„Obce mají třídicí cíle definované takto: pro rok 2025 je to 60 procent, pro rok 2030 65 procent a v roce 2035 musí být vytříděno 70 procent komunálního odpadu. Nejlepší kraje nyní dokáží třídit kolem poloviny komunálního odpadu, města ještě o něco více, kolem 53 procent,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Moravskoslezský kraj je přitom na čtvrté příčce se 48,25 procenta, Ostrava pak s hodnotami nad 50 procent patří v třídění mezi tři nejúspěšnější velká města.
Přitom ještě v roce 2018 se v Ostravě dařilo separovat jen 35 procent komunálního odpadu. Skok o deset procent se podařil až v předchozích dvou letech.
„Je to výsledkem mimo jiné postupného rozšiřování sběru vytříděných odpadů zavedením plošného sběru textilu a použitého jedlého oleje a tuků,“ objasnil náměstek primátora Aleš Boháč s tím, že město dále pracuje na rozšiřování sběru všech využitelných složek komunálního odpadu.
Ostrava začíná třídit směsný odpad, umožnila to nová linka za stovky milionů |
V klidu mohou být už nyní například v Příboře na Novojičínsku, který letos vyhrál ve své kategorii anketu O keramickou popelnici, jež hodnotí úspěšnost obcí v třídění odpadu. „Nyní jsme na 62 procentech, což je nad zákonnou hranicí 60 procent, která bude platit od roku 2025,“ uvedla Dita Kalužová z odboru životního prostředí.
Městu se vyplatila snaha o co nejdostupnější třídění. „Máme téměř sto stanovišť na třídění odpadu, což je více než v některých větších městech,“ podotkla Kalužová.
K padesátiprocentní hranici se loni vyšplhal například i Nový Jičín. „Čím snadnější je pro lidi třídění, tím jsou lepší výsledky. Nám třeba pomohla výměna kontejnerů. Ty s malým kruhovým otvorem pro vhazování jsme vyměnili za klasické, kde lze vhodit celý pytel naráz,“ nastínil možnou pomoc místostarosta Nového Jičína Ondřej Syrovátka.
Další města zůstávají daleko za požadovaným limitem. „V posledních třech letech bylo občany vytříděno zhruba 30 procent komunálních odpadů,“ informovala vedoucí oddělení odpadového hospodářství v Havířově Nikol Fikáčková.
Předtím se však v Havířově dařilo separovat pouze 20 procent odpadů. „K zlepšení velmi pomohlo, že jsme od roku 2020 vybavili téměř všechna kontejnerová stanoviště v bytové zástavbě nádobami na tříděný odpad,“ dodala Fikáčková.
Řada měst skokově zvýší cenu za odpad, poplatky se vyšplhají i nad tisícovku |
Pokud města nedosáhnou stanovené hranice 60 procent, pocítí to finančně.
„Hlavní ekonomickou motivací jsou postupně rostoucí poplatky za ukládání odpadu na skládky. Naopak za vytříděné obalové složky obec dostává finanční odměny,“ řekla mluvčí ministerstva s tím, že díky tomu bylo v roce 2022 na skládky uloženo nejméně odpadu za posledních deset let.
Pro rok 2024 je poplatek za skládkování stanoven na 1 250 korun za tunu, příští rok už to bude 1 500 korun. „Obce, které by nezvyšovaly třídění a neplnily cíle, se vystavují možným sankcím. Vždy se hodnotí, co obec dělá pro navyšování třídění a jaké jsou výsledky. Sankce je možná až do 200 tisíc korun,“ doplnila Krejčí.
Města mohou řešit situaci i výstavbou linek, kde se z odpadu vytříditelné složky separují. Jedna už funguje v Ostravě, další chce stavět třeba Havířov. I to znamená zátěž pro městskou kasu. Výstavba má stát okolo půl miliardy korun.
