iDNES.cz

Elektrárna v Dětmarovicích končí s uhlím. Vymění jej za biomasu a plyn

  17:00
Poslední topnou sezonu s uhlím zahajuje dětmarovická elektrárna společnosti ČEZ. Na jaře 2025, po několika letech postupného útlumu, uhelné kotle definitivně skončí. Prozatím je nahradí nové zdroje – biomasa a plyn. Do budoucna pak zřejmě i jádro. Polsko je v tomto ohledu napřed, stavba malých reaktorů se za hranicí již připravuje.

Elektrárna v Dětmarovicích na Karvinsku končí s černým uhlím. Dodávky elektřiny, ale i tepla a teplé vody pro Bohumín a Orlovou od příští sezony zajistí z čistších zdrojů. | foto: Skupina ČEZ

„Ekologizace zajistí snížení emisí oxidu uhelnatého, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek až o 97 procent,“ informoval mluvčí společnosti ČEZ Vladislav Sobol.

Vedle výroby elektřiny se Dětmarovice podílejí také na dodávkách tepla pro okolní města Orlovou a Bohumín.

„Nová teplárna bude v budoucnu potřebovat jak plyn, tak 25 tisíc tun biomasy ročně. Energetici si její dodávku už nyní zajistili smlouvami se čtveřicí dodavatelů z Moravskoslezského kraje,“ doplnil mluvčí ČEZ.

Spolu s přechodem na plyn a biomasu se Dětmarovice v budoucnosti mohou stát sídlem jednoho z prvních malých modulárních reaktorů (SMR) v České republice. ČEZ plánuje v následujících patnácti letech masivní investice do ekologických zdrojů v celém kraji a právě SMR je jedním z klíčových prvků tohoto plánu.

Konec uhlí. Elektrárna na Karvinsku čeká na jádro, teď pomůže plyn a biomasa

Malé modulární reaktory umožňují lokalizovanou výrobu energie s výrazně nižšími emisemi ve srovnání s fosilními palivy. A využívat je lze i pro vytápění. Jejich hlavní nevýhodou zatím je, že existují převážně jen na papíře.

„V rámci přípravy projektu výstavby malého modulárního reaktoru v Dětmarovicích jsme zatím nenarazili na žádná vylučující kritéria,“ konstatovala Silvana Jirotková, ředitelka útvaru rozvoje malých modulárních reaktorů ve společnosti ČEZ. „Vedle Dětmarovic ale stále hledáme i další lokality v kraji vhodné pro umístění podobného záměru.“

Reaktor ušetří miliony tun emisí, zní z Polska

Zatímco u nás jsou SMR zatím ve fázi zvažování, sousední Polsko je o krok napřed. Už nyní chystá studie EIA pro jejich stavby.

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) pro SMR reaktory už je na polské straně v plném proudu. Nejbližší lokalitou k českým hranicím jsou Stawy Monowskie u Osvětimi, kde projekt zahrnuje reaktor s technologií BWRX-300 o výkonu až 1 300 MWe.

Co je to za cypoviny? Jaderný reaktor nechceme, raději uhlí, zní z Karvinska

Další polský modulární reaktor by mohl do budoucna fungovat například v Dąbrowě Górniczi u Katovic. Podle plánů by reaktory v těchto polských městech měly pomoci snížit závislost na uhlí, přičemž zapojení SMR do stávající energetické infrastruktury by mělo podpořit i stabilitu dodávek v době přechodu na bezemisní zdroje.

„Provoz reaktoru BWRX-300 ušetří, například ve srovnání s hnědouhelnou elektrárnou, až 2,5 milionu tun oxidu uhelnatého za rok, což se projeví ve zlepšení kvality ovzduší,“ stojí v polském oznámení záměru.

Éra uhelného teplárenství v Česku končí, modernizace přijde na stovky miliard

Polská elektrárna nedaleko Osvětimi by mohla zahrnovat až čtyři modulární reaktory, počítá se i s využitím tepla. Zvažovaný reaktor BWRX-300 je nyní ve fázi udělování licencí v USA, Kanadě a ve Velké Británii. Termín stavby ale zatím, i vzhledem k časné fázi projektu, stanoven není.

Na vzniku vlastního modulárního reaktoru David pracuje i ostravská společnost Witkowitz. „David ještě není pochopitelně připraven k výstavbě, ale předpokládáme, že po výběru konkrétní lokality zaberou finální přípravy další dva tři roky,“ konstatoval ředitel projektu Martin Groch.

28. dubna 2024

zpět na článek