Kolik jste už zažil takových debat?
Nebylo jich málo. Zajišťovali jsme investory pro zónu Nexen Tire u Žatce, chystali jsme třeba i mediálně známý projekt v Líních, kam investor nakonec nezamířil.
Byla složitější příprava projektu v Líních, nebo v Dolní Lutyni?
Každý projekt je jiný. V Líních šlo o letiště, v Dolní Lutyni je to malinko složitější i proto, že jsme na hranicích s Polskem. Na druhou stranu je tady dálnice a železnice, je tady i elektřina. Je těžké to srovnávat. Vždy se ale musíme bavit s obcemi v okolí a hledat nějakou cestu k dohodě.
Existuje už dnes seznam, co obci nabídnete jako kompenzaci?
Ten seznam vzniká, stejně jako dopadová studie, která může přinést další návrhy. Nic není uzavřeno.
Je to zmatek, kritizují Lutyňští přípravu gigafactory. Účast na debatách klesá |
Existuje nějaká částka, o které víte, že ji můžete obci slíbit? Jak se k ní vlastně dopočítáte?
Konečnou výši takové částky můžeme znát po dopracování dopadové studie. Poté se porovnají náklady a přínosy takové investice, a pokud se dostaneme na několikanásobek přínosů pro region, tak se to zrealizuje. Pokud ne, plány končí.
Jak rychle se státu vrátily náklady na příchod automobilky Hyundai do Nošovic?
To trvalo přibližně šest let. Do přínosů se nepočítají jen odvedené daně, ale i to, co firmy zaplatí na dalších odvodech a podobně. A jsou tady i multiplikační efekty, které každý takový projekt přináší. A pak také chceme zvrátit demografický vývoj v Moravskoslezském kraji, zlepšit migrační saldo. Což se třeba na Frýdecko-Místecku po příchodu automobilky Hyundai povedlo.
Jaký dnes odhadujete finanční přínos příchodu investora?
Ta částka se vyvíjí. Ale nyní předpokládáme, že deset let po spuštění by mohlo jít o výnos zhruba 70 miliard korun. A k tomu je opět potřeba připočíst multiplikační efekty.
Na lidi se to tady řítí ze všech stran, říká mluvčí spolku proti gigafactory |
Po příchodu Hyundai byli někteří zklamáni, že si automobilka přitáhla hlavně své vlastní dodavatele a na ty místní moc nezbylo. Nebude to nyní stejné?
I pro Hyundai už dnes dodávají místní firmy. I nový investor avizuje příchod dalších firem, my předpokládáme, že jich postupně bude více. Věříme, že ty firmy tady postupně zakoření a navážou kontakty i s místními partnery.
Jaké budou náklady státu?
To se nyní nedá dopočítat, vše je v běhu. Ještě nejsou hotovy například studie protipovodňových opatření a podobně. Ale ve výsledku musí být přínosy mnohonásobně vyšší než náklady státu.
Olše je hraniční řeka, už jste jednali s Poláky, že jim tam možná „pošlete“ při povodních více vody, protože tady postavíte nové hráze?
Cílem je ochránit Věřňovice až po Bohumín a současně nezhoršit situaci v Polsku.
Ale hrázemi zmenšíte prostor na naší straně, takže řeka bude muset téct jinudy. Tedy po té polské.
Já nejsem hydrolog, studie běží, výsledky určitě dostaneme. S polskou stranou to budeme určitě řešit, chceme se s nimi začít bavit v nejbližších dnech.
Kolik podobných zón máte vytipováno pro případné další strategické investory?
Za celou republiku je takových míst zhruba dvacet, většinou ve strukturálně postižených krajích, podobně jako je ten Moravskoslezský. Tady v kraji je jich kolem pěti.
Máme podat námitky? Dolní Lutyně schválila referendum kvůli gigafactory |
Kolik lidí dnes oficiálně zná skutečné jméno investora?
Jde o velice úzký okruh lidí, maximálně malé desítky.
Co by se stalo, kdyby se to jméno „provalilo“?
Mohlo by se stát, že by investor odešel. Jsou firmy, které jsou na tyto věci citlivé, jde o trhy, jde o akcionáře.
Zná to jméno třeba vaše manželka?
Ne, doma se o práci nebavíme. (směje se)
Už jste dohodnutí s majiteli pozemků v zóně?
Větší část zóny patří státu a státním firmám a organizacím, s dalšími majiteli jsme v kontaktu. Jednáme.
