Gastronomie se mění. V posledních letech hlavně v malých obcích hospody pomalu mizí. Tam, kde dříve byla restaurace, v níž vodní inspektoři ověřovali, zda v ní lidé běžně dostanou kohoutkovou vodu, už nyní žádný otevřený podnik nemusí najít. I toto zjištění je výsledkem letošní cesty kohoutkových detektivů.

„Podniků v gastrooboru, které nejsou vstřícné při servírování kohoutkové vody, je v současnosti v regionu velmi málo. Dalším zjištěním ale je, že řada podniků, především v menších sídlech, pozastavila nebo omezila v uplynulých letech provoz,“ shrnul aktuální výsledky Marek Síbrt, mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací (SmVaK), které za průzkumem stojí.

Zavírání hospod se podle jeho slov týká zejména menších obcí. „Inspektoři přitom nechodí do náleven, které stojí na tom, že se v nich točí pivo, ale do restaurací, kde se vaří, kaváren, hotelů či turistických občerstvoven,“ přiblížil Síbrt.

„Vysoká inflace, rostoucí náklady a problém sehnat dostatek kvalifikovaného personálu dopadly na gastrobyznys poměrně tvrdě. Některé podniky zavřely, jiné omezily otevírací dobu pouze na polední menu nebo naopak na večerní zkrácené posezení pro místní obyvatele,“ podotkl generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

Před covidem na hraně

Trend potvrzuje i prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek.

„Už před covidem byl ekonomický model restaurací na hraně. Pak přišla protiepidemická opatření, následně energetická krize a taky inflace, kdy v roce 2020 začaly ceny potravin výrazně růst. To všechno se na provozování gastronomických podniků silně podepsalo,“ popsal Stárek.

Nejvíce ohroženy jsou podle jeho slov restaurace v menších obcích, kde není dostatečná klientela, tedy ani kupní síla. „Pokud to není místo, kam jezdí i turisté, kteří by dokázali vykrýt podniku ztráty, je velmi těžké udržet tam provoz,“ podotkl.

Nápoje a studená kuchyň

Asociace si nechala udělat i ekonomický model takového podniku. „Jedná se o restauraci, kde se podávají jen nápoje a studená kuchyně. V případě, že tam přijde 20 až 25 lidí denně, a to je i na některé menší obce hodně, a nemusí platit nájem, tak zisk na konci měsíce vychází na tři až tři a půl tisíce korun, a to je málo,“ uvedl Stárek.

„Podobné je to i u restaurací s gastrem, kde musí provozovatel správně určit cenotvorbu jídel, aby mu to vydělávalo, na druhé straně ale přitom naráží na kupní sílu obyvatel,“ dodává.

Ubývání restaurací v menších obcích potvrzují i pivovarníci. „Podle našich dat za posledních pět let skončilo v Česku v obcích do pěti tisíc obyvatel asi dvacet procent hospod,“ sdělil mluvčí skupiny Prazdroj, pod niž patří i pivovar Radegast, Zdeněk Kovář.

„Když skončí restaurace ve městě, většinou se najde náhrada, ale na vesnici je to těžší,“podotýká.

Další výsledky průzkumu kohoutkových inspektorů jsou spíše pozitivní. „Podávání kohoutkové vody se stalo běžnou praxí. Negativních reakcí a odmítnutí s odůvodněním, že si majitelé nebo provozovatelé nepřejí, aby obsluha podávala zákazníkům vodu z kohoutku, se objevuje minimum,“ řekl Pšenička.