iDNES.cz

Rychlovlaky protnou i chráněné Poodří, hledá se podoba jejich trasy

  9:16
Se sedmnácti hlavními připomínkami se musejí vypořádat pracovníci Správy železnic při přípravě vysokorychlostní trati mezi Ostravou a Hranicemi na Přerovsku. Hlavním bodem dalších jednání bude rozhodování, zda trasa vysokorychlostní železnice povede částí evropsky významné lokality Poodří po náspu, nebo více než kilometr dlouhou estakádou.

Vyplývá to ze zjišťovacího řízení zveřejněného ministerstvem životního prostředí v rámci studie vlivu stavby na životní prostředí EIA.

„Trasa varianty 1a vychází z hlubokého zářezu a je dále vedena po náspu, který přechází na estakádu dlouhou tři sta osmdesát dva metrů a po navazujícím náspu postupně sjíždí na úroveň terénu,“ popsal v závěru zjišťovacího řízení navrhované varianty Petr Slezák, zástupce ředitele odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence ministerstva životního prostředí.

Rychlovlakem z Prahy do Brna za 350 korun. Připlácet se Čechům nechce

„Trasa varianty 1b přechází na estakádu dlouhou 1 370 metrů, která se napojuje do trasy stávajícího železničního koridoru. Ve variantě 1b je oproti variantě 1a prodloužena estakáda a křížení vysokorychlostní trati výběžkem území evropsky významné lokality Poodří je téměř v celé délce zajištěno estakádou.“

Variantu estakády prosazují hlavně pracovníci chráněné krajinné oblasti Poodří. „Z hlediska průchodnosti pro živočichy je varianta estakády vždy lepší,“ vysvětlila Ivona Kneblová, vedoucí Oddělení ochrany přírody a krajiny Poodří. „Vždy ale musíme počítat s tím, že jsou tady i další záležitosti – jako cena nebo technická proveditelnost. My se samozřejmě vždy snažíme prosadit to, co je z hlediska ochrany přírody nejlepší, ale ne vždy to je možné.“

V Poodří se procházejí vzácní bahňáci, lidé na některá místa nesmí

K variantě estakády se přiklání i krajský úřad v Ostravě: „Preferovanou variantou je z důvodu nižšího záboru stanovišť a lepší migrační prostupnosti varianta 1b.“

Celkově se zveřejněné závěry zjišťovacího řízení týkají celkem 46 kilometrů dlouhého úseku vysokorychlostní trati mezi Hranicemi na Moravě a ostravským Svinovem.

Současně ministerstvo životního prostředí zveřejnilo i další závěr zjišťovacího řízení zaměřený na úsek mezi Hranicemi na Moravě a Prosenicemi na Přerovsku. Vliv stavby na životní prostředí EIA se už bude u obou částí trati řešit současně.

Obce jsou v pozoru, přípravy na stavbu vysokorychlostní železnice vrcholí

Zaměstnanci Správy železnic budou muset při návrhu trasy, která po většinu své dráhy na území kraje těsně sousedí s dálnicí D1, počítat i s připomínkami obcí.

Například ve Velkých Albrechticích na Novojičínsku se obávají možných problémů při větších deštích. „Už nyní máme při přívalových deštích problém s potokem, do kterého ústí retenční nádrž dálnice D1. Přitom na stejný potok se má napojit i odvodňovací příkop z vysokorychlostní trati,“ přiblížil obavy Velkoalbrechtických starosta Miroslav Chudják.

Zástupci obce navíc v připomínkách vyjmenovali i další problémy, s nimiž by se obyvatelé potýkali v případě stavby i provozování vysokorychlostní trati.

Po vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy má jezdit 180 vlaků denně

„Už teď je v obci citelně znát hlučnost nedaleké dálnice, vysokorychlostní trať by se stala dalším zdrojem, a proto požadujeme vybudování protihlukových stěn a přípravu dalších opatření, která by zvýšení hlučnosti zabránila,“ přidal starosta další z výhrad.

Podobné požadavky související s hlučností a prašností při výstavbě i při provozování vysokorychlostní trati zaslali ministerstvu také zástupci Kujav, Mankovic, Vražného a Jistebníku. Všichni shodně požadují výstavbu protihlukových stěn, případně valů, které by obce před zvýšeným hlukem ochránily.

A v souvislosti se stavbou vysokorychlostní trati se dá čekat i přesouvání některých chráněných živočichů. „Například nedaleko Polanky nad Odrou je stanoviště, kde žije chráněný čolek. To bude stavbou trati zcela zničeno. Musíme proto vytvořit obdobný biotop na jiném místě a čolka na něj přesunout,“ upozornila Ivona Kneblová na další problém.

7. prosince 2022

zpět na článek