Akce se uskutečnila na pozemcích Biskupských lesů nedaleko Skalního potoka ve spolupráci s CHKO Jeseníky. Zdejší dřívější smrkovou monokulturu v uplynulých letech zničil kůrovec, proto byly vysazeny nové, druhově pestřejší porosty.

„Zásadní překážkou bránící odrůstání obnovy dalších dřevin je jejich neustálé poškozování spárkatou zvěří okusem či ohryzem. A tak alespoň do doby, než stromky vlivu zvěře odrostou, je nezbytná jejich mechanická ochrana například formou drátěných oplocenek,“ popsal lesník Správy CHKO Jeseníky Miroslav Havira.

„Aby naše snaha nepřišla vniveč, je důležité s ochranou jedlí vytrvat do jejich odrostu, pochopitelně v kombinaci se snižováním stavů spárkaté zvěře,“ doplnil Jan Jurdič, lesní správce Biskupských lesů.

Honitby se pronajímají stále méně

Ochrana porostů je také důvodem, proč lesníci trvají na důsledných odlovech přemnožené spárkaté zvěře, která mladé stromky poškozuje. „Je obrovský rozpor mezi myslivcem a lesníkem. Lesník chce mít optimální stav zvěře tak, aby neškodila, zatímco myslivec chce mít maximální stav zvěře, aby měl co lovit,“ objasnil šéf Biskupských lesů Libor Konvičný.

„Pro některé druhy dřevin je zvěř naprosto limitující, třeba pro jedli nebo pro javor klen. Když jedli neoplotím, tak ji nejsem schopen vypěstovat,“ doplnil.

I proto dnes lesníci důkladně zvažují, zda a za jakých podmínek své honitby pronajmou. „Když je máte ve své režii, jste schopen bez problémů stavy zvěře udržovat. U pronajatých honiteb to je problém. Proto pronajímáme honitby těm myslivcům, o kterých víme, že se s nimi bez problémů domluvíme,“ přiblížil Konvičný.

„Protože když zvěř sežere půl hektaru jedle, tak nájemce vám tu škodu sice zaplatí, ale ta jedle tam byla už tři čtyři roky a tu dobu, co už ten les rostl, nám nikdo nevrátí,“ dodal.

Náklady na ochranu mladých stromů rostou

Biskupské lesy kvůli tomu pronajímají pouze šest z osmnácti honiteb. O většinu se pak starají samy.

Podobně k situaci přistupují také Lesy ČR. „Jak se stavy zvěře neustále zvyšují, přímou úměrou vzrůstají náklady na ochranu mladých lesních porostů,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Na území kraje způsobila za poslední rok zvěř Lesům ČR škody 3,4 milionu korun. „Více než 70 milionů korun jsme pak museli vynaložit na ochranu lesů, aby tyto škody nevznikaly,“ informovala Jouklová.

Státní organizace proto ve svých honitbách prověřila lesnické a myslivecké hospodaření a rozhodla o nezbytné redukci stavů zvěře. „Desítky honiteb jsme tak převzali do vlastní režie,“ řekla mluvčí.

Kladivo na myslivce, reagují na novelu lovci. Lesníci a ekologové ji vítají

Lesníci také vítají novelu mysliveckého zákona, kterou v červnu schválila vláda a která posiluje práva vlastníků honebních pozemků. Kromě majitelů lesů například i zemědělců. Jedním z cílů je právě redukce stavů spárkaté zvěře, kdy chce stát myslivcům na základě škod určovat, kolik zvěře mají v dané lokalitě ulovit.

„Novela zákona o myslivosti, zejména v části plánování chovu a lovu zvěře, je jednoznačně nutná. Současný systém plánování lovu spárkaté zvěře, který vychází z počtů zvěře zjištěných sčítáním v jarním období a násobených koeficienty očekávané reprodukce jednotlivých druhů, je již zcela nevyhovující,“ podotkla Jouklová.

Myslivci naopak z novely, kterou mají schválit poslanci, nadšení nejsou. „Vztah myslivosti k lesnictví a zemědělství je rovnocenný. Lesníci hospodaří s lesy, zemědělci s plodinami a myslivci s volně žijící zvěří. Tyto činnosti nutně musí stát na stejné úrovni,“ uvedl Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty. „Organizace vlastníků však chtějí situaci zásadně změnit. Jejich cílem je myslivost i volně žijící zvěř podřídit vlastním zájmům.“