Ve velkém se pustily do obnovy vodních nádrží například Lesy České republiky, které už od roku 2019 realizují program Vracíme vodu lesům. „Cílem je zmírnit dopady klimatické změny a následky sucha – zadržujeme vodu v krajině, zpomalujeme její povrchový odtok, snižujeme riziko povodní a zvyšujeme biodiverzitu,“ nastínila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
V Beskydech se tak letos podařilo dokončit obnovu vodních nádrží Provazné horní a Provazné dolní. „Nádrže už nebyly funkční, takže jsme nejdřív odstranili ze zátop sediment a nechali rozebrat hráze. Poté se postavily nádrže nové, které dnes zadržují na 1 500 metrech čtverečních až 1 300 metrů krychlových vody,“ popsal akci za osm milionů korun Karel Vašek, vedoucí Správy toků pro oblast povodí Moravy z Lesů ČR.
Neteče, nebo je kalná. Beskydy řeší kvůli kůrovci problémy s vodou |
Po podobné rekonstrukci je nově i Dolní hájnický rybník na Krnovsku, kde vodohospodáři Lesů ČR vytvořili soustavu čtyř tůní. Letos mají státní lesy v plánu dokončit výstavbu či obnovu pěti vodních nádrží. „Jedná se o vodní nádrže Rýžovník na Bruntálsku, Benešovský rybník, vodní nádrže Stávek na Hlučínsku, nádrž Klaus Hluchová na Frýdecko-Místecku a nádrže Libotín II. na Novojičínsku,“ informovala Jouklová s tím, že tyto akce dohromady vycházejí na 39 milionů korun.
Pomáhají také mokřady a tůně
Příští rok se má v kraji pokračovat v podobném objemu jako letos. „Už nyní máme v přípravě dalších deset projektů,“ řekla mluvčí. „Kromě budování vodních nádrží každoročně revitalizujeme koryta vodních toků, hloubíme a vytváříme desítky tůní, mokřadů a meliorací,“ dodala.
O udržení vody v lesích se však snaží i další majitelé a správci. „Máme v lesích velké vodní nádrže, takzvané klausy, většinou z poloviny 19. století, které se snažíme udržovat, opravujeme hráze, čistíme nánosy. Kromě toho ale děláme i spoustu dalších akcí, například různé menší nádrže, mokřady a tůně, ať se voda v porostech drží co nejvíce,“ popsal ředitel Biskupských lesů Libor Konvičný.
Biskupské lesy se v minulosti spolu s CHKO Beskydy podílely i na projektu, kdy se pomocí bagrů vyhloubily na nepoužívaných svážnicích, tedy lesních cestách určených zejména k přepravě vytěženého dřeva, tůně. Voda díky tomu neodtéká ničím nezadržovaná pryč, ale zachytává se ve vyhloubených jámách. „V těchto pracích pokračujeme, ale už ne v takové míře a takovém rozsahu,“ uvedl Konvičný.
Ochránci přírody chtějí v Beskydech vytvořit stovky tůní. Stačí bagr |
Ve větším rozsahu tato opatření vznikla na svazích Javorníku nebo na Jablunkovsku. Správa CHKO Beskydy však plánuje, že zmíněný projekt rozvine v ještě větší míře.
„V současné době se dokončuje studie, jež nám ukáže, které terénní linky bude možné zrušit a udělat na nich opatření na zadržování vody,“ sdělil šéf Správy CHKO Beskydy František Jaskula. „Budeme tedy pokračovat na dalších místech, s jinými vlastníky, mimo jiné také s Lesy ČR. V Beskydech to bude nejrozsáhlejší opatření na zadržení vody v krajině.“
Někdy stačí i kmeny stromů
Toto opatření má výhodu i v tom, že je velmi levné a zároveň účinné. „Dobře fungují také svodnice u lesních cest, které umožňují, aby voda neodtekla po silnici pryč, ale dostala se do okolního porostu,“ popsal další možnost Konvičný.
S tím, že podobné jednoduché projekty mohou mít největší dopady, souhlasí také Vít Slezák ze Správy CHKO Jeseníky. „Může se jednat o vhodné úpravy lesních cest nebo o prosté ponechávání mrtvé dřevní hmoty v lesích. Tato drobná opatření realizovaná na velkých plochách by měla v součtu největší vliv na zadržování vody,“ nastínil Slezák. „Pokud například pokácené nebo popadané kmeny zůstanou ležet napříč svahem, zbrzdí odtok vody a zároveň ji do sebe nasají,“ vysvětlil Jaskula.
CHKO Jeseníky ovšem chystají i větší projekty. „Jedná se o přerušení starých melioračních kanálů, které dodnes odvádějí vodu z lesů navazujících na rašeliniště. Zde bude efekt zadržení vody nesrovnatelně větší než v případě tůní,“ řekl Slezák.
8. června 2020 |
