Tři čtvrtiny škol v kraji nemají psychologa. Odborníky odrazuje nejistota

  9:40
Deprese, psychické problémy, šikana, potíže v rodině. S takovými problémy se v současnosti už běžně potýkají i školní děti. Mají přitom výrazný vliv také na jejich prospěch a výsledky. Zlepšit zmíněnou situaci by pomohli školní psychologové, kterých je však velký nedostatek. V Moravskoslezském kraji chybí až ve třech čtvrtinách škol.

K nepříznivé situaci přispívá i nesystémovost, s jakou je placení školních psychologů řešeno. Dalším faktorem je nedostatek odborníků.

Konkrétně je v kraji bez psychologa 74 procent škol, což je lepší situace než český průměr, jenž činí 80 procent. Nejlépe jsou na tom v Ostravě, kde psychologa postrádá pouze 57 procent škol, ve Frýdlantu nad Ostravicí s 58 procenty a v Kopřivnici s 61 procenty.

V regionu jsou však obce s rozšířenou působností, kde nemá vlastního psychologa žádná škola. Jsou to Rýmařov, Bílovec a Vítkov, uvádějí data projektu Mapa vzdělávání.

„Školní psycholog má výrazný vliv na to, jaké budou výsledky žáků,“ uvedl Jan Zeman ze zmíněného projektu. „U dětí totiž hraje psychická pohoda značnou roli v tom, jak se jim ve škole daří, jaké mají známky. A psycholog může pomoci problémy včas zachytit a psychickou pohodu dětí zlepšit.“

Ze tříd se už tolik neozývá smích a hluk, uzavírají se do svého světa, říká expertka

Podle jeho slov ovlivňuje školní výsledky nejen schopnost se učit. „Pokud je nějaká špatná situace v rodině, například rozvod, nebo se objeví problémy v třídním kolektivu, můžou se výsledky dětí zhoršit natolik, že propadnou, nebo zcela nedokončí základní vzdělání. A to jsou věci, které učitelé nedokážou řešit, od toho by měli být ve školách odborníci, tedy psychologové,“ řekl Zeman.

Potvrzují to i zkušenosti přímo ze škol. „U nás mnoho let pracuje školní psycholog, speciální a sociální pedagog. Pozorujeme, že se nám díky tomu snižuje neomluvená i omluvená absence, že ubývá žáků ohrožených školním neúspěchem i těch, kteří musejí opakovat ročník nebo nedokončí základní vzdělání,“ přiblížila Radka Palátová, ředitelka ostravské Základní a mateřské školy v ulici V. Košaře.

Nedokáže si představit, jak by škola bez těchto odborníků fungovala.

Upozornila také na to, že s penězi na tyto profese běžný školský systém nepočítá a ředitelé je musejí shánět sami, například prostřednictvím různých grantů či podpůrných programů.

Smlouva jen na rok

„Ještě těžší je najít odborníky, kteří by tu práci dělali, a to vzhledem k nejistotě, že se nám podaří sehnat ne ně peníze i následující rok. Nikdy nevíme, jestli projekt, ze kterého čerpáme, bude pokračovat. A kdo vám vezme práci na rok? To je alfa a omega,“ podotkla Radka Palátová.

„Za ty roky jsem se naučil žít s nejistotou, že tu práci budu mít i příští rok. Pro některé kolegy je však smlouva na dobu určitou velice limitující. Spousta jich musí platit hypotéky a živit děti,“ popsal situaci z opačné strany školní psycholog Pavel Krol, který v současnosti působí na výše zmíněné škole.

V Ostravě se tyto pozice na školách snaží pravidelně finančně podporovat zástupci města. Letos na ně vyčlenili 17 milionů korun.

„Ředitelé shánějí peníze i z různých výzev a evropských projektů. Když nějaká výzva skončí, tak jim pomůže město. Nebýt toho, většina psychologů by na ostravských školách nefungovala,“ nastínila náměstkyně primátora pro oblast školství Andrea Hoffmannová.

Ministerstvo je znepokojené šikanou. Podle psychologů hlavní roli hraje rodina

V odlehlejších částech kraje je situace komplikovanější. „Jednou z možností škol, jak získat peníze na vlastního psychologa, je operační program Jana Amose Komenského,“ informoval Miroslav Piňos, ředitel Pedagogicko-psychologické poradny v Bruntálu.

„My jsme se do něj také zapojili, a zatímco částku, kterou jsme pro školy získali na speciální pedagogy, jsme vyčerpali prakticky celou, tak tu určenou na školní psychology jsme museli skoro celou vracet, protože školního psychologa je velmi těžké sehnat,“ potvrdil složitou praxi.

Situaci by podle něj mohlo zlepšit systémové řešení. „Ministerstvo školství už dlouho slibuje, že bude financování školních psychologů řešit v nové vyhlášce systematicky, aby je školy nemusely řešit prostřednictvím různých grantů jako nyní,“ nastínil Piňos.

Středním školám pomáhá kraj

Středním školám v regionu se snaží pomáhat i kraj. „Vzhledem k nesystémové podpoře ze strany ministerstva školství dlouhodobě financujeme z rozpočtu kraje odborné podpůrné pozice, jako jsou školní psychologové a školní speciální pedagogové v některých středních a speciálních školách zřizovaných krajem,“ přiblížila Miroslava Chlebounová z tiskového odboru kraje. Zmíněné peníze jsou určeny na financování mzdových nákladů.

„Aby škola mohla čerpat tyto finanční prostředky, musela mít danou pozici odborníka obsazenou,“ podotkla Chlebounová s tím, že personální zajištění těchto pozic není snadné. „Ve školách je aktuálně vysoká poptávka po školních psycholozích, což je důsledkem narůstajících psychických problémů dětí a žáků, spojených nejen s postcovidovou dobou. Školní psychologové suplují i nedostupnou péči dětských klinických psychologů, provádějí intervence a pracují s rodinami i třídními kolektivy,“ nastínila.