zahraničním zájemcům ocitl v nevýhodné situaci. „Měl jsem od dodavatele objednanou kulatinu, a ten ji nakonec den předtím prodal Polákům, protože mu nabídli vyšší cenu,“ popsal.

S ohledem na pravidla evropského trhu ale vláda nemůže vývoz dřeva přímo omezit. „Lze toho dosáhnout nepřímo pomocí stimulace výroby v tuzemsku. Primárním cílem je podporovat využívání dřeva zejména ve stavebnictví, zpracování dřeva s vyšší přidanou hodnotou, a tím zvyšovat domácí poptávku po surovém dříví a vytvářet podmínky pro to, aby se vlastníkům lesů dařilo ve vyšší míře dřevo dodávat místním zpracovatelům,“ přiblížila Kubálková s tím, že klíčová má být podpora dřevostaveb.

Jejich množství v Česku roste. Ukazují to například i statistické údaje v počtu nově postavených rodinných domů.

„Takový plán měl být před 30 roky“

„V roce 2000 byl podíl dřevostaveb jen 1,4 procenta, v roce 2022 už to bylo 14,1 procenta,“ sdělila Kubálková s tím, že cílem je, aby v roce 2035 činil jejich podíl 25 procent.

Stavebníci plány vlády vítají. „Konečně jsme se dočkali, i když něco takového tady mělo být už před dvaceti třiceti lety,“ míní například Roman Václavík, majitel opavské firmy Ingenia Dřevostavby. „Ve srovnání se zahraničím, například s Německem nebo Rakouskem, jsme strašně pozadu, ani dřevozpracovatelský průmysl na to není připraven,“ uvedl Václavík.

Pro srovnání – ve zmíněném Rakousku již dnes činí podíl dřevostaveb mezi rodinnými domy 30 procent.

Kůrovcová kalamita je pryč, změna skladby lesů ale ovlivní těžbu dřeva

Velkou brzdou jsou podle jeho slov platné normy. „Kvůli nim se například u nás nemohly stavět třípatrové a vyšší dřevěné domy. A teď třeba řešíme, že ve školce nesmí být dřevěný strop a dřevěné nosníky. Krásné dřevo proto musíme nesmyslně obložit sádrokartonem,“ přiblížil s tím, že nejvíce podle něj brzdí dřevostavby požární normy. „Přitom například protipožární lepené dřevo odolává ohni lépe než ocel,“ řekl Václavík.

Kvůli požárním předpisům se musel například před časem měnit projekt infocentra v beskydských Trojanovicích, plánovaný původně jako dřevostavba. „Museli jsme nakonec volit kombinaci cihly a dřeva. Nutno ale říct, že nikde nejsou předpisy tak přísné jako u nás,“ popsal autor projektu, kopřivnický architekt Kamil Mrva.

I to by se podle úředníků mělo změnit. „Pracujeme například na vytvoření normativních podmínek požární bezpečnosti pro větší využití dřeva ve stavebnictví,“ uvedl vedoucí tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.