Se záplavami zmizely ryby, dobytek či ornice. Škody sčítají i zemědělci a rybáři

  16:34
Zmizelá ornice, odplavený dobytek či ryby, zničené lesní cesty. Vysoké škody po nedávných povodních sčítají v Moravskoslezském kraji také ti, kteří se o krajinu starají, tedy zemědělci, lesníci či rybáři.

Obec Zátor v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji (15. září 2024) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

„Obilí máme zničené, seno zničené. Kolik vzala voda krav, jsme ještě nestačili přesně zjistit, máme teď plné ruce práce se zajištěním provozu farmy,“ popsal například Miloslav Ovčáček ze zemědělského podniku Agrozat, který hospodaří v Zátoru na Bruntálsku, v jedné z nejhůře postižených obcí. „Vím, že sousední zemědělci stačili dobytek ochránit, ale voda jim zase zničila dílny,“ podotkl.

„Největší škody jsou kolem řeky Opavy, kde máme v Děhylově a Martinově pozemky. Voda nám sebrala zimní výsev, řepku či jetel, ale především odnesla ornici, což je to nejcennější, co na polích máme. Nevratně jsme tak přišli o roky práce, kdy jsme se snažili půdu rekultivovat a zhodnocovat,“ uvedl Jakub Rzymanek z Renofarmy Slezan. „Přesný rozsah škod neznáme, odhadem jde tak o deset patnáct hektarů půdy. Jak to budeme sanovat, ještě netušíme.“

Krajská agrární komora už rozeslala dotazníky, kde se snaží celkové škody v regionu zmapovat. „Termín jsme dali do půlky října, ale už teď víme, že některé subjekty jsou na tom hodně špatně. Voda jim vzala ornici i s plodinami, například s brambory nebo s řepou,“ řekl předseda regionální agrární komory Vilém Tomíček.

Ryby cítí povodeň předem. Do horních toků už se nevrátí, říká ichtyolog

Problém podle jeho slov spočívá rovněž v tom, že velké množství zemědělců hospodaří na pronajaté půdě. „Teď budou muset platit pachtovné za půdu bez ornice, která jim v následujících letech k ničemu nebude,“ sdělil Tomíček a postěžoval si i na pomalou odezvu státu.

„Pomoc vlády by měla být rychlejší. Spousta zemědělců je po povodních ve finanční tísni, musí platit daně i zaměstnance, zatím jim ale nikdo nenabídl žádné úlevy, které by jim pomohly,“ řekl Tomíček.

Ministerstvo zemědělství s kompenzací ztrát počítá. Tento týden spustil Státní zemědělský intervenční fond online aplikaci, jejímž prostřednictvím mohou zemědělští podnikatelé nahlásit škody, které jim povodeň způsobila.

Povodně zdecimovaly pstruží farmu na Opavsku, ryby uplavaly asi až do Polska

„Snažíme se tím zjednodušit způsob, jak škody nahlásit. Do terénu ale budou vyrážet i škodní komise. Zjištění toho, jaký je celkový rozsah škod, nějakou dobu potrvá, počítáme, že to bude v řádu několika týdnů,“ sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Škody ve velkém sčítají také rybáři. „U nás máme největší škody na chovných zařízeních, tedy na rybnících či líhních. Někde voda protrhla celou hráz a vzala všechny ryby, někde byla hráz poškozena a zmizela jen část chovu. Jaké jsou celkové škody, to budeme moci vyčíslit až po podzimních výlovech,“ konstatoval Rostislav Trybuček, jednatel Českého rybářského svazu za územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko.

Nejhůře jsou na tom podle něj rybáři ve Vrbně pod Pradědem na Bruntálsku. „Tam jim voda vzala všechno, budovu i celý revír, budou začínat od nuly,“ přiblížil Trybuček.

Řeky zaplnily vyplavené ryby z rybníků

Další problém nastává s rybami z rybníků, které se dostaly do řek. „Řeky jsou teď přeplněné, ryby z chovů jsou navíc zhýčkané, zvyklé na pravidelné krmení, nemají tam pořádně co žrát, protože povodeň říční koryta totálně vyčistila, potrava, kterou se ryby krmí, je pryč,“ nastínil. „Teď je tam tolik ryb, že stačí nahodit cokoliv a něco na udici bez velké snahy vytáhnete. Obáváme se, že toho někteří budou zneužívat, proto jsme posílili u řek rybářské hlídky.“

Pomoc od státu rybáři nečekají. „Jsme zájmová organizace a víme, že přednost mají lidé, kteří přišli o střechu nad hlavou. Máme něco našetřené ve fondech pro rozvoj, těmito penězi chceme rybářům pomoci s obnovou jejich revírů,“ řekl Trybuček.

Voda škodila také v lesích. „V Moravskoslezském kraji evidujeme aktuálně škody ve výši zhruba 250 milionů korun na lesní dopravní síti. Jedná se o poškození povrchu lesních cest, podemletí cest, poškození mostků a propustí,“ informoval Přemysl Šrámek z Lesů ČR.