„Za minulých deset let došlo na námi provozovaných stanicích v Radvanicích a Bartovicích ke snížení průměrných koncentrací prachu o padesát procent. Co se týče benzo(a)pyrenu, činí pokles dokonce zhruba sedmdesát pět procent,“ sdělila vedoucí Centra hygienických laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě Lucie Hellebrandová.

To je podle ní největší a vítané překvapení, které ukázalo loňské měření.

Snížené hodnoty rakovinotvorného benzo(a)pyrenu v Radvanicích potvrzují, jak zásadní vliv na kvalitu ovzduší mělo fungování podniku Liberty, který loni v létě ukončil provoz hutní prvovýroby.

Potvrzeno. V ovzduší kolem utlumené huti Liberty výrazně ubylo škodlivin

Zatímco ještě v roce 2023 dosahovala průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu 5,20 nanogramu na metr krychlový, loni klesla na 1,60 nanogramu ročně. V roce 2017 tam dosáhla koncentrace této nebezpečné látky hodnoty 9,60 nanogramu na metr krychlový. Zákon přitom povoluje jeden nanogram.

Co se týče polétavého prachu, který pracovníci ústavu naměřili v Radvanicích, v roce 2015 překročilo jeho množství povolený denní limit bezmála stokrát, loni už pouze desetkrát, což je v zákonné normě.

V uplynulé dekádě byla situace podstatně horší. Například v roce 2007 přesáhla prašnost v Ostravě normu celkem 214krát. „Dvě třetiny roku jsme se tedy pohybovali za hranicemi zákona. Teď jsme na deseti dnech. Poprvé po dlouhých letech se dostáváme z červených čísel do černých,“ zdůraznil náměstek primátora Ostravy pro životní prostředí Aleš Boháč.

Na zlepšení ovzduší, které se začalo projevovat už před několika lety, má vedle změn v průmyslu vliv i řada opatření, jako je třeba výměna kotlů domkařů, ekologizace veřejné dopravy nebo obměna aut motoristů. Podle Hellebrandové se na tom podílejí i klimatické změny a lepší rozptylové podmínky.

Chystá se další zpřísnění limitů škodlivin

„Podzimy jsou dlouhé a teplé, zimy bývají většinou bez extrémně nízkých teplot. Inverze a smogové situace nejsou tak časté a netrvají už čtrnáct dnů jako dříve, ale dva tři dny,“ shrnula Hellebrandová.

Zdravotní ústav provozuje v Ostravě kromě dvou měřicích stanic v Radvanicích a Bartovicích po jedné v Mariánských Horách, v části Hrušov ve Slezské Ostravě a v Porubě, kde je ovzduší dlouhodobě nejlepší. Nejhorší hodnoty neukázaly poprvé radvanická měřidla, ale stanice v Hrušově. Nadlimitní prašnost tam pracovníci ústavu zjistili osmnáctkrát za rok. Roční koncentrace benzo(a)pyrenu přesáhly v Hrušově dva nanogramy, což je více než v Radvanicích.

Už příští rok může mít Ostrava opět větší problém vejít se do limitů, protože vláda chystá od ledna příštího roku zpřísnění norem pro některé znečišťující látky.

Tlak na koksovny a elektrárnu. Problém s haldou

„Třeba limit pro polétavý prach se má snížit ze současných čtyřiceti mikrogramů na metr krychlový na dvacet ročně,“ potvrdila Hellebrandová. Představitelé města podle náměstka Boháče začali i z toho důvodu tlačit k razantnímu omezení prašnosti podnik OKK Koksovny, jehož šéfové se už zavázali ke snížení emisí až o dvacet procent. Chystají se také jednat s firmou Veolia, která provozuje Elektrárnu Třebovice.

„To jsou teď v Ostravě co do tuhých znečišťujících látek největší znečišťovatelé, ale patří k nim také třeba skládka uhlí na Heřmanické haldě,“ doplnil náměstek.

Jak je na tom Ostrava s kvalitou ovzduší v porovnání se zbytkem republiky, ukáže nová ročenka Českého hydrometeorologického ústavu, která má vyjít nejpozději v květnu. „Věřím, že už nebudeme vyčnívat na prvních místech jako dosud, ale klesneme někam doprostřed,“ uvedla Lucie Hellebrandová.

Stav ovzduší v Ostravě v roce 2012: