Když se předloni spustila registrace pacientů ke třem stomatologům na nové zubní klinice v Bohumíně, kterou vybudovala tamní radnice, aby městu zajistila dostatek zubařů, přihlásilo se během krátké doby šestnáct tisíc lidí z celého Karvinska, ale i z dalších okresů kraje.

Kapacita kliniky přitom je tři tisíce lidí. Tato situace dobře ilustruje poptávku po stomatolozích v kraji. Nejen zájem lidí, ale i skutečnost, že města či nemocnice se na vlastní náklady snaží získat lékaře této odbornosti.

Kopřivnice tak například na konci loňského roku prodala pozemek v centru města, podmínkou bylo, že nový majitel na něm do šesti let vybuduje stomatologickou ordinaci minimálně pro dva lékaře.

„Ordinace bude poskytovat i péči hrazenou zdravotními pojišťovnami. Jsme moc rádi, že se nám tímto krokem daří řešit dlouhodobou problematiku nedostatku zubních lékařů ve městě,“ uvedl tehdy kopřivnický starosta Adam Hanus.

Nedostatek sester bude bolestivější než nedostatek lékařů, varuje děkan fakulty

Stomatogové dnes ale nejsou jedinou chybějící lékařskou odborností. „Evidujeme také hůře dostupnou primární péči praktických lékařů pro dospělé a praktiků pro děti a dorost v okrajových oblastech regionu,“ informovala Miroslava Chlebounová z tiskové oddělení kraje.

„Hůře dostupní jsou také kožní lékaři. Obecně bychom potřebovali více odborných ambulancí pro děti, například dětské neurology, psychiatry, psychology, alergology a další,“ doplnila.

„Na Bruntálsku zcela chybí profese jako dětský psychiatr, což je celorepublikový problém. Kromě toho tady navíc schází i neurolog či internista, kterých je nedostatek,“ popsal situaci v jednom z okrajových regionů Ladislav Václavec, senátor a ředitel krnovské nemocnice.

Pětina praktiků je starší 70 let

Ohroženou odborností je podle analýzy Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) také diabetologie. Jen v letech 2018 až 2022 ubylo v kraji osm diabetologických ordinací.

„Diabetologie je příkladem kapacitně ohrožené odbornosti, která je přitom velmi potřebná vzhledem k epidemii diabetu v české populaci,“ uvedl ve své zprávě NRPZS s tím, že podobně jako v jiných lékařských oborech je příčinou úbytku stárnutí lékařů.

Třetina sloužících diabetologů je podle statistik starší 60 let, u pětiny je věk vyšší než 65 let. Hrozí tak postupné zavírání dalších ordinací.

Ještě vyšší věkové průměry pak jsou u praktických lékařů. Podle statistiky z roku 2023 bylo 43 procent sloužících praktiků v Česku starších 60 let, 36 procent mělo věk vyšší než 65 let a 20 procent dokonce přes 70 let.

Marná snaha. Lékaře do obcí na Bruntálsku nelákají ani statisícové dotace

„Nedostatek praktických lékařů pro dospělé a pediatrů a jejich zvyšující se průměrný věk je problém celého systému. Počet absolventů lékařských fakult nedokáže plně nahradit lékaře odcházející do penze. Nejpalčivěji problém pociťují obyvatelé v příhraničních oblastech, menších městech a odlehlejších aglomeracích,“ komentovala stav mluvčí VZP Viktorie Plívová.

„Obecně v každé odbornosti primární péče je minimálně 35 procent lékařů v důchodovém věku, kteří by mohli téměř okamžitě odejít. Každý rok v Moravskoslezském kraji skončí pět až deset ordinací, přibudou čtyři. Takže je patrný pokles,“ přiblížila situaci v kraji Miroslava Chlebounová.

VZP tak například průběžně aktualizuje takzvané mapy preferovaných oblastí v primární péči, což jsou oblasti, kde je potenciálně situace z pohledu dostupnosti pro pojištěnce nejhorší.

V Moravskoslezském kraji se aktuálně ale netýká jen okrajových lokalit, místy s nedostatkem praktiků jsou podle seznamu například Bohumín, Havířov, Karviná a Kopřivnice, pediatři zase chybějí v Bohumíně, Hlučíně, Novém Jičíně, Opavě, Třinci a v mnoha dalších městech.

Pojišťovna láká lékaře do míst, kde chybějí

„V preferovaných oblastech, kde se vyčerpávají kapacity zdravotní péče, nabízí VZP ke smlouvě nově příchozím lékařům jednorázový finanční bonus a také výhodnější podmínky plateb. Jednoduše řečeno se snažíme do takových lokalit nalákat nové lékaře. Ty, kteří v lokalitě již ordinují, VZP nabízenou bonifikací motivuje k tomu, aby přijímali nové pacienty či rozšiřovali ordinační hodiny,“ uvedla Plívová.

Řešení se snaží hledat i kraj. „Každoročně vyhlašujeme dotační programy, poskytujeme individuální dotace poskytovatelům zdravotních služeb. Aktuálně mohou zájemci požádat o podporu ve čtyřech dotačních programech, které mají pomoci financovat například nové ordinace praktických lékařů a zubařů, hospicovou péči nebo programy péče o duševní zdraví,“ uvedla Chlebounová.

Svou roli může podle Václavce hrát i snaha samospráv. „Obce by se měly snažit, aby bydlení u nich bylo pro mladé lidi atraktivní. Nutná je i výstavba ambulancí s nízkým nájmem pro lékařské profese, které obec potřebuje,“ nastínil.