Povodně zdecimovaly pstruží farmu na Opavsku, ryby uplavaly asi až do Polska

  13:02
Vyhlášená pstruží farma na bezejmenném přítoku Píšťského potoka u obce Bělá na Opavsku má už čtvrtstoletí. O víkendu chtěli jubileum náležitě oslavit. Do příprav oslav však ničivě zasáhly zářijové povodně a deset metráků pstruhů z přírodních kaskádových nádrží napájených vodou z místních pramenů zmizelo neznámo kde.

Podle majitele odplavaly jeho ryby po proudu do sousední země. „Řekl bych, že pokud by si někdo chtěl zarybařit, bude muset po proudu dál do Polska, tam nejspíš všichni mí pstruzi skončili,“ posteskl si majitel farmy František Chmelík.

Areál s hájenkou, kterou v roce 1856 postavili Rothschildové a později u ní vybudovali soustavu rybníků s farmou na pstruhy, jejíž tradice pokračuje dodnes, se vmžiku změnil k nepoznání.

„Vše přišlo tak rychle, že jsme vůbec nestihli zareagovat a najednou jsme byli totálně vyplavení, všechno plavalo. To množství pstruhů, co tu máme, jen tak nepřelovíte, a vlastně ani nemáme kam. Pokud se ryba do tří minut nedostane zpátky do vody, uhyne. A vlastně i nám šlo o život, protože nám tu popadalo pět obrovských stromů,“ líčí dramatické chvíle Chmelík.

Na své pstruží farmě už zažil povodně v roce 1997, pak znovu v roce 2002, ale i ty letošní. „Ty byly jednoznačně nejhorší. Hodně pršelo a voda z prudkých srázů okamžitě vystoupala o metry výš a změnila se v dravý živel. Moje maminka vždycky říkala, před požárem utečeš, ale před vodou ne. Měla pravdu. Pořád myslím na moje pstruhy, třeba někteří přežili,“ doufá Chmelík.

Z kojenecké kvality stoka

Čirá voda v jeho nádržích, kterou rozbory vyhodnotili jako kojeneckou, se během povodní stala bahnitou stokou.

„Bohužel tu mám 45 hektarů pole s osetou kulturou, a to bahno z něj a od lesa šlo rovnou k nám. I teď po povodních ho tu těžká technika celý týden shrnovala, aby to tu trochu vypadalo. Pokud k nám lidé o víkendu přijdou, nechtějí se brodit bahnem v gumákách,“ vysvětluje Chmelík, který stihl i nádrže opět naplnit rybami.

Pstruh

Pstruh je český rodový název pro několik druhů lososovitých ryb z rodů Salmo a Oncorhynchus.

Jsou to štíhlé dravé ryby žijící v horních částech toků (pstruhové pásmo), vyžadují totiž chladnější vodu s vyšším obsahem kyslíku. Je rozšířen ve vodách celé Evropy.

„Už mi tam zase plavou, lidé si budou moci pstruha ulovit a nechat si ho připravit nebo odnést domů. Třeba ani nepoznají, jaké neštěstí nás postihlo,“ věří majitel farmy, který je na ni náležitě pyšný.

„Víte, to všechno pěkné kolem tu mám pro radost, připomíná mi to tu moje dětství. Od tří let jsem dostal gumáky, tepláky a bundu a byl jsem vypuštěn do přírody. Bílé Karpaty, řeka Olšava, to je krajina mého dětství, nejkrásnějšího, které si umíte představit. Už tehdy jako kluk jsem obdivoval v řece pstruhy a vydrželo mi to dodnes,“ svěřuje se čtyřiasedmdesátiletý muž, kterému nyní na farmě vypomáhá i jeho syn.

„I přes povodně se se sezonou rozloučíme důstojně. O víkendu připravíme něco ze zvěřiny, vyudíme klobásky, upečeme ryby a v neděli nebude chybět bohatá tombola a country hudba. Na všechny se moc těšíme,“ láká na víkendový program Mojmír Chmelík.

Pstruží farma stojí v lesích v katastru obce Bělá na Opavsku.

Pstruží farma stojí v lesích v katastru obce Bělá na Opavsku.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz