„U úseku vysokorychlostní trati Moravská brána I a II je dokončena projektová dokumentace, běží proces EIA, proběhlo veřejné projednání,“ popsal aktuální rozsah příprav mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. „Již jsou oslovováni vlastníci dotčených nemovitostí a pozemků, připravuje se zadání předběžného archeologického výzkumu. Zahájení stavby je plánováno na rok 2028, zprovoznění v roce 2033.“

Což je o několik let později, než se původně plánovalo. Ty nejoptimističtější odhady hovořily i o zahájení provozu na konci tohoto desetiletí. Postupně se ale odhadovaná rychlost stavby začíná dostávat na realističtější úroveň.

Rychlovlaky v Česku pojedou 320 km/h. Příští rok začne stavba, slibuje úředník

„Zareagovali jsme na vznikající časovou ztrátu změnou procesů, které můžeme sami ovlivnit. Přešli jsme na projektový způsob řízení,“ komentoval nové časové odhady ministr dopravy Martin Kupka. „Na včasnou realizaci VRT dohlíží výbor pro strategické investice, který řídí premiér. Jako ministr dopravy dále vedu meziresortní řídící výbor, projektový tým na Správě železnic vede náměstek generálního ředitele.“

Posunuté časové plány by podle ministra ve výsledku celkové plány stavby vysokorychlostních tratí ovlivnit neměly.

„Stále platí, že do deseti let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati, do roku 2040 bude postavená většina projektovaných tratí a do roku 2050 bude celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť,“ doplnil Martin Kupka.

Vysokorychlostní tratě mohou pomoci i firmám, koleje z Třince už znají ve světě

Úsek Moravská brána, spojující Ostravu s vnitrozemím, by měl být dokončen mezi prvními. Podle mezivládních dohod totiž má navazovat na trasu z Polska na Vídeň.

První vlaky na úseku VRT Moravská brána by tak měly podle současných plánů vyjet v roce 2033. Ve stejném roce by měla být zprovozněna i trasa Brno–Břeclav–Vídeň, či Bratislava.

Vlaky na trati Praha–Brno–Ostrava–Katovice by měly podle aktuální zprávy ministerstva začít jezdit mezi roky 2035 až 2036. Celkově se na stavbu úseku Moravská brána s délkou 91 kilometrů počítá s částkou 96 miliard korun.

Starosta kritizuje pomalou přípravu rychlodráhy oproti Polsku. SŽ to odmítá

Financování stavby VRT Moravská brána bude podle rozhodnutí vlády probíhat formou PPP projektu. Public-Private Partnership - česky partnerství veřejného a soukromého sektoru - je způsob financování, výstavby a provozování veřejné infrastruktury nebo služeb ve spolupráci mezi státem nebo jinými veřejnými institucemi a soukromými společnostmi. Zjednodušeně řečeno soukromníci postaví trať, tu pak provozují a stát jim za to po předem dohodnutou dobu platí. Po jejím skončení získává trať stát.

„V návaznosti na výsledky studie proveditelnosti PPP projektů vláda schválila pokračování příprav tohoto úseku formou PPP,“ vysvětlil František Jemelka. „Ministerstvo dopravy a Správa železnic nyní připravují výběr transakčních poradců, kteří pomohou s dalším postupem, včetně výběrového řízení na dodavatele.“

Stejně důležité, jako propojení do vnitrozemí, může být pro Ostravu i propojení na Polsko. Jízda do Katovic by trvala jen 35 minut, dalších 100 minut by se jelo do Varšavy.