Příběhy války i svobody. Muzejníci hrabyňského památníku zmapovali rok 1945 - regiony.impuls.cz

Příběhy války i svobody. Muzejníci hrabyňského památníku zmapovali rok 1945

  17:10,  aktualizováno  17:10
Žil v Palkovicích u Frýdku-Místku. Před válkou odešel Boleslav Ivánek učit do Rumunska, za války pak mimo jiné bojoval u Tobruku a byl letcem britského RAF. Bratranci Hartošovi a Adolf Grygarčík pocházeli z Hlučínska. Narukovali do wehrmachtu, ale přešli k československé zahraniční armádě a rovněž bojovali na západní frontě.
Muzejníci zmapovali rok 1945. Skrze příběhy lidí | (0:35) | video: iDNES.tv

Jejich životní příběh i další druhoválečné osudy ukáže v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku výstava Příběhy války – Severní Morava a Slezsko 1945.

„Výstava se vztahuje k roku 1945. Zčásti válečnému, ale zčásti už i k osvobozené republice. Naším cílem bylo pokrýt celý rok včetně toho, jak se znovu tvořila republika po válce a jak se přesunovali obyvatelé,“ uvedla vedoucí památníku Kamila Poláková.

Protože stěžejní událostí posledního roku války byla v regionu Ostravsko-opavská operace, kterou mapuje stálá expozice památníku, autoři výstavy šli jinou cestou: skrze jednotlivce – muže a ženy bojující na východní i západní frontě, ale také v domácím odboji.

„Nechybí samozřejmě ten základ, ale pojali jsme to jako příběhy nebo osudy lidí, kteří buď pocházeli z našeho regionu, anebo region osvobozovali. Takových profilů tady máme spoustu,“ vysvětlila Poláková.

Část výstavy představuje i osudy těch, kteří bojovali na východní frontě a podíleli se v roce 1945 na osvobození regionu, třeba členů československé letecké divize. Tuto část výstavy sestavila ředitelka Slezského zemského muzea Jana Horáková. (3. dubna 2025)

Výstava, jejíž vernisáž bude 10. dubna, návštěvníkům představí i další aspekty roku 1945. Od budování obranných linií, se kterým Němci na územích, jež měli pod kontrolou, začali v lednu, přes improvizovanou návštěvu protileteckého krytu, kam se v posledních měsících války lidé stále častěji ukrývali, až po každodenní život posledního válečného roku.

„Zboží byl velký nedostatek a všechno bylo na příděl. Spousta komodit byla nedostatková. Například kilo sádla z devatenácti korun na začátku války zdražilo na tisíc osm set v roce 1945. Stejně závratně vyšplhala cena mouky a málo lidí asi ví, že oblečení v té době vůbec v obchodě nešlo koupit. Bylo povoleno jen přešívání,“ přiblížila vedoucí hrabyňského památníku.

K dispozici jsou i snímky z obcí Slezska těsně po přechodu fronty či záznam vzpomínek pamětníka, který zažil bombardování a osvobozování Ostravy, a ženy, jež si prošla koncentračním táborem a na konci války zažila pochod smrti.

Začíst se lidé mohou i do stránek deníku pamětnice, která v něm popisuje osvobozování Kyjovic na Opavsku.

Památník v Hrabyni má dvoje kulatiny. Vznik provázejí neuvěřitelné historky

Při průchodu z jedné výstavní místnosti do druhé lidé pomyslně projdou osvobozením a octnou se v poválečném půlroce. Seznámí se třeba s akcí Budujeme Slezsko.

„Ta byla vyhlášena na Ostré Hůrce v září 1945, cílem byla obnova válkou zničeného Slezska. Každá místní obec a město dostaly českého partnera, také obec a město. To jí pomáhalo především materiálně, finančně a brigádnickými hodinami,“ vysvětlila Kamila Poláková s tím, že vidět je možné třeba podpisové knihy těchto partnerů.

Vystavené je i oblečení, ve kterém se lidé vraceli do regionu, ať už z koncentračních táborů, exilu, nebo šlo o odbojáře a partyzány. Nechybí odsun německé části obyvatel a zajímavé jsou i ukázky nálezů válečných archeologů.

„Třeba jak to vypadalo v Pusté Polomi, kde bylo objeveno pohřebiště německých důstojníků,“ dodala Poláková. I tady je součástí příběh, tentokrát někdejšího opavského muzejního archeologa Wilfrieda Titzeho.