„Naše 110 kV rozvodna je nyní bez napětí, je vypnutá z toho důvodu, že byla zaplavena vodou. Ta voda, která až do pondělního večera v našem areálu stála, nebyla v úrovni plus sedmdesát centimetrů, jak to bylo v roce 1997, ale byl jí tady metr, možná metr deset. Takže došlo k většímu zaplavení než před lety,“ přiblížil Karel Vrbka.

Extrémní srážky a povodně v ČR 394 fotografií

Kvůli vyšší hladině se pod vodou oproti roku 1997 ocitly také ovládací skříně. „Těch je několik desítek a ty teď musíme otevřít, vyčistit, vysušit, změřit izolační stavy na kabeláži… To je obrovské množství práce. Teprve potom můžeme znovu zapnout elektřinu nebo poslat napětí pro vlastní spotřebu a v uvozovkách rozsvítit elektrárnu,“ popsal Vrbka s tím, že obnovu provozu se pracovníci Veolie budou snažit zvládnout co nejrychleji. „Bez elektřiny neuděláme nic. Mnoho čerpadel je na elektřinu, vysoušeče jsou na elektřinu. Takže to musíme zvládnout v nejkratším čase.“

Než se podaří teplárnu zprovoznit, bude velká část Ostravy i nadále bez teplé vody. Zprovoznění celého systém pak bude možné až po kontrolách všech parovodů a horkovodů, které mohla velká voda poškodit. Kdy se dočkají obyvatelé města tepla, si zatím Vrbka netroufá říct. „Třeba to bude za týden, třeba to bude za tři týdny, to teď opravdu nevím. Více budeme vědět, až budeme znát reálnou situaci. Ale tu, když tady pořád stojí voda, nezjistíme,“ podotkl Kamil Vrbka.

V nejbližších dnech by se ale mohla zprovoznit odstavená teplárna v Přívozu. „Z ní dokážeme vytápět zhruba třetinu města. Část Moravské Ostravy, kousek Jihu,“ informoval Vrbka.

Prasklou hráz utěsnilo 200 tunových vaků

Zažehnat se podařil také pondělní akutní problém, a to padesátimetrovou průrvu v pravém břehu Odry u soutoku s řekou Opavou. Břeh současně sloužil jako protipovodňová hráz, která praskla.

Vytvořila se tak nová, středně velká řeka s proudem zhruba sto metrů kubických za sekundu směrem do obvodu Přívoz, kde honem evakuovali přes pět set lidí.

Problém, se kterým nikdo nepočítal, a to včetně protipovodňových plánů, se nakonec podařilo vyřešit shazováním tunových vaků s pískem z ramene jeřábu, když vaky z háku odpalovali na dálku pyrotechnici, a pomocí vrtulníku. Nakonec se to ukázalo jako velmi účinné řešení.

„V úterý ráno odtékaly tři metry krychlové, což je výrazný pokles. Proud má nyní už jen dva metry a v odpoledních hodinách přestane téct úplně,“ konstatoval moravskoslezský hejtman Josef Bělica.

Ostravský primátor Jan Dohnal doplnil, že průrvu utěsnily dvě stovky tunových vaků. „Velmi pomohlo i to, že hladiny obou řek významně klesly. Už si troufnu říci, že jižní část Nové Vsi byla zachráněna,“ řekl primátor.

Pohled na průrvu v řece Odře.

Uvedl, že místa, která včera byla v Přívozu možné překonat jen na člunech, jsou v současnosti už průchozí.

Ostravský náměstek Aleš Boháč upozornil, že ačkoliv se všichni snažili zabránit škodám, tak právě v tomto místě velká voda překonala o třicet centimetrů úroveň z katastrofálních povodní v roce 1997.

Pokud by s proud nepodařilo zastavit, nebo dokonce by se průrva dále zvětšovala, zaplavil by ještě mohutnější proud dále nejen Přívoz., ale velmi pravděpodobně i části Nová Ves a Mariánské Hory.

„Umisťování jednotlivých pytlů, byť vážily jednu tunu, vypadalo jako kdybyste hodili cukřík do vody. Erozi se naštěstí podařilo zastavit,“ podotkl náměstek Boháč.

Z evakuovaného domova nechtěli pryč

Ostravský Domov seniorů Iris, kam se včera přihnala Odra, má zatopené všechny technologie, je bez elektřiny a bez tepla. Takže zhruba stovku klientů domova, včetně těch upoutaných na lůžko, dnes dopoledne záchranáři evakuovali.

„Když se Odra vylila, bylo to dost hrozivé. Dívali jsme se na to z okna, jak ta voda valí k nám, jak to stoupá a stoupá. Nevěděli jsme, na jak dlouho to bude. No a teď se chystáme na evakuaci, protože naše budova bude zavřená a nějakou dobu to potrvá, než bude zase zprovozněná. Hlavně kvůli elektrice a teplu,“ uvedla čtyřiašedesátiletá Jana Dvořáková. „Nadšená z toho nejsem, ale co naděláme, musíme to přečkat.“

Klienty Irisu nakládali záchranáři do přistavených sanitek a rozváželi do náhradního bydlení v dalších ostravských domovech – Čujkovova a Sluníčko. „Když se začala hladina zvedat, od nedalekého kruhového objezdu sem doputovala za dvanáct minut. Vynesli jsme potraviny o patro výš, klienty jsme také vystěhovali nahoru,“ uvedl ředitel domova Michal Mariánek. „Nicméně voda nás zaplavila opravdu poměrně rychle. Největší problém je ten, že máme zatopené všechny technologie. Elektřina, kotelna, kuchyň a prádelna, to jsou všechno věci, které potřebujeme k provozu. Potraviny umíme přivážet externě, prát taky umíme externě, zbytek nejde. Převážíme sto klientů, což je naše téměř plná kapacita.“

Klienti domov opustit nechtěli. „Chtěli tady zůstat, říkali, že budou jíst chleba s paštikou klidně, ale to samozřejmě nešlo. Navíc kdyby se někdo zdravotně zhoršil, byl by to problém a to nejen kvůli tomu, že nám nejedou výtahy,“ zmínil Mariánek. „Bavíme se o nějakých čtrnácti dnech, co budou mimo. Chytřejší budeme za pár dní. Dokud to tady nějakým způsobem nenahodíme, je pro klienty lepší, když je dočasně přemístíme do jiných zařízení.“