Jejich životní příběh i další druhoválečné osudy ukáže v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku výstava Příběhy války – Severní Morava a Slezsko 1945.
„Výstava se vztahuje k roku 1945. Zčásti válečnému, ale zčásti už i k osvobozené republice. Naším cílem bylo pokrýt celý rok včetně toho, jak se znovu tvořila republika po válce a jak se přesunovali obyvatelé,“ uvedla vedoucí památníku Kamila Poláková.
Protože stěžejní událostí posledního roku války byla v regionu Ostravsko-opavská operace, kterou mapuje stálá expozice památníku, autoři výstavy šli jinou cestou: skrze jednotlivce – muže a ženy bojující na východní i západní frontě, ale také v domácím odboji.
„Nechybí samozřejmě ten základ, ale pojali jsme to jako příběhy nebo osudy lidí, kteří buď pocházeli z našeho regionu, anebo region osvobozovali. Takových profilů tady máme spoustu,“ vysvětlila Poláková.
Výstava, jejíž vernisáž bude 10. dubna, návštěvníkům představí i další aspekty roku 1945. Od budování obranných linií, se kterým Němci na územích, jež měli pod kontrolou, začali v lednu, přes improvizovanou návštěvu protileteckého krytu, kam se v posledních měsících války lidé stále častěji ukrývali, až po každodenní život posledního válečného roku.
„Zboží byl velký nedostatek a všechno bylo na příděl. Spousta komodit byla nedostatková. Například kilo sádla z devatenácti korun na začátku války zdražilo na tisíc osm set v roce 1945. Stejně závratně vyšplhala cena mouky a málo lidí asi ví, že oblečení v té době vůbec v obchodě nešlo koupit. Bylo povoleno jen přešívání,“ přiblížila vedoucí hrabyňského památníku.
K dispozici jsou i snímky z obcí Slezska těsně po přechodu fronty či záznam vzpomínek pamětníka, který zažil bombardování a osvobozování Ostravy, a ženy, jež si prošla koncentračním táborem a na konci války zažila pochod smrti.
Začíst se lidé mohou i do stránek deníku pamětnice, která v něm popisuje osvobozování Kyjovic na Opavsku.
Památník v Hrabyni má dvoje kulatiny. Vznik provázejí neuvěřitelné historky![]() |
Při průchodu z jedné výstavní místnosti do druhé lidé pomyslně projdou osvobozením a octnou se v poválečném půlroce. Seznámí se třeba s akcí Budujeme Slezsko.
„Ta byla vyhlášena na Ostré Hůrce v září 1945, cílem byla obnova válkou zničeného Slezska. Každá místní obec a město dostaly českého partnera, také obec a město. To jí pomáhalo především materiálně, finančně a brigádnickými hodinami,“ vysvětlila Kamila Poláková s tím, že vidět je možné třeba podpisové knihy těchto partnerů.
Vystavené je i oblečení, ve kterém se lidé vraceli do regionu, ať už z koncentračních táborů, exilu, nebo šlo o odbojáře a partyzány. Nechybí odsun německé části obyvatel a zajímavé jsou i ukázky nálezů válečných archeologů.
„Třeba jak to vypadalo v Pusté Polomi, kde bylo objeveno pohřebiště německých důstojníků,“ dodala Poláková. I tady je součástí příběh, tentokrát někdejšího opavského muzejního archeologa Wilfrieda Titzeho.