Severní Morava potřebuje investory i lepší školství, shodli se odborníci

  15:42
Bez investic do budoucnosti hrozí Moravskoslezskému kraji stagnace. Stále nejistý osud Liberty, otazníky nad příchodem velkého investora do plánované zóny v Dolní Lutyni, ale i prosté obavy z demografického vývoje přinášejí stále více otázek nad vývojem regionu. Shodli se na tom také účastníci nedávné konference Idea Forum 2024 pořádané regionální rozvojovou agenturou MSID.

Konference Idea Forum 2024 se zúčastnila i ekonomka Helena Horská. | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Pro budoucnost severní Moravy bude podle odborníků důležité zajistit hned několik věcí. Vedle lákání investorů a práce na výstavbě infrastruktury by to měla být i proměna školství.

Vybrat tu správnou strategii ale nemusí být jednoduché. „Máme na dvě stovky platných rozvojových strategií, ty se bohužel nenaplňují,“ konstatoval v rámci konference prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

„Pomalu končí OKD i některé návazné provozy. Všichni vidíme, co se děje v Liberty. Aby se kraj posunul dále, budeme potřebovat přeškolit výrazný počet lidí,“ naznačil Rafaj jeden ze způsobů, jak čelit ekonomickým problémům budoucnosti.

Pomoc pro zaměstnance Liberty: stát vydá přes miliardu, kraj přes sto milionů

Aby region uspěl, musí se podle Rafaje dostat například v digitalizaci nad průměr Evropské unie.

„Samozřejmostí pak je konkurenceschopnost v cenách energií,“ doplnil prezident Svazu průmyslu a dopravy.

Kraj hraje o čas

Počet zájemců o investování dlouhodobě klesá, postupně se snižují i možnosti získání podpory z národních i evropských zdrojů.

„Čísla hovoří jasně. Počet investičních projektů klesá. Navíc pro transformaci regionu nebudou peníze z Národního fondu obnovy nebo Operačního programu spravedlivé transformace stačit,“ poznamenal Petr Očko z ministerstva průmyslu a obchodu. „Proto potřebujeme násobně vyšší investice ze strany soukromého kapitálu,“ dodal.

Kvůli neperspektivním oborům zaměstnání podle něj jen z Moravskoslezského kraje odchází jedna třetina lidí do 34 let. Bez změn ve struktuře zaměstnanosti se tomuto trendu bude do budoucnosti čelit jen těžce.

Zóna v Lutyni se musí vyplatit, jinak plány končí, říká zástupce ministerstva

„Musíme připravovat zóny nad 40 hektarů, které bychom mohli ihned nabídnout. Například v rámci požadavků investorů na zahájení výroby do tří let nejsme v tomto směru konkurenceschopní,“ upozornil Petr Očko na jeden z problémů kraje.

Příliš průmyslových zón v regionu v posledních letech totiž nevzniklo. Historicky je ale jejich přínos podle Jana Rafaje snadno doložitelný.

„Například příchod společnosti Hyundai dal signál dalším investorům a ti sem přišli také,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy jeden z příkladů. „Potřebujeme silné investory, kteří přilákají další. I to je třeba příběh Dolní Lutyně. V USA by se o takového investora regiony mezi sebou popraly. Rozumím těm, kteří tam bydlí, ti mají právo na toto téma diskutovat, u ostatních, včetně politiků, tomu ale nerozumím.“

Dálnice a koridor

Na příznivé dopady rozvoje dopravní infrastruktury zase upozorňuje ekonomka Helena Horská, členka Národní ekonomické rady vlády NERV.

„Kraji rozhodně pomohlo napojení na dálnici a železniční koridor k pozici mezi čtyřmi regiony, které dotahují Unii. Už ale nejsme levnou zemí, tento kus konkurenceschopnosti jsme ztratili. Na druhou stranu to není jen na škodu,“ konstatovala respektovaná ekonomka.

Třinecké železárny promění energetiku, končí s uhlím. Za dvě miliardy

Kraj by se podle ní měl v rámci rozvoje dopravní infrastruktury více snažit o využívání možností financování.

„Už od roku 2018 varujeme před nedostatečným využíváním fondů pro stavby dopravní infrastruktury v České republice. Stát by měl více tlačit nejen na stavbu dálnic, ale i koridorů. Potřebné jsou i rychlostní komunikace, včetně rychlostních železničních tratí,“ vysvětlila Horská.

A čas se krátí. „Musíme jednat rychle. Přestaneme být příjemci, budeme spíše plátci. Přitom jsme Evropské unii slíbili dostavět komunikace do roku 2030,“ uvedla Horská.

22. dubna 2024