Stavba sarkofágu by měla trvat zhruba deset let. Hořící část odvalu oddělí od zbytku haldy oddělovací stěny, překryv hořící hlušiny by pak měl zajistit její postupné vyhasnutí.
Končí tak původní plán sanace haldy, kdy se měl její povrch postupně odtěžovat a hořící hlušina hasit pomočí injektáže.
„Začínáme na tom pracovat co nejdříve, důležité bude získat potřebná povolení,“ konstatoval generální ředitel Diama Ludvík Kašpar. „Podobná metoda už byla použita při sanaci hořícího odvalu dolu Schoeller v Libušíně na Kladensku, jde tedy o vyzkoušenou metodu.“
Sanaci hořící haldy by měl celou platit stát. „Odhadovaná cena se pohybuje od 2,3 miliardy korun do tří miliard, ale může tuto částku také překročit, to dnes nikdo nedokáže říct,“ komentoval rozhodnutí expertní skupiny ministr financí Zbyněk Stanjura. „Každopádně toto řešení budeme s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou na vládě plně podporovat.“
Co s nebezpečnou hořící haldou u Ostravy? Možnosti hledá zvláštní komise |
Konečné řešení situace na haldě se tak dá čekat nejdříve po deseti letech. Obyvatelé jejího okolí si ale dlouhodobě stěžují na prašnost a zápach z hořícího tělesa.
Podle měření halda škodliviny nevypouští
Nakolik jsou hořící zplodiny nebezpečné okolí, měla zodpovědět i studie a rozšířený monitoring vzduchu v okolí haldy.
„Monitoring potvrdil, že halda nijak negativně neovlivňuje ovzduší ve svém okolí, naměřené hodnoty ukazují, že koncentrace všech škodlivin nevykazují žádné výkyvy vůči měřicím stanicím ve svém okolí,“ konstatoval Jozef Síkela v rámci představení vybrané varianty sanace haldy.
Problém heřmanické haldy se táhne už několik let. Přesněji od doby privatizace OKD. Tehdy se totiž většina nevýdělečných, a tudíž pro nového soukromého majitele nezajímavých pozemků převáděla na stát, potažmo státní podnik Diamo. To na nich mělo zahlazovat následky hornické činnosti.
ANALÝZA: Doutnající halda na okraji Ostravy začíná prohořívat do politiky |
Heřmanické haldy se toto týkalo jen částečně. S některými pozemky se totiž počítalo pro další využití, konkrétně pro skládku. Tyto si tehdejší OKD ponechalo, na haldě tak najednou byli dva vlastníci. Stát a OKD. To časem všechny podobné pozemky převedlo na společnost Asental, ta následně část pozemků na haldě prodala, následně se dostaly až k současnému vlastníkovi, společnosti cresco&finance.
Pro skládku, případně pro vznik průmyslové zóny, ale tyto pozemky zatím nelze využít. Na vině je prohořívající část haldy, stále není jisté, kam až se oheň dostane.
V Ostravě zkoušejí využít teplo z haldy, uvnitř je až 800 stupňů |
Halda je totiž tvořena odvalem z někdejších okolních dolů obsahujícím podstatnou část nevytříděného uhlí.
Druhým problémem soukromých pozemků jsou kaly, které se na ně dostaly později. A které se podle zástupců Diama netýkají sanačních prací, jež má státní podnik ze zákona na haldě provádět.
Diamo vede v současnosti kvůli svému působení na haldě celkem devět soudních sporů.
Podobná metoda už byla použita při sanaci hořícího odvalu dolu Schoeller v Libušíně na Kladensku (na snímku).
V pěti případech Diamo žaluje společnost Ostravská těžební, právníka Karla Ležatky. Ten firmu, která chtěla před několika roky na haldě separovat uhlí od hlušiny, před časem získal.
Ve dvou případech pak žaluje Diamo Ostravskou těžební. Spory stále běží, žádný dosud nebyl rozhodnut.
Firmy Ostravská těžební a cresco&finance jsou propojeny osobou Dalibora Tesaře. V Ostravské těžební je členem dozorčí rady, v cresco&finance jej obchodní rejstřík uvádí jako jediného majitele.
Cresco&finance a Diamo pak proti sobě vedou po jednom soudním sporu.
Haldu Heřmanice zakryje sarkofág. Ten hořící hmotu do deseti let zadusí.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz