„Za sedm let, co projekt běží, jsme ve 206 bytech, kde mají nájemníci upravené poplatky za bydlení, postupně ubytovali 601 osob, z toho 278 dětí,“ uvedl náměstek primátora Zbyněk Pražák.
Pokud lidé v průběhu dvou let prokážou, že jsou schopni se o sebe i byt postarat, stává se z krizového bytu klasické bydlení. V něm obyvatelé dál zůstávají, tentokrát za běžných nájemních podmínek. Jestli neuspějí, musejí byt vrátit a řešit si bydlení sami.
„O tom, že si lidé bytů váží, svědčí fakt, že úspěšnost, kdy nájemci v bytech po dvou letech zůstávají, je pětaosmdesátiprocentní, což považuji za velký úspěch,“ podotkl Pražák.
Důležitou součástí sociálního bydlení je podle něj i práce s lidmi, kteří o krizový byt žádají. „V terénu se jim věnuje dvanáct sociálních pracovníků dohlížejících na to, jak žijí,“ upozornil.
Češi chudnou, šetří na mase i topení. Nejvíc utrácí za bydlení |
Do sociálního bydlení jsou v Ostravě podle primátora Jana Dohnala zařazováni jednotlivci a rodiny, kteří se nacházejí ve velmi obtížných životních situacích.
„Pokud se lidé dostanou do finanční nouze a nedokážou splácet nájemné či mají jiné potíže spojené s bydlením, mohou přijít do kontaktního centra, které jsme v listopadu 2022 otevřeli v budově magistrátu,“ řekl Dohnal. „K dnešnímu dni nás kontaktovalo přes tisíc klientů, se kterými pracovníci vždy proberou možnosti, jak situaci řešit, včetně nabídky bytu.“
Stejnou možnost jako rodiny s dětmi mají i jednotlivci nebo budoucí maminky, které vědí, že v prostředí, kde právě žijí, nebudou schopné své děti vychovat.