Oproti rokům, kdy kalamita kulminovala, jsou škody takřka minimální. „Kůrovcová situace je samozřejmě lepší než v dřívějších letech, v posledních dvou třech letech bylo dost vláhy, takže nenastal tradiční řetězec: sucho, napadení oslabených stromů václavkou a následně kůrovcem,“ popsal Libor Konvičný, šéf Biskupských lesů, které v kraji obhospodařují zhruba 25 tisíc hektarů lesa.
„Situace s kůrovcem je v Moravskoslezském kraji stabilizovaná, nálezy jsou v podstatě jednotlivé, průběžně je zpracováváme,“ uvedla za Lesy ČR jejich mluvčí Eva Jouklová.
Holiny se postupně zalesňují
I podle ní je jedním z faktorů příznivé situace letošní počasí. „Nicméně stav je především způsoben trvalým postupem v ochraně lesa, který populaci kůrovců postupně snižuje,“ podotkla.
Lesy ČR letos během prvních měsíců zpracovaly jen 14,5 tisíce metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví. „To je pětasedmdesát procent stejného období loňského roku a jen tři procenta roku 2018, kdy v kraji kalamita kulminovala,“ srovnala mluvčí.
Napříč krajem pokračuje i nová výsadba. „Holiny v lesích, které vznikly v minulých letech následkem kalamity, jsou postupně zalesňovány. Kde je to možné, využíváme přirozenou obnovu. V prvním pololetí se nám v kraji podařilo obnovit 622 hektarů, z toho 194 přirozeně,“ popsala Jouklová.
Kůrovec plení lesy na severovýchodě země. Boj bude dlouhý, říkají lesníci |
Přirozenou obnovu lesů kvituje i ekolog Marcel Minář. „Stromky, jež vyrostou ze semen, nejsou pro zvěř tak chutné jako ty uměle vysazené a jsou i podstatně odolnější vůči klimatickým změnám,“ řekl.
Kůrovce nyní brzdí i to, že na mnoha místech nemá kde hodovat. „Nejnapadnutelnější porosty, například smrková monokultura, která byla na Ondřejníku, je kvůli kůrovci pryč. Místo ní je nová smíšená výsadba, kde už kůrovec tolik nehrozí,“ přiblížil Konvičný.
Vyhráno podle něj však není. „Nemůžeme predikovat, co přijde za dvacet, třicet či padesát let, zda se neobjeví něco, co bude napadat například buky. I proto jsou v nové výsadbě obsaženy vždy tři druhy dřevin, pokud by jeden z nich něco napadlo, aby zbylé dva přežily a nezůstala tam bezútěšná holina,“ podotkl Konvičný.
Studie potvrdila význam počasí
„Smrku v kraji samozřejmě ubylo, ale pořád ho je dost na to, aby se kůrovec mohl opět kalamitně přemnožit. Vzhledem k tomu, že kůrovec napadá stromy starší, současná změněná dřevinná skladba se projeví až za několik desítek let, kdy tyto porosty budou dospívat. Situace by ale měla být lepší, neboť se i díky kalamitě povedlo kůrovce lépe prozkoumat a dokážeme tak lépe reagovat,“ připomněla Jouklová.
Populační dynamiku kůrovce velmi významně ovlivňuje počasí, hlavně teploty vzduchu, které rozhodují o rojení a počtu generací, uvádí studie vzniklá spoluprací Českého hydrometeorologického ústavu, Lesů ČR, Biologického centra Akademie věd a portálů kurovcoveinfo.cz a nekrmbrouka.cz.
„Jednoznačně to ukázal rok 2018, kdy bylo poprvé v historii úplné třetí rojení. Kůrovec z jednoho napadeného stromu při druhé generaci ohrožuje až deset stromů, při třetí pak z těchto deseti sto dalších,“ popisuje studie.
4. června 2023 |