Statička Barbora Bartecká a autorizovaný inženýr pro pozemní stavby Petr Blažek už v pěti desítkách případů museli doporučit demolici. A předpokládají i další.

„Budeme jezdit dál, spousta lidí ještě ani nemá představu, že mají problém,“ avizuje Petr Blažek.

Je zhruba půl roku po povodni. Jak to vypadá s vyplavenými nemovitostmi?
Petr Blažek: Jsou dvě situace, které aktuálně řešíme. Jednak že lidé domy opravili hodně moc rychle, ale objekty jsou stále mokré a kvůli uspěchané, neúplné nebo špatné opravě začínají vznikat poruchy. Druhou situací je trvající enormní vlhkost, půda je ještě velmi mokrá. Mnohé domy teprve teď začínají praskat, a když tam děláme sondy u základů a v metru hloubky, vytahujeme i po těch měsících mokrou mazlavou hmotu jako plastelínu. Povodeň přinesla opravdu enormní množství vody.

Proč tolik domů povodeň tak výrazně poškodila?
Blažek: Když se staví nový dům, nejde jen o to jej dobře založit, ale musí se řešit i odvodnění jeho okolí. Spousta lidí neřeší, že by měli vyspárovat zeminu pod ornicí a odvést okapy, aby voda odtékala dál. A stavby ani neudržují, nečistí okapy, svody. Teď se tyto chyby ukazují. Spousta poruch, které po povodni nacházíme, byla kvůli špatně udělaným drenážím a neodborným zásahům. Zjišťujeme i to, že důvodem jsou neodborné opravy po povodni v roce 1997.

Problémem jsou tedy opravené nemovitosti svépomocí?
Barbora Bartecká: Největší problém je nedůvěra ve stavební inženýry. Hned několik staveb, které jsme teď odstraňovali, padly jen kvůli špatným a neodborným opravám. Není možné všechny domy opravovat jedním univerzálním řešením. Každý je jiný, jinak založený, na jiném podloží, má jiný tvar, jiný počet podlaží, vše je individuální. Opravdu se vyplatí kontaktovat odborníka.

V čem lidé chybují nejčastěji?
Bartecká: Nejhorší byly právě ty drenáže. Lidé si dům obštěrkovali, povodeň štěrky kolem objektu vyhodila a šla okamžitě dolů. Pokud se ale proudová voda dostane pod objekt, je nezachranitelný. Každý den sledujete jeho postupný rozklad odspoda. Řešili jsme také dům u Města Albrechtic. V roce 1997 jej jen obetonovali. Voda teď dům podemlela a jeden roh zůstal opřený pouze o kus betonu. I když jsme s geotechnikem navrhli řešení, majitel to znovu opravil po svém. A to je ten problém. Nedůvěra.
Blažek: Vadí také různé odstraňování nosných stěn a zvětšování otvorů v domě. Mnohdy je stěna opravdu to jediné, co vám dům zachrání, když přijde voda. Objekt potřebuje mít dostatečnou tuhost.

Opavští inženýři Petr Blažek a Barbora Bartecká řeší potíže s domy, jež v září poškodila povodeň.

Jsou špatné opravy domu poznat na první pohled?
Blažek: Ne, často jsme řešili, že ani majitelé o tom nevěděli. V dobré víře koupili opravený dům a povodeň ukázala, že je to jinak. Teď jsme odstraňovali dům, který vypadal v dobrém stavu. Zvenku byl opláštěný cetrisovými deskami, zevnitř sádrokartonem. Celý byl ale z vepřovice a oprava byla udělaná naoko.
Bartecká: Zjistilo se, že prošel minimálně dvěma třemi povodněmi a třetina zdí už byla pryč.
Blažek: A pak vám přijde nějaký neodborník a ještě doporučí půdní nástavbu.

Mluvili jste i o příliš brzy nebo špatně opravených domech. Co teď řeší jejich majitelé?
Blažek: Volají, že mají mokrý dům až ve druhém patře. Po povodni jim zedník řekl, že nemusí oklepat omítky. Ale ta omítka nepustila vlhkost ven a zdivo ji nasálo nahoru. Takových případů je několik, začínají se tvořit plísně. To samé podlahy, lidé je nechtěli bourat, ale dům si tím znehodnotili ještě víc. Může být jedno dvě procenta staveb, kde to dopadlo dobře, voda tam jen proběhla a nebyla toxická, ale jinak to je problém.

Co je toxická voda?
Blažek: Je rozdíl, jestli vás zaplavila jen voda, nebo máte v domě půl metru bláta a vytopila vás i voda přes záchody a kanalizaci. To pak je bláto opravdu i v plastových oknech a uvnitř stěn. Povodeň vyplavila žumpy, záchody, kanalizace, dílny, nesla různé chemikálie. Když někdo tu omítku nechá, i když ji očistil, toxické látky ze zdiva pořád budou vystupovat. Když jsme například bourali dům v Krnově-Kostelci, z dutinových cihel teklo bláto.

Jak často ještě jezdíte do oblasti zasažené povodní?
Bartecká: Těsně po povodních jsme byli od čtyř ráno do deseti večer každý den v terénu. Teď už se to snažím naplánovat vše do jednoho dne, pořád jsou to ale čtyři pět domů týdně. Napřed si necháme poslat fotografie, aby nešlo o planý poplach. Ale když už víte, že nemohou otevřít dveře a okna nebo něco praská, je to první známka naklonění objektu.

Ty vrahu, píšou mi. Ministr po povodních začal hon na čarodějnice, říká aktivista

Jak lidé poruchu objeví?
Blažek: Teď nám paní volala, že slyší divné zvuky v domě, takové lupání a bouchání. Dům byl také z vepřovic, také byly překryté a také se musí celý odstranit, fyzicky se rozpadá. Nebo jsme měli paní, které jen táhlo na nohy a ona nevěděla odkud. A měla poměrně závažně poškozený dům. Nebo dům v Písečné, tam majitelka popisovala, že zdivo vypadá, že mu nic není, ale nahoře se postupně začaly enormně deformovat stropy a krov a i na nábytku šlo poznat jak dům pracuje.

Jak tedy může laik včas poznat, že se něco děje?
Bartecká: Musí dát hodně na pocity. Dům v Písečné ani nevypadal, že by byl ve výrazně špatném stavu. Když nám ale paní vyprávěla průběh povodně, zpozorněli jsme. Stál vedle řeky, kde naplaveniny při povodni vytvořily hráz a voda se kolem něj vracela a obtékala ho dokola. To, že se první dva měsíce nic neděje, nic neznamená. Přišlo to naráz. Geodet a geotechnik zjistili, že se pod domem vytvořila puklina a začala pod ním proudit řeka. To je neopravitelné.

Kolik doporučení k demolici jste za ten půlrok vydali?
Bartecká: Okolo padesáti. Na Krnovsku, něco málo na Opavsku, v oblasti Vrbna pod Pradědem a Karlovic, na Osoblažsku. První dva měsíce to bylo nejčastěji, ale demolice pořád doporučujeme i teď.

Mohli lidé těsně po povodni udělat něco, aby následné destrukci domů zabránili?
Blažek: Vůbec ne. Když si vezmete, že voda je dole v pěti metrech a při povodni byla půda nasycená až po povrch, šlo o extrémní změnu únosnosti zeminy.
Bartecká: I tlak vody byl nepředstavitelný. Teď například řešíme sanaci základní školy v Krnově. Je to třípodlažní objekt, prefabrikovaný skelet, kde byly příčky dozděné těsně pod panely. Při povodni došlo k tak velkému tlaku vody na podlahy, že příčky dosedly ke stropnímu panelu a trhliny se projevily až ve druhém nadzemním podlaží. Prostě to zvedlo stropy ve dvou podlažích. Kdybych to chtěla udělat hydraulikou, tak se nadřu.
Blažek: Čistírna odpadních vod v Karlovicích má zase sedm a půl metru v zemi založené nádrže a i ty měly dno poškozené tlakem. A vedlejší studna pro sledování výšky hladiny podzemní vody měla pátou skruž posunutou o deset centimetrů. Tlak vody usmýknul betonovou skruž v pětimetrové hloubce v zemině. Nepředstavitelné.

Jak vidíte jaro, budou vyplavení lidé dál potřebovat statiky?
Blažek: Budeme jezdit dál, spousta lidí ještě nemá představu, že mají problém. Minulý týden jsme dělali sondu v Opavě v domě, který má také velkou trhlinu, a ukázala, že zdivo je uvnitř stále enormně mokré. Přitom by stačilo oklepat neoklepané omítky. Staré domy navíc v této oblasti zažily povodeň pětkrát šestkrát.
Bartecká: Lidé často říkají, že jejich dům je bytelný, že už vydržel povodeň. Ale on vydrží čtyři a pátou už ne. Všechno má svoji životnost.

Bagry začaly ukusovat povodní poškozený opavský most, nový má být odolnější

Jak dlouho dům vysychá?
Bartecká: Dva až tři roky.

Je tedy nutné na dva až tři roky změnit zvyky v domácnosti?
Bartecká: Ano. Přetápění bude nutné minimálně ještě příští zimu. A prudké větrání. Nevětrat celý den, aby se konstrukce nevychladily, ale naprudko, dvakrát denně na pět minut. I v mrazu.

Mohou se domy v záplavové oblasti povodni nějak vyhnout?
Blažek: Jedině zbourat a postavit znovu, o metr výš. S nosnou konstrukcí podlahy nad úrovní stoleté vody, s opatřeními proti tlakové vodě. Jiné řešení, jak se tam vyhnout povodni, není.

Co tedy udělat, aby škody byly příště menší?
Blažek: To úplně nejde. Máme ale třeba klientku, které z prvního patra děláme technické podlaží, stěhujeme ji nahoru a děláme podkroví. Pokud bude mít škody, tak v technické části.
Bartecká: A když přijde povodeň, dát všechny věci pryč, otevřít dveře a nechat ji protéct.

Mohou něco vyřešit úpravy terénu?
Blažek: Částečně. Když ale zeminou opakovaně protéká voda, vymývá ji. Časem to její pevnost úplně změní.
Bartecká: Například v Holčovicích je objekt, který v roce 1997 dostal velký zásah a měl strhnutý břeh. Majitel tam po opravě vysadil stromy. Ty stihly vyrůst a teď dům zachránily, voda urvala jen první dva tři stromy. Díky jejich kořenům už nestrhla celý břeh.

Co tedy radíte lidem s nemovitostí po povodni?
Blažek: Teď ji především sledovat, i když se zatím nic nedělo. Dát na pocity a na intuici, ne na radu souseda. Pokud vidí trhlinu, nakreslit si tužkou, kde začíná a končí. Fotit. Najít také třeba fotku z oslavy, jestli tam ta trhlina byla předtím, nebo je nová. Osvědčují se i Google mapy. V jednom případě jsme i podle nich zjistili, jestli se dům hýbe.
Bartecká: A poradit se s odborníkem, pokud si lidé nejsou jistí.