„Ve veřejném prostoru opakovaně zaznívají útržkovité informace vycházející z návrhů NERV, podle nichž by slučování obcí ušetřilo miliardové částky. SMS ČR pro taková tvrzení ale postrádá oporu v odborných zdrojích,“ konstatovala mluvčí SMS ČR Šárka Kuželová.
Podle NERV je zátěží pro rozpočet hlavně velký počet malých obcí. „Díky existenci velkého počtu malých obcí dochází k neefektivnímu násobení činností, neexistenci úspor z rozsahu, kumulaci volných zdrojů na úrovni každé obce tak, aby každá měla svůj ‚polštář‘, velkým nákladům na samotný provoz obcí a k neúměrné zátěži tohoto systému pro celé veřejné finance, neboť obce nemají vlastní zdroje, ale pouze ty, které byly vybrány a přerozděleny ze systému RUD,“ vysvětluje NERV ve svém odůvodnění.
Návrhy na úspory v rozpočtu snížením počtu obcí, ale třeba i městských obvodů, však nemají podle moravskoslezských politiků příliš šancí na úspěch.
Obce odmítají slučování, mají špatnou zkušenost s přerozdělováním peněz |
„Česká republika má opravdu velký, až nesmyslný počet samospráv. Tento stav je dle mého dlouhodobě neudržitelný a jsem přesvědčen, že by stát měl pomocí pozitivní motivace obce pod pět tisíc, ale klidně pod deset tisíc obyvatel vést ke slučování,“ odpověděl na dotaz MF DNES, která oslovila starosty a primátory velkých měst kraje, ostravský primátor Jan Dohnal.
A dokáže si představit i redukci počtu ostravských obvodů. Těch je v současnosti třiadvacet.
„Umím si představit Ostravu o čtyřech velkých obvodech, ale aktuálně je to naprosto nereálné. Se sloučením by musely přijít samotné obvody, což nyní není politicky reálné,“ popisuje situaci ostravský primátor.
Možné výhody spojení některých obvodů, například Pustkovce a Poruby, včetně Třebovic a Svinova jsou přitom patrné už z pouhého pohledu na mapu. To platí třeba i o Staré a Nové Bělé či o Mariánských Horách a centrálním ostravském obvodu.
Úspory za větší nákupy služeb a energií
„Nejde jen o úspory v podobě mzdových nákladů, které jsou nutné k chodu samospráv. Nejde ani o náklady na provoz budov obecních úřadů a radnic. Větší obce by měly úsporu při řadě činností. Bavíme se i o úsporách za větší nákupy služeb, od nákupu software až po nákup energií,“ doplnil primátor Dohnal.
Podobný názor má i krnovský starosta Tomáš Hradil. „Přestože znám ve svém okolí řadu skvělých starostek a starostů malých obcí, slučování jednoznačně podporuji. Stávající systém má své výhody, ale je extrémně nákladný a v mnohém neefektivní. Redukci počtu samostatných obcí považuji za nezbytný krok bez ohledu na konkrétní lokalitu.“
Sám ale v tomto směru aktivní postup neplánuje.„Neuvažujeme o tom, že bychom aktivně oslovovali sousední obce, zda se chtějí stát součástí našeho města. Přišlo by mi to vůči kolegům starostům neuctivé,“ dodal Hradil.
Přišel čas na spojování obcí? Lidé nemají zájem je vést a spravovat |
Většina oslovených starostů a primátorů však na otázky spojené s možným slučováním obcí odpovídat nechtěla. Hlavně s tím, že se to jejich měst netýká.
Možné slučování obcí by podle hejtmana Josefa Bělici přineslo klady, ale i zápory. Kraj navíc podle něj nemá na takovou změnu vliv.
„Zákon slučování umožňuje pouze na základě dohody samotných obcí, nikoli z rozhodnutí kraje,“ vysvětlil hejtman. „Vedle úspor by se ale při slučování mohla začít vytrácet ‚sousedskost‘, kdy vedení malých obcí zná jednotlivé rodiny, život v obci, její potřeby či specifika. Slučování tedy může také narušit komunitní život v obci a její autenticitu.“
Město Ostrava tvoří třiadvacet obvodů. Další obce spadají pod okres Ostrava-město. Tři stovky obcí tvoří Moravskoslezský kraj, z toho 155 nad tisíc obyvatel a jen 33 nad pět tisíc lidí.