„Region kůrovec výrazně zasáhl. Nyní však ke kalamitním regionům nepatří,“ potvrdila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Souhlasí i krajská mluvčí Nikola Birklenová. „Momentálně neevidujeme žádné kalamitní oblasti. Situace byla nejhorší v letech 2015 až 2019,“ zmínila.
Lesy ČR proto mohutně sázejí nové stromy. „Od roku 2018 bylo ve státních lesích zalesněno přes sedm tisíc hektarů téměř padesáti miliony sazenic a přirozeně se ze semen stojících stromů obnovilo přibližně čtyři a půl tisíce hektarů,“ okomentovala Jouklová. „Tento rok plánujeme zalesnit tisíc hektarů a vysadit šest milionů sazenic. S přirozenou obnovou lesa počítáme asi u pěti set hektarů.“
Jak se situace bude vyvíjet tento rok, však podle Jouklové nelze odhadnout. „Zásadní bude počasí. Zatím kůrovcům nijak významně nepomáhalo ani neškodilo. Ve srovnání s loňským rokem je rojení a vývoj těchto škůdců mírně napřed, ale s rokem 2018 naopak výrazně pozadu,“ zhodnotila Jouklová.
„Abychom zabránili dalšímu šíření, je třeba včasná těžba a asanace napadených stromů. Je to nikdy nekončící proces, protože kůrovec je trvalou součástí smrkového lesa a musí se hlídat, aby se nepřemnožil,“ popsala. Lesy ČR podle ní plánují letos vytěžit 625 tisíc metrů krychlových dřeva.
Většinu dřeva lesníci ošetřují postřikem
„Napadené stromy průběžně vyhledáváme, ale jejich počet je nyní tak nízký, že běžný návštěvník lesa si většinou ani nevšimne, že asanace probíhá. Od začátku rojení kůrovce jsme zatím našli přibližně 3 600 napadených stromů, což je počet odpovídající běžnému až mírně zvýšenému stavu.“
Asanace znamená ošetření jednotlivých napadených kmenů. „Mechanická asanace neboli odkornění stromů pomocí škrabáku na kůru je účinná, ale jen do stadia larev. Proto se většina napadeného dřeva ošetřuje chemickým postřikem, a to jak stojících, tak pokácených stromů,“ popsala Jouklová.
Metod asanace stromů napadených škůdcem je mnoho. „Jedná se například o insekticidní sítě pro zakrytí skládky dřeva nebo o hubení hmyzu pomocí plynu,“ vyjmenovala Jouklová. Upozornila však, že k hubení kůrovce plynem je zapotřebí povolení od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a provádí ho pouze proškolení pracovníci.
Pomáhají také lapáky a lapače
Proti kůrovci se dá bojovat také výsadbou nových stromů. „Vysazujeme je způsobem předcházejícím dalšímu množení kůrovce, což znamená, že se snažíme vytvářet druhově rozmanitý porost,“ konstatovala Birklenová.
Lesníci využívají také lapáky a feromonové lapače, což jsou obranná zařízení proti kůrovci. „Lapák je skácený, zdravý, odvětvený smrk, který slouží k zachycení brouků,“ nastínila Jouklová použití této metody. „Feromonový lapač je umělá past, která láká kůrovce pomocí feromonových odparníků. Během této sezony jsme rozmístili 2 300 lapačů a 15 600 lapáků různých typů.“
Mezi nejhůře postižené části kraje v minulosti patřilo Bruntálsko, Vítkovsko, Jablunkovsko a Opavsko. „Přemnožení kůrovce bylo způsobeno zejména dlouhodobým suchem, vyššími teplotami a také rozsáhlými smrkovými porosty v nadmořských výškách, kde pro ně nejsou vhodné podmínky,“ vysvětlila mluvčí kraje Birklenová.
