Prostě přijeli a pomohli, říká o dobrovolnících po povodních jejich koordinátorka

  6:58
Sotva opadla voda, nastoupili ve vyplavených městech a obcích dobrovolníci. Muži i ženy různého věku i vzdělání šli zadarmo pomáhat lidem, jimž živelní pohroma vzala nebo poničila domovy. „Rozsah škod byl obrovský a o dobrovolníky nebyla a není nouze. To je úžasné,“ říká vedoucí dobrovolnického centra Dagmar Hoferková.

Dagmar Hoferková, vedoucí ostravského dobrovolnického centra organizace ADRA | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Dobrovolnické centrum humanitární organizace Adra v Ostravě, jež Dagmar Hoferková vede, koordinovalo práci více než 1 600 dobrovolníků v zaplavených částech Ostravy, Bohumína či Krnova. „Někteří dobrovolníci přicházejí opakovaně ke stejným lidem a vznikají mezi nimi vztahy,“ popsala Hoferková.

Tentokrát díky varováním všichni věděli, že se žene něco mimořádného. Kdy jste se zaktivizovali?
Už 12. září jsme byli v pohotovosti. To snad ještě ani nezačalo pršet. Kolega z pražské centrály Adry, který má na starosti mimořádné události, byl pozvaný na krizový štáb na ministerstvo vnitra a dostal za úkol zajistit naši pomoc. A v neděli nás a další humanitární organizace, které dlouhodobě působí v Moravskoslezském kraji, svolali hasiči na první schůzku. Už jsme věděli, že bude zle, a řekli jsme si, kdo bude řídit dobrovolnickou práci, kdo bude dodávat humanitární pomoc, kdo rozdělovat peníze ze sbírek. A rozdělili jsme si území.

O kterých dalších organizacích mluvíte?
Člověk v tísni, Diecézní charita ostravsko-opavská, Český červený kříž.

„Zatím se vždycky při mimořádné události zvedla obrovská vlna pomoci. Jsem za to na tento národ hrdá. Svědčí to o vyspělosti společnosti.“

Dagmar Hoferková, koordinátorka dobrovolníků

Jak spolupráce fungovala?
Naprosto perfektně. A je to důležité. Není totiž možné, aby na dveře jednoho člověka klepaly dvě nebo tři organizace a ptaly se postižených opakovaně, co potřebují, a tím je ještě více zatěžovaly. My jsme ale rozdělení území striktně dodržovali a fungovalo to krásně.

Ve kterých oblastech jste pomáhali nebo ještě pomáháte?
V Ostravě jsme měli na starosti Svinov, Třebovice, Dubí, Porubu a Novou Ves. Dále pak Starý Bohumín, Nový Bohumín, Vrbici a Pudlov, Petrovice u Karviné, Dolní Datyni, Těrlicko, Horní Suchou a Albrechtice. A k tomu Krnov. Teď už působíme jen v Nové Vsi a v Krnově, kde je práce ještě na několik týdnů.

Ubytování v karavanu i azyl pro koně. Povodně zvedly vlnu solidarity

Jak jste zjišťovali, kde je dobrovolnická pomoc potřebná?
Dělali jsme takzvaný monitoring. Proškolení dobrovolníci chodili do terénu po dvojicích, někdy u toho byli i interventi či zaměstnanci s psychosociálním výcvikem, a ptali se, co lidé aktuálně potřebují. Domácnost od domácnosti zapisovali do speciální aplikace data, od osobních údajů po rozsah škod a potřeb. Nabízeli jsme i psychosociální pomoc.

Kde jste sehnali dobrovolníky?
Tak jako při jiných mimořádných událostech jsme zveřejnili na našem webu výzvy. Přihlašovací formulář vyplnilo kolem tří tisíc lidí, ale zapojili jsme jich nakonec přes 1 600. Stalo se, že někteří pak nemohli přijít, anebo jsme neoslovili lidi ze vzdálenějších míst republiky. To číslo je každopádně úžasné a myslím si, že svědčí o vyspělosti společnosti. Zatím se vždycky při mimořádné události zvedla obrovská vlna pomoci. Jsem za to na tento národ hrdá.

16. září 2024

Co jsou zač lidé, kteří jdou k někomu cizímu pomáhat uklízet po povodni?
Jsou to muži i ženy, mladí i starší ročníky, většinou ale zaměstnaní lidé, kteří si vezmou v práci volno anebo přijdou o víkendu. Hlavně jsou to ale lidé nabití pozitivní energií a chutí pomáhat. A je úžasné, že tu energii přenášejí i na lidi postižené tou mimořádnou událostí, kteří si pak už nepřipadají tak sami. Někteří dobrovolníci přicházejí opakovaně ke stejným lidem a vznikají mezi nimi vztahy. Máme nadšené ohlasy těch, jimž dobrovolníci pomohli, ale i těch, kteří pomáhali a děkují nám, že jsme jim to zprostředkovali.

Jaké mají dobrovolníci vstupní informace?
Jsou proškolení o bezpečnosti a také v přístupu k těm lidem, aby věděli, co asi prožívají. Vědí také, že neposíláme dobrovolníky někam, kde o ně nestojí, ale o pomoc si požádali.

Organizace spustily povodňové sbírky. Lidé mohou žádat i pomoc od státu

Dostala jste se také do terénu?
Samozřejmě.

Kde to na vás nejvíce zapůsobilo?
Nejvíce se mi srdce svíralo asi v Krnově. Vypadalo to tam jako po válce.

Už jste někdy koordinovali práci tolika dobrovolníků?
Velké to bylo i za covidu a pak při první vlně uprchlíků z Ukrajiny po ruském útoku v roce 2022. To se zapojilo více než tisíc dobrovolníků. Teď jsme to překonali.

Zkáza se vrátila, začíná se opět od nuly. Lidé na Bruntálsku už jsou zoufalí

Co bude s finanční sbírkou, na kterou lidé poslali desítky milionů?
Peníze budeme plošně rozdělovat. Teď jednáme s ostatními humanitárními organizacemi. Dáme ty balíky peněz dohromady a v prvním kole rozdělíme paušální částku pro domácnosti, které měly zatopenou obytnou plochu. Zbytek peněz dostanou v druhém, případně ve třetím kole ti nejvíce postižení. Samozřejmě chceme, aby podobně postižený člověk nedostal v jedné obci dvacet tisíc a ve druhé třeba sto.