Stavební pozemky se prodávají stále menší. Roli hraje i nechuť k práci navíc - regiony.impuls.cz

Stavební pozemky se prodávají stále menší. Roli hraje i nechuť k práci navíc

  17:10,  aktualizováno  17:10
Dům s velkou zahradou už není vysněný trend. Zatímco ještě před deseti patnácti lety byl zájem o větší stavební parcely a pozemky pod tisíc metrů se prodávaly jen velmi špatně, dnes je trend opačný. Zájem je především o menší pozemky, často stačí i 600 metrů čtverečních, velké se naopak prodávají špatně. Důvody jsou dva: peníze a nezájem uvazovat se k větší práci na domě a zahradě.

Kvůli cenám se stavební parcely prodávají stále menší. | foto: Monika Gordíková, MF DNES

„V posledních letech je zájem zejména o menší stavební parcely. Je to celorepublikový trend. Hlavním důvodem je cena. Lidé, když chtějí stavět, mají nějaký celkový rozpočet, a to, kolik zaplatí za pozemek, v tom hraje důležitou roli. Proto jdou raději do menších parcel,“ popsal situaci ostravský realitní makléř Martin Knaga.

Velikost pozemku hraje důležitou roli i pro prodejce. „Když chce někdo prodat třeba pozemek o velikosti 2,5 tisíce metrů, radím mu, ať je rozdělí na menší parcely. U nich se může cena vyšplhat až třeba na 3 300 korun za metr čtvereční, zatímco u většího to bude vzhledem k celkové částce třeba jen 2 800 korun za metr,“ podotkl Knaga.

V Opavě například dosahuje cena lukrativních stavebních parcel až hranici 5 tisíc korun za metr. „V takovém případě už větší pozemky zcela přesahují finanční možnosti střední třídy,“ uvedl Ondřej Veselý z 1. opavské realitní. „Před třiceti lety jsme se divili, že v Německu stojí parcela více než stavba samotného domu, dnes je to i u nás v některých místech v poměru 1 : 1.“

V Opavě hraje významnou roli značný nedostatek míst ke stavění. „Výsledkem je, že lidé se stěhují do okolních obcí, kde jsou ceny příznivější, i kvůli tomu Opava registruje v posledních letech značný úbytek obyvatel,“ řekl Veselý.

Moravskoslezský kraj ztratí statisíce lidí. Politikové zacílí na migraci

Pozemky často skupují developeři

Vhodná místa pro stavbu však chybějí napříč celým krajem. „Stavebních parcel pro individuální výstavbu je málo. Když se objeví nějaký větší pozemek, většinou jej získají developeři, kteří mají zkušenosti s tím, jak jej rozdělit na menší parcely, a mají i peníze na jejich zasíťování,“ přiblížil Knaga.

Druhým důvodem, proč chtějí lidé menší pozemky, je čas, který by museli péčí o dům a zahradu trávit. „Lidé chtějí mít dům, do kterého by chodili jako do bytu, bez nějaké další větší práce. Takže na pozemku jim stačí dům, garáž, trochu zeleně, místo na posezení s grilem,“ nastínil Jakub Mateiciuc z developerského projektu Oderská stráň. „Největší poptávka je tak dnes po pozemcích okolo 600 až 700 metrů, to lidem stačí.“

„Lidé se už dnes nechtějí tolik hrabat v hlíně nebo strávit každý víkend sekáním trávníku,“ potvrdil i Martin Knaga.

V minulosti letěly hlavně velké parcely

V minulosti přitom byla situace opačná. „Když jsme před dvaceti lety náš projekt rozjížděli, běžná rozloha stavebních parcel byla 1 200 až 1 800 metrů, pozemek pod tisíc metrů jako by nebyl. Než jsme udělali projekční činnost a získali stavební povolení, začalo se to měnit. První parcely zmizely rychle, protože na ně zájemci už předem čekali, ale pak to začalo drhnout,“ líčil Mateiciuc.

Dnes tak podle jeho slov část pozemků koupil developer, který přemýšlí, jak na pozemcích ještě ušetřit. „Řeší možnost řadových domků nebo domů, kde je v každém patře jedna bytová jednotka,“ řekl.

Podle Martina Knagy hrozí, že v horizontu několika let budou lidé, kteří chtějí stavět nový dům, kupovat staré domy a bourat je, aby získali pozemek pro nový.

„V Opavě už něco takového vidíme. Lidé si raději připlatí, koupí starý dům, a buď jej opraví, nebo zbourají a postaví nový. Je to pro ně ale komfortnější, než stavět v nových satelitních čtvrtích, kde chybí občanská vybavenost, což naopak v původní zástavbě problém není,“ uvedl Ondřej Veselý.