Místo lyží vládnou kola. Stále více horských středisek živí i letní aktivity

  12:16
Původně zimní areály se kvůli proměnám klimatu mění na střediska s celoročním provozem. Bikeparky, traily, sjezdy na koloběžkách, zábava pro děti. Zatímco před zhruba deseti lety spoléhala většina zimních areálů v Beskydech a Jeseníkách zejména na lyžování, dnes už se o nich dá mluvit jako o celoročních sportovních střediscích.

Lyžařský areál Kopřivná od této sezony zprovozní novou šestimístnou sedačkovou lanovku. Na snímku je spolumajitel areálu Karel Ležatka. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Rozšiřující se nabídka aktivit zvyšuje návštěvnost horských regionů. „Hlavním hybatelem této změny je počasí. V souvislosti s klimatickými změnami jsou zimy stále kratší a teplejší. Pro provozovatele lyžařských středisek je pak sezona nákladnější. Aby vyrovnali zimní ztráty, musejí nabídnout celoroční aktivity,“ nastínil Tomáš Rak ze Sdružení cestovního ruchu Jeseníky.

Rozšíření nabídky na celý rok je prospěšné pro celé Jeseníky. Projevuje se to i na návštěvnosti celé oblasti.

„V cestovním ruchu bereme za základní srovnávací bod předcovidový rok 2019. Dnes je návštěvnost Jeseníků o deset procent nad tímto rokem, k čemuž přispívá právě bohatá nabídka celoročních aktivit,“ zdůraznil Rak.

Výběr aktivit od jara do podzimu mohou využít například návštěvníci jesenického areálu Kopřivná. Od tradičních biketrailů přes horské buginy až po boulderové lezení (lezení po kamenech či nízkých masivech bez jištění lanem, pozn. red.).

„Za nás je největší výhodou celoročního provozu, že můžeme mít stálé zaměstnance a nemusíme každý rok shánět sezonní, což bývá vždy problém,“ uvedl Jan Ležatka z resortu Kopřivná.

Hlavní zůstává zima

Hlavní akcent ale zůstává i nadále na zimní sezoně. „Letní sezona se sice postupně prodlužuje, v posledních letech trvá prakticky od května do konce října, ale na zimu i nadále připadají dvě třetiny návštěvníků, na léto jedna třetina,“ popsal Ležatka.

„Když dobře vyjde den v zimě, máme 1 500 až 1 700 návštěvníků, v létě takový slušný den znamená třeba jen 200 lidí,“ řekl

Letní provoz je podle jeho slov méně nákladný, odpadají drahé činnosti jako zasněžování nebo rolbování, na druhou stranu jsou s ním spojené náklady do nových atrakcí.

„Nějakým způsobem nám léto pomáhá vykrýt zimní ztráty, ale třeba tak špatnou zimu, jako byla naposledy, nám léto zacelit nedokáže,“ podotkl Ležatka.

Podle Tomáše Raka je letní nabídka pro areály ekonomickým přínosem. „Když třeba lidé přijedou do bikeparku, zaplatí si svezení lanovkou nahoru, občerstvení nebo jídlo a další věci, takže v areálech nějaké peníze vždy utratí,“ sdělil Rak.

Naučné stezky

Snaha udržet si lidi byl důvod, proč začal s letními aktivitami i beskydský areál Bílá.

„My jsme třeba vyškolili lidi na obsluhu lanovky, a když skončila sezona, tak nám odešli a příště jsme museli školit nové. Abychom jim mohli nabídnout stálé zaměstnání, museli jsme vymyslet aktivity pro zbytek roku. Na velké investice typu stezka v oblacích jsme neměli, takže jsme vsadili na přírodní traily a naučné stezky pro rodiny s dětmi,“ sdělil Jaroslav Vrzgula z areálu Bílá.

Podle něj léto pomáhá pokrýt ztráty ze stále horších zim, ale jen v malé míře. „Podíl léta činí asi deset procent našeho ročního,“ řekl.

„Ležíme v turisticky exponované oblasti, takže celoroční nabídka aktivit je pro nás nutností,“ uvedl také Petr Mikeska z beskydského areálu Opálená.

„Na druhou stranu je zima stále základ. Protože kromě lyžování moc dalších možností v zimě není, a když nabídnete vhodné podmínky, lidé přijedou. Zatímco v létě je možností více, takže lidé se rozptýlí – někdo jede k moři, někdo vyrazí k vodě a někdo jiný zase do hor,“ podotkl Mikeska.

Proměna původních zimních areálů ovlivnila i práci horské služby. „K běžným zásahům v létě nám přibyly také zásahy v bikeparcích. Ty většinou stávají ve strmém, těžko přístupném terénu, do jakého jsme v zimě schopni se dostat na lyžích, v létě ale musíme pěšky a zraněné odnášet ručně na speciálních nosítkách,“ objasnil René Mašín, ředitel Horské služby České republiky.