Apokalyptická cesta. Zatopené Jeseníky zažili redaktoři iDNES.cz na vlastní kůži

  14:12
Po silnicích se neustále valí kvanta vody, takže netušíte, kudy jedete a jestli už ji nebudete nabírat do auta. Stěrače nestíhají stírat další provazy deště, nevidíte krajnici cesty, nevíte, jestli přes cestu nespadne strom nebo se kousek vedle vás neutrhne sráz. Redaktoři MF DNES najeli mezi povodněmi sužovanými obcemi v Moravskoslezském kraji stovky kilometrů.

Například Jeseníky jsou nyní místem, kde se úplně všude valí dolů z libovolného kopce tuny a tuny kalně hnědé vody. Ta voda je všude. Valí se z kopců, stříká z lesa, louky mění v rybníky.

V rybníky s hladinou nakloněnou pod takovým úhlem, že až rozum zůstává stát, jak to, že to tu vodu pořád ještě baví a neudělá v údolí obrovskou kapku, která pak smete vše, co jí bude stát v cestě. Jak se na tom svahu udrží? Těžko říct. Nakonec to ale stejně udělá.

Vody je prostě moc. Voda je pod mostem v Karlovicích, kudy se válí řeka Opava. Voda je i na silnici těsně za mostem v Karlovicích. Řeku Opavu už tady přestalo její původní koryto evidentně bavit a šla se podívat ven.

Voda je všude, silnice neprůjezdné

Z Vrbna pod Pradědem na Heřmanovice je to pořád do kopce. Proti autu se permanentně valí voda. Deset, dvacet čísel? Jedeme na Město Albrechtice a najednou konec – na silnici spadlo elektrické vedení. Takže zpátky. Ale kudy?Jedeme oklikou na Zlaté Hory, Biskupskou kupu, Janovice, Třemešnou. A všude pořád voda. Nad námi, pod námi, vedle nás, prostě všude.

Dobré je, když před vámi jede auto. Můžete jet za ním. Jestli projede, projedete taky.

Na Jesenicku se zřítily první domy. Je to apokalypsa, říká starostka

A lidé čekají. Vědí, že vodní svět jednou skončí a bude se makat. Až voda spadne a opadne a ukáže se, co všechno s sebou vzala. A co přinesla.

V tom čekání někteří nosí pytle s pískem, stavějí jeden vedle druhého, v možná i marné snaze, že pomohou. Míjíme jich stovky. Nekonečné množství pytlů. Bariéry pytlů vrší i v Heřmanovicích, nedaleko Zlatých Hor. Tak, aby voda ze silnice, kudy se do údolí valí bez sebemenšího odporu, neodtékala k jejich domům.

Extrémní deště a povodně

Marně. Voda k domům stéká prakticky odkudkoliv. A padá shůry. O pár minut později, někdy kolem šesté večer, už je údolí Opavice neprůjezdné. To spadl onen sloup elektrického vedení.

Výzva čtenářům

Přehnala se u vás velká voda? Pošlete nám fotky nebo video.

„Tady už neprojedete,“ informuje muž v autě poté, co padlý sloup označil červeným fáborem. O chvíli později v prudkém dešti prakticky neviditelným, ale na silnici už stejně skoro nikdo není. Jen pár chlapů, kteří stále plní pytle pískem.

V Zátoru museli lidé ze svých domů

To v Zátoru, jednom z ikonických míst hned několika povodní, měli jasno už odpoledne. Zahrady domů kolem řeky Opavy se postupně měnily v obří laguny, nebylo na co čekat.

Respektujte evakuace, vyzval Rakušan. V Jeseníkách přestalo pršet

„Máme dvě děti a nemuseli bychom to sami zvládnout. Tak jsme sedli do auta, že se přesuneme. Nějaké věci jsme ale zapomněli, jídlo pro psa a podobně. Ale když jsme se chtěli vrátit, už to nešlo,“ popsal syrovou realitu a rychlost stoupající vody Pavel Antony ze Zátoru.

Místo ve svém domě strávil minimálně sobotní noc na zdejší faře. Ta se totiž stala útočištěm pro podobně postižené obyvatele Zátoru. „Ze začátku to vypadalo, že bude pod vodou jen příjezdová cesta, ale pak se začala voda lít ze všech stran. Dům stojí na vyvýšenině, tak doufám, že vydrží, je projektován na stoletou vodu. Ale jak to tam vypadá, nevím, už jsem to nechtěl s dětmi riskovat se tam podívat,“ dodal evakuovaný muž.

Evakuaci odmítli, teď volají o pomoc a nejde se k nim dostat, řeší na Jesenicku

Přestože situaci celou sobotu sledoval, povodeň jej nakonec zaskočila. „Situaci jsme sledovali, čekali jsme, že budeme zatopeni, ty informace jsme měli, ale když jsem viděl, jak rychle voda stoupá, docela mě to vyděsilo,“ doplnil důvody, proč se celá rodina s dětmi i se psem vydala k faře, stojící na kopci nad Zátorem.

Kolem kostela už bylo více rodin. některé se procházely i s dětmi. Ty ale, jako by chápaly vážnost situace, nekřepčily radostně v kalužích jako jindy, ale jen vážně popocházely nepouštějíc ruce rodičů.

Podobně na tom byli také v Karlovicích. I tam čekali na vodu. „Voda tady byla naposledy před 27 lety. Já jsem ten barák koupil později, ale vím, že voda byla do půli oken,“ přibližuje situaci při povodních v roce 1997 Tomáš Sedlák. U svého domku poblíž řeky zachraňoval slepice. Jejich kurník už totiž byl částečně pod vodou. „Řeka začíná nabírat na síle, tak věřím, že se to umoudří,“ dodal.

Projet v sobotu Jeseníky šlo. Dopoledne i v časném odpoledni. S přibývajícím časem to ale bylo stále horší. V noci déšť gradoval...