Právě Jiří Krátký se zasloužil o to, že církev koupila od ostravské filharmonie výjimečně velké a kvalitní varhany, které za normalizace vyrobili krnovští varhanáři pro reprezentativní centrum komunistické moci Palác kultury v Praze.
Organizuje jejich přestavbu a cílem je, aby návštěvníci bohoslužeb i posluchači koncertů vážné hudby, které se v druhém největším kostele na Moravě, tedy v ostravské katedrále Božského Spasitele, pořádají, slyšeli varhany v plné síle a kráse.
Jak se z vás stal znalec varhan?
Na varhany jsem se začal učit hrát na základní umělecké škole ve Slezské Ostravě a po gymnáziu jsem se přihlásil na střední varhanářskou školu do Krnova. Pak jsem studoval historii a muzeologii na Slezské univerzitě v Opavě a absolvoval jsem prací o varhanách na Frýdecko-Místecku. Poté jsem pracoval jako dokumentátor historických nástrojů v Národním památkovém ústavu v Ostravě a od roku 2008 jsem organologem biskupství. Zároveň mám částečný úvazek jako učitel varhanářské školy v Krnově.
Ostravská katedrála bude mít unikátní varhany, píšťaly mají přes osm metrů |
Proč vůbec chtěl komunistický režim, který potlačoval náboženství, do svého paláce varhany evokující kostel a liturgii?
Vyprávěl nám o tom Bohumil Plánský, náš učitel na varhanářské škole, který působil také jako poradce v závodu Rieger-Kloss a byl i jedním z tvůrců dispozice varhan pro pražský sjezdový palác. Podle něj to spískal tehdejší přední varhaník Jiří Reinberger, kterého soudruzi v souvislosti s přípravou stavby paláce oslovili s dotazem, jak to udělat, aby si tam zazpívali Internacionálu. Řekl, že tak obrovský prostor, jakým byl hlavní sál sjezdového centra, utáhnou jedině varhany. A připomněl, že v Krnově máme na varhany světovou špičku, podnik Rieger-Kloss. Tak se to prý upeklo a strana a vláda to plně podpořily.
Nebylo to tedy v rozporu s protináboženskou ideologií komunistické vlády?
Asi ano, ale snažili se to politicky obhájit. V tisku se například objevily články o tom, že varhany nejsou původně církevním nástrojem, což je pravda. Vznikly už pár století před narozením Krista. Takže se hledaly berličky, byť to nic nezměnilo na tom, že lidé z naší kultury mají varhany bytostně spojené s chrámovým prostředím. Na druhou stranu režim si tehdejší státní firmy Rieger-Kloss považoval, protože vyráběla i na export, a to nejen do východního bloku.
A je potřeba uvést, že za komunistů se sice zničila spousta kostelů a varhan hlavně v bývalých Sudetech, ale mohlo vzniknout i několik nových varhan pro koncertní síně. Také se v souvislosti se světskými obřady, které nahradily církevní sňatky, křty či pohřby, vyráběly menší varhany pro obřadní síně a krematoria. Takže varhanáři nějakou práci měli.
Jsou varhany pro Palác kultury největším dílem krnovských varhanářů?
Co se týče nových varhan postavených pro československý trh, tak největší jsou. Ale před první světovou válkou tam vyrobili ještě daleko větší varhany pro Vídeň.
Je pravda, že největší píšťaly těchto varhan měří přes osm metrů?
Je to osm metrů a šedesát centimetrů.
Čím byla stavba varhan pro pražský sjezdový palác výjimečná?
Jejich tvůrci měli nebývalou svobodu. Nebyli omezeni prostorově ani finančně. Protože to byla reprezentativní zakázka, stát na to uvolnil i obrovské devizové rezervy. Mnoho věcí mohl podnik nakoupit v tehdejším západním Německu. To vůbec nebylo běžné, navíc devizových subdodávek bylo v tomto případě enormní množství. Na Západě se nakoupily třeba všechny jazykové píšťaly, varhanní ventilátor nebo počítač, který uchovává paměťové informace.
Kolik ten nástroj tehdy stál?
Nevím přesně, ale asi deset milionů stála jen vrata, za která se varhany pak zavíraly. O tom nám také vyprávěl učitel Bohumil Plánský. Soudruzi prý měli obavu, aby se do varhan neschoval potenciální záškodník. Nejprve se prý řešilo, jestli by tam nemohli mít tajní ze Státní bezpečnosti kukaň, odkud by mohli všechno kontrolovat. Když jim varhanáři vysvětlili, že to není možné, udělali vrata. Obrovské, hydraulicky ovládané dveře měly na výšku deset metrů. Podle dochovaných fotografií byly během několika málo plenárních zasedání komunistické strany, která se tam uskutečnila, varhany za těmito dveřmi schované.
Takže Internacionála se tam za doprovodu varhan nezpívala?
Zpočátku asi ano. Ta vrata jsem každopádně viděl, když jsem v roce 2000 jako student varhanářské školy pomáhal varhany rozebírat. Po pádu totalitního režimu se měnil název i smysl paláce, varhany tam už nebyly potřebné a přestavovalo se to pro konání zasedání Mezinárodního měnového fondu. Varhany tenkrát koupila Janáčkova filharmonie Ostrava a umístila je ve zmenšené verzi do Domu kultury města Ostravy.
Zapojte se do akce Varhany pro Ostravu |
Měly tyto varhany ve sjezdovém paláci vůbec nějaké využití?
Konaly se tam i varhanní koncerty, protože to bylo multifunkční kulturní centrum. Nezněly tam ale tak často a tak dobře, jak by se asi dalo očekávat. Akustika ve velkém sále pro asi 2 700 diváků nebyla moc dobrá. Zvuky pohlcovala mimo jiné polstrovaná křesla. Daleko větší využití měly tyto varhany u filharmonie v ostravském kulturním domě.
Do třetice budou varhany v ostravské katedrále. Farnost je pořídila za asi tři miliony, ale přestavba má stát téměř třicet milionů. Proč je to tak drahé?
Těch důvodů je více. Každopádně úplně nové varhany by stály asi sto milionů. Několik milionů zaplatíme jen za restaurování a přestavbu skříně původních varhan z konce 19. století. To, že se nám na půdě v katedrále zčásti dochovala, byl pro mě zásadní impulz k tomu, proč se do této akce vůbec pouštět. Pro varhany katedrály ji navrhl významný vídeňský architekt Max von Ferstel, který později postavil například radnici ve Vítkovicích. Ve stejném neorenesančním stylu jsou v kostele i lavice, zpovědnice, spodní varhany a kazatelna.
Aby varhany z pražského paláce pasovaly do této staré skříně, musí se třeba udělat nově i všechny viditelné píšťaly. Zároveň se změní počet rejstříků, protože potřebujeme docílit toho, aby varhany měly hlubší a univerzálnější zvuk. Celkově se musí trochu zmenšit, protože mají na šířku čtrnáct metrů, zatímco katedrála je široká třináct metrů.
Proč nebyly dost dobré ty předchozí varhany?
Původní varhany z dílny Gebrüder Rieger měly jen asi třicet šest rejstříků a přes své kvality nestačily pro obrovský prostor katedrály. Roku 1939 k nim varhanářská firma z Kutné Hory přistavila další manuál. Tento rozšířený nástroj, který se ale moc nepovedl, si pamatuji ze svých dětských let. V devadesátých letech farnost získala varhany z evangelického kostela v Německu, které do katedrály nepasovaly zvukově a navíc měly vážné technické vady. Po nezbytných opravách teď slouží v menším kostele v Košicích.
Zapomenutá krása. Varhaník pátrá na kůrech kostelů po zmizelých skladbách |
Kdo bude varhany přestavovat?
Výběrové řízení vyhrála naše největší varhanářská dílna Dlabal-Mettler z Bílska u Litovle.
V Krnově už varhanáři nejsou?
Firma Rieger-Kloss zanikla v roce 2018, ale v Rakousku funguje velká varhanářská dílna založená vlastníky vyhnanými z Československa po válce, která se hrdě hlásí ke svým kořenům ve Slezsku. V Krnově je ale pořád více varhanářů než kdekoliv jinde v republice. Jsou tam menší firmy vedené bývalými zaměstnanci podniku Rieger-Kloss nebo absolventy střední varhanářské školy, která je v Krnově jediná v republice.
Patří farnosti ostravsko-opavské diecéze k zákazníkům varhanářských firem?
Samozřejmě. Máme jen v naší diecézi na starosti okolo čtyř set nástrojů a považuji za svou povinnost to, aby se všechny varhany, jež za to stojí, zachovaly pro příští generace. Když je nenecháme sežrat červotočem, mají životnost několik stovek let. A zhruba jednou za tři roky dáváme práci i stavitelům nových varhan. Letošní rok je trochu výjimečný, protože jsme pořizovali nové varhany pro kostel svatého Ducha v Ostravě-Zábřehu a teď v listopadu nás čeká premiéra nových varhan v kostele v Chlebovicích, kde byl nadmíru nepovedený nástroj z konce druhé světové války.
Pro obojí varhany se podařilo sehnat nemálo peněz ve veřejných sbírkách, byť na ty ostravské nám chybí ještě osm milionů. Dokládá to, že lidé mají k varhanám kladný vztah. Jsem vděčný, že rádi přispějí na něco, co přežije je i jejich děti, což je v dnešním světě krátkých záručních lhůt vzácnost.