Podle údajů z hejtmanství přijelo v druhém kvartálu do kraje a ubytovalo se v hromadných ubytovacích zařízeních 284 tisíc návštěvníků. Je to asi o 1,5 procenta více lidí než ve stejném období předchozího roku.
Ze zmíněného počtu jich nejvíce přijelo do Beskyd, bezmála 90 tisíc lidí. A právě to je oblast, kde je zatížení návštěvníky na hraně snesitelnosti.
„Domnívám se, že už se dá mluvit o overturismu, pokud jej chápeme jako situaci, kdy množství návštěvníků už je spojené s určitým nepohodlím,“ podotkl František Jaskula, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Vidět svět z výšky. Proč stoupáme do hor, když připomínají spíš nákupní centra |
Podle něj lze problém definovat hned z několika pohledů. „Ať se to týká samotných návštěvníků, kteří když někam přijdou, tak je tam tolik lidí, že se tam necítí dobře, nebo pohledu obyvatel, kdy se pohybuje v místě jejich bydliště tolik turistů, že to ovlivňuje kvalitu jejich života. A pak z pohledu přírody, kdy zvířata nemají ve dne ani v noci potřebný klid,“ popsal Jaskula.
Příkladem je Lysá hora. Návštěvnost nejvyššího vrcholu v kraji se podle odhadů ochránců přírody pohybuje od 400 tisíc až k hranici půl milionu lidí ročně. „Lysá hora je přitom místem, kde už se to začalo lámat. Kde už je lidí tolik, že je to pro samotné turisty až nepříjemné. Proto místo Lysé začali raději chodit na jiné vrcholy,“ uvedl Jaskula.
Beskydské Pustevny jsou jedním z nejvytíženějších míst v Moravskoslezském kraji. Ročně je navštíví statisíce lidí.
Návštěvníci přitom způsobují nepohodlí i obyvatelům okolních obcí. „Největší problém nám přináší parkování. Mnozí lidé místo toho, aby nechali auta na placených parkovištích, parkují na silnicích, soukromých pozemcích či obecních parkovištích. Místní lidé tak mají problém zaparkovat, když jdou například do obchodu nebo na poštu, protože všude už je obsazeno,“ přiblížila Pavlína Stankayová, starostka Ostravice.
Jde o obec, která je jedním z výchozích míst pro výstup na Lysou horu. „Některá zaparkovaná auta dokonce blokují lidem výjezd od jejich domů. To se nikomu nelíbí.“
Když je plno, auta na Pustevny nesmí
Podobných čísel návštěvnosti jako nejvyšší vrchol Beskyd dosahují také Pustevny. Kvůli tomu sedlo získalo nelichotivou přezdívkou Valašský Václavák. V roce 2019 zde navíc přibyla vyhlídková stavba Stezka Valaška.
„Návštěvnost se po jejím vybudování významně zvýšila,“ podotkl Radim Gálik, starosta Prostřední Bečvy, do jejíhož katastru Pustevny spadají. Podle něj to přineslo problémy zejména s dopravou a parkováním. Docházelo k situacím, kdy se parkoviště v sedle zaplnilo a úzká desetikilometrová cesta ucpala, že tudy nemohly projet ani vozy záchranky nebo hasičů.
Český overturismus: davy lidí i v noci. Která místa jsou přetížená výletníky |
„Návštěvníků neubylo, ale v současnosti už jsme lépe organizačně připraveni, že k těmto kolapsům nedochází,“ upozornil Gálik. „Když se parkoviště nahoře zaplní, kopec pro další auta zavíráme.“
Poněkud lépe jsou na tom Jeseníky. I tam se ale v některých exponovaných místech s návaly lidí potýkají. „Přibývá dnů, kdy návštěvnost v některé dny extrémně roste. Týká se to například Pradědu, na jehož vrchol v některé dny vyjde až tři tisíce lidí,“ popsal Pavel Jurka z AOPK, který působí i v CHKO Jeseníky.
Mezi oblíbená a turisty hojně navštěvovaná místa patří v Jeseníkách například vrchol Pradědu s vysílačem.
Další zatěžovanou lokalitou je údolí Bílé Opavy, kudy se dá na vrchol Pradědu vystoupat. „Snažíme se turisty nasměřovat i na jiná méně známá místa, ať se nápor turistů rozmělní. Myslím, že se to daří,“ uvedla Radka Chudová, starostka Karlovy Studánky, odkud se do údolí Bílé Opavy a na Praděd vychází.
„Nejde přitom jen o rozložení turistů v prostoru, ale i v čase, právě kvůli již zmíněným vytíženým dnům,“ doplnil ji Jurka.
Kolaps na parkovištích a nápor turistů. Počasí láká do hor davy lidí |
V Beskydech, kde je hustota turistů v jednotlivých lokalitách vyšší než v Jeseníkách, to tak snadné není. „Snažili jsme se kdysi ulehčit přetížené turistické magistrále mezi Pustevnami a Radhoštěm a vytvořili jsme naučnou stezku, aby se lidé mohli vracet jinou cestou zpátky. Ale nechytla se, jak jsme si představovali. Magistrále jsme neulehčili a lidé navíc začali chodit do míst, kde byl dříve klid,“ posteskl si Jaskula.
Nastínil také, proč je v Beskydech situace horší než v Jeseníkách. „Jeseníky jsou spíše chalupářská oblast, navíc je tam více dlouhých hřebenových tras, kde se lidé rozptýlí. Beskydy jsou zase na dohled ostravské aglomerace s velkým počtem obyvatel a jsou pro ně hlavní rekreační oblastí. A na rozdíl od Jeseníků tam jsou spíše samostatné vrcholy, takže když lidé vystoupají nahoru, setká se jich najednou hodně na malém prostoru,“ přiblížil vedoucí CHKO Beskydy.
25. ledna 2021 |