Téměř půl roku po ničivých povodních se lidé na Bruntálsku a na Krnovsku potýkají s materiálními škodami, které jim přírodní katastrofa způsobila.

Nedostatkovým zbožím je pro vyplavené domácnosti například suché dříví na topení. To i dřevěné brikety do oblasti právě navážejí kamiony. Zájem je osmkrát vyšší, než se čekalo.

„Pro domácnosti, do kterých brikety a dřevo zavážíme, je to alespoň prozatím primární zdroj tepla. Jsou to většinou lidé, kterým jejich vlastní zásoby uplavaly. Tím, že jim ho poskytneme, můžou bydlet doma a pomáhá jim to zároveň i vysoušet dům,“ popsal Aleš Souček, vedoucí povodňové pomoci obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni.

Do zatopených obcí míří kamiony darovaného dřeva, nejvíc na Jesenicko a Krnovsko

Dříví do postižených obcí putuje za peníze povodňové sbírky vyhlášené Člověkem v tísni. O otop je obrovský zájem, rozpočet na něj bylo nutné téměř osminásobně navýšit – z původních tří až na třiadvacet milionů korun.

„Dřevěných briket a pelet máme objednaných 3 079 tun, k tomu 1 150 krychlových metrů volně sypaného suchého dřeva. Pracujeme na další objednávce 1 785 metrů,“ naznačil množství pro Krnovsko, Bruntálsko a Jesenicko projektový manažer Člověka v tísni Ladislav Bruštík.

Společnost minulý týden uzavřela objednávky, které se uskutečnily prostřednictvím obcí. Na Krnovsku a Bruntálsku dřevo mají již v Jindřichově, Zátoru, Široké Nivě, Branticích, Nových Heřminovech, ve Vrbně pod Pradědem, Ludvíkově, Krasově, Heřmanovicích, Karlovicích, Úvalně, Hošťálkovech anebo v Krnově.

7 fotografií

„Zájem byl hodně velký. Dřevo jde u nás zhruba do dvou set domácností,“ konstatovala Salome Sýkorová, starostka Zátoru, jejž vyplavila řeka Opava.

V Heřmanovicích, kde se vylila Opavice, jde zhruba o stovku domácností, v Jindřichově, který potrápila říčka Osoblaha, osmdesát dalších.

Lidem jejich vlastní otop odplavila voda, nebo jej nemohou kvůli vlhkosti použít.

„Naše dřevo zatopila voda. Ostříkali jsme ho kus po kusu od bahna, ale je mokré,“ popsala například Anna Holubová z Krnova. Rodina žije v prvním patře svého domu, přízemí dál suší. Voda i ze stěn ve sklepě pořád vzlíná výš.

Podzimní klády

Už na podzim zaváželi dříví do postižených obcí Lesy ČR i další dárci, šlo o čerstvé klády.

„S pomocí našich lidí i dobrovolníků jsme je nařezali a naštípali, osmdesát až devadesát procent dřeva ale bylo mokré. Suché dříví, dřevěné brikety a pelety můžou lidé použít hned, to je velká pomoc,“ nastínila starostka Sýkorová.

Darované dříví obce po domech rozvážejí samy. „Kamiony najíždějí do našeho skladu, do domácností pak dřevo distribuujeme my. Právě rozvážíme, máme zavezeno zhruba šedesát domů, asi dvacet zbývá,“ popsal starosta Jindřichova Martin Korduliak.

Do každé domácnosti míří dvě až tři palety. Přehled o tom, kdo pomoc potřebuje, mají obce z podzimního mapování vyplavených domácností.

Lidé dřevem, briketami a peletami topí v kotlech na pevná paliva, ale také v krbech, kuchyňských kamnech, využívají všechny možné zdroje. Vlhkost ve stěnách dál zůstává velkým strašákem. „Dosoušejí nemovitosti, každý už na té své nějak pracuje,“ nastínil starosta Heřmanovic Jan Tomalský.

Společnost Člověk v tísni ví také o stovkách těch, kteří o zdroj tepla přišli úplně. Pro ně ze sbírky poputuje dalších 30 milionů korun.

„V současné době evidujeme 360 žádostí v grantech na výměnu kotlů a vytápěcích systémů poničených povodněmi,“ upřesnil Souček s tím, že zapojit se do programu lidé mohou až do konce dubna.

Další vlna pomoci se chystá na jaře pro lidi s domy k demolicí nebo se zásadně poškozeným bydlením. Rozhodovat se o ní bude na základě vyplacených peněz od pojišťoven nebo od státu.

„Poté lidem podle jejich potřeb a našich možností přispějeme na obnovu bydlení. Fungujeme v tomhle jako taková poslední instance. Na tuto pomoc máme zatím vyčleněných přes 110 milionů korun,“ doplnil Souček.