Čísla v mapě líčí sílu loňských záplav, povodeň se rozlila daleko za model stoleté vody - regiony.impuls.cz

Čísla v mapě líčí sílu loňských záplav, povodeň se rozlila daleko za model stoleté vody

  17:26
Statistikové zveřejnili mapu, jež ukazuje rozsah loňské povodně. Jen v Krnově zářijová velká voda zasáhla přes dvanáct set rodinných a více než šest set bytových domů. Postihla zhruba sedmnáct tisíc lidí, z toho čtvrtinu starších 65 let. Nejvíce vyplavených budov v Krnově pocházelo z let 1920 až 1945 a voda z řek Opavy a Opavice se tam rozlila daleko za model stoleté vody.

V Holčovicích jsou vyplavené desítky domácností. Tři domy čeká demolice. Jiné přijdou o své poškozené části. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Statistikové pomocí takzvané story mapy vyprávějí příběh loňských povodní. Z té mimo jiné vyplývá, že v celém kraji povodeň zasáhla zhruba padesát tisíc obyvatel. Vyplavila přes pět tisíc rodinných domů a čtrnáct set bytových domů. A mnohde přesáhla předpokládaný rozliv stoleté vody.

Interaktivní mapa obsahuje souhrnné údaje za celou zasaženou oblast, lze si tam však vybrat i jednu konkrétní obec či více lokalit podle vlastních kritérií, třeba podél jednoho vodního toku.

„Povodňová story mapa představuje názornou ukázku, jak lze prostorové a statistické informace kombinovat, analyzovat a prezentovat,“ vysvětlil Petr Klauda z Českého statistického úřadu.

Projekt propojil dostupné geografické a statistické údaje pro povodní nejvíce zasažené oblasti. Zahrnuje Moravskoslezský a část Olomouckého kraje.

„Díky spolupráci s Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem, který poskytl geografická data o rozlivech z vlastního leteckého snímkování, bylo možné vizualizovat zasažené lokality v mapě a zobrazit statistické údaje o zaplaveném území,“ upřesnil mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar.

Domy, byty a další

Projekt je volně přístupný na webu Českého statistického úřadu. Cílem je ukázat skutečný rozsah zářijových záplav. U každé lokality mapa vyčísluje celkový počet zaplavených objektů a staveb s domovním číslem, jež dále dělí na rodinné domy, bytové domy a další.

Přináší počty vyplavených obydlených bytů i počty povodní zasažených obyvatel.

„U každé lokality jsou grafy věkové struktury zasažených obyvatel a struktury zaplavených budov podle období výstavby nebo rekonstrukce,“ naznačil Cieslar. „Pro porovnání rozsahu zářijové povodně je v mapě vyznačena i oblast modelovaná pro rozliv stoleté vody.“

Statistikové zapojili vlastní registry i výsledky sčítání lidu. K dispozici jsou také fotografie mapující povodeň v jednotlivých městech a obcích. Jejich data tak doplnila už dostupná vyhodnocení povodní.

Ty jen na tocích a vodních dílech v povodí Odry podle vodohospodářů způsobily škody téměř 6,1 miliardy korun a jejich odstraňování potrvá nejméně deset let.

„Povodeň v září 2024 v řadě parametrů překonala a byla v povodí Odry mocnější než povodeň v roce 1997 a některé uzávěrné profily mohly mít od tří set až po tisíciletou vodu,“ uvedla v hodnocení dopadů velké vody mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

Nejhorší situace panovala v regionu na Bruntálsku a Krnovsku spolu s městy Opava, Ostrava a Bohumín. Statistická data teď dokládají, že jen od Krnova výš na řekách Opava a Opavice voda zasáhla dva a půl tisíce rodinných domů a asi sedm set domů bytových. Postihla přes dvacet tisíc lidí.

V Opavě šlo o zhruba tisícovku rodinných, asi dvě stě padesát bytových domů a zhruba deset tisíc obyvatel. A zajímavostí je, že v Opavě voda výrazně více zasáhla modernější zástavbu z let 1971 až 1990.

Ostrava hlásí tři tisíce zasažených obyvatel, na čtyři stovky rodinných a stovku bytových domů. Bohumín pak povodní zasažených dvanáct tisíc lidí a zhruba patnáct set rodinných či bytových domů.

Cenná kosárna dál vysychá

Kosárna v Karlovicích na Bruntálsku je i půl roku po povodni pod dohledem statika. Národní kulturní památka, jejíž expozice ukazuje práci několika generací kosařů i život na venkově, stále vysychá a také její okolí zůstává podmáčené. Chystají se první záchranné práce.

„Máme rozhodnutí památkářů k opravě a začínáme připravovat výběrové řízení na dodavatele první etapy prací. Statický posudek bychom měli získat na přelomu dubna a května,“ upřesnila Ema Havelková, ředitelka Muzea v Bruntále, jehož objektem kosárna je.

Zářijová velká voda kosárnu zalila a zničila její okolí, kde v zemi navíc vymlela několik obřích dutin a děr. Statik sleduje drobné praskliny, jež se v budově objevily.

Vyplavený suterén kosárny je vyklizený. Muzejníci do budovy mohou vstupovat, pro návštěvníky je ale celý areál do odvolání zavřený. První záchranné práce by měly zahrnovat oklepání omítek či stratigrafický průzkum, tedy odborný průzkum jednotlivých vrstev zdí. Obnova čeká i vedlejší budovy, stodolu a chlév s expozicemi zemědělství. Ty jsou vyklizené. Exponáty konzervátorky čistí a opravují.

Na jaře se také odbahní okolní terén a obnoví chodníky a trávník. „Náklady zatím počítáme ve statisících, doufejme, že nepřekročí jednotky milionů. Do měsíce budeme vědět víc,“ uvedla ředitelka.

Výhledově chtějí muzejníci do kosárny pouštět jen menší skupiny návštěvníků na objednávku. „Předpokládáme, že část areálu otevřeme v létě,“ řekla Havelková. (žah)

4. listopadu 2024

Stát zaplatí i lidem energie za vysoušení vytopených domů. Pomůže i firmám | (2:49) | video: ČTK