„Chceme tamním lidem pomoci a věříme, že budeme podobně pokračovat ku prospěchu jak nájemníků, tak i obce,“ podotkl Jan Lipner, starosta obce s více než čtyřmi tisíci obyvatel.
Takřka čtvrtina z nich žije ve finských domcích, tedy dřevostavbách, které byly budovány v Československu po konci 2. světové války, zpočátku jako pomoc UNRRA (Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu – pozn. red.). Jejich odhadovaná životnost byla 30 let, ale většina z nich stojí stále. Heimstaden je nabízí k prodeji.
V Horní Suché činila původní souhrnná nabídka 130 finských domků za zhruba 240 milionů. To však Horní Suchá odmítla jako příliš rizikové a pro obecní rozpočet neúměrně zatěžující.
V současnosti vedení obce zvolilo strategii postupných odkupů, přičemž případné další domky bude alespoň částečně financovat z peněz utržených z prodejů nájemníkům.
Schvalování dostaveb a zákonná hrozba
I to však má svá úskalí. „Naše dobrá vůle může narazit na stávající zákon o obcích, podle kterého máme povinnost zveřejnit každý záměr prodeje. Může se však přihlásit někdo, kdo nájemníky přeplatí, což pro ně může být horší než v současnosti,“ vysvětlil starosta Lipner.
Pak by obec zřejmě musela nabídku prodeje zrušit a domek, či domky i s nájemníky by jí zůstaly.
Velmi rychle se také musí vyřešit vytápění domků, protože v některých stavbách nesplňuje současnou povinnou ekologickou kvalitu. Nutné bude rovněž dodatečné schvalování nejrůznějších přístaveb z minulosti.
Lidé na rozhodnutí netrpěli čekali a poté přiznávali, že se obávali neschválení. „Měli jsme strach, to ano. Pokud to půjde a cena bude rozumná, tak domek koupíme. Obavy byly největší z toho, že Heimstaden domky zbourá a nám nabídne bydlení někde jinde, třeba v panelácích,“ uvedla jedna z obyvatelek. Jméno si však nepřála zveřejnit.
Společnost záměr demolice domů odmítala. „Revitalizace těchto lokalit však bude nezbytná, ať už budeme vlastníkem my, nebo kdokoliv jiný,“ upozornila už dříve mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz.
Dvojnásobná životnost
Konstrukce finských domů, jimž se v regionu říká „fiňoky“ se nejprve dovážely z Finska, odtud jejich název. Nejvíce se jich stavělo právě na Ostravsku a na Karvinsku, kde kvůli obnově a rozvoji těžkého průmyslu, například hornictví a hutnictví, rychle přibývalo obyvatel.
Původně se počítalo se životností dvojdomků třicet let, většinou však už jsou na jejím dvojnásobku či ještě více. Přesto v nich stále bydlí tisíce lidí. A chtějí i nadále.
Těžařská společnost OKD značnou část finských domků prodala už v 90. letech, a to údajně za ceny poměrně příznivé. Stalo se tak i v Horní Suché. Lokalita tehdy prodaných domků často jen stěží připomíná původní stavby. Na rozdíl od kolonií nyní prodávaných.
Heimstaden nabízí k odkupu finské domky i v jiných městech a obcích, například ve Slezské Ostravě a v Doubravě.
