Pogrom organizovaný německými nacisty pak dostal název Křišťálová noc, to podle střepů rozbitého skla z oken a výloh židovských obchodů, domů a synagog.
„Děsivě krásný pohled byl na světle šlehající plameny na čtyřech rohových věžích a velké střední kopuli templu, které se nakonec všechny s velkým rachotem zřítily,“ psaly o zkáze synagogy den poté noviny Deutsche Post für Sudetenland. Bez zmínky o příčině požáru.
Události přihlížel dav zvědavců, dochovaly se i fotografie, jak oheň sledují s rukama v kapsách. Požární stráž sice byla na místě včas, chránit však mohla jen okolní domy.
Pětaosmdesát let od křišťálové noci. Brána holokaustu se tehdy otevřela |
„Vlastně jsme ten požár pozorovali z dálky, přes sousední domy. Sešla se snad celá Opava, ale přímo k ohni směli jen nacisté. Přístupové cesty k synagoze byly obsazeny zátarasy. Když už hasiči konečně mohli stát u ručních stříkaček a pumpovat, ze synagogy zbyly jen ruiny,“ popsal očitý svědek František Lhotský, tehdy dobrovolný hasič, později pak přímo člen opavského sboru.
Trosky pak lidé rozebrali a využili ve svých domech.
Opava tehdy byla z drtivé většiny německá. Už na počátku října po odstoupení Sudet z města museli odejít státní zaměstnanci, tedy členové bezpečnostních složek, učitelé, železničáři a další.
„Němci Čechy ale nikdy nevysídlili úplně, civilní české obyvatelstvo zčásti zůstalo,“ upozornil opavský historik Ondřej Kolář. Židé hodně odcházeli už před Mnichovem, po záboru pohraničí pak ještě intenzivněji.
Atmosféra byla vyostřená. „Šlo o takové mezidobí, říšská župa Sudety vznikla až na jaře 1939 a v Opavě na podzim 1938 vládla polovojenská správa, bezpečnostní orgány tvořila takzvaná einsatzkomanda. Vrcholila euforie přívrženců Henleinovy strany, vyřizovaly se účty, došlo například i k devastaci pomníku na Ostré Hůrce,“ popsal Kolář.
O křišťálové noci 10. listopadu ovládly celé Slezsko a k Říši přidělené části severní Moravy protižidovské akce. Z dobových policejních hlášení jednotek schupo, orpo a sipo jejich průběh zrekonstruoval historik Mečislav Borák.
V článku Události křišťálové noci a jejich ohlas na území Československa uvedl, že už 10. listopadu časně ráno neznámí pachatelé rozbili výklady a okna židovských obchodů a bytů ve Svinově. V Bruntálu a Rýmařově všechny obchody Židů uzavřely a zapečetily jednotky SS. V Bruntálu také shořela obřadní síň na židovském hřbitově.
Křišťálová noc v Moravskoslezském kraji. V Opavě hořelo, jinde se drancovalo |
V Novém Jičíně vzala za své okna i interiéry templu a rovněž výklady židovských obchodů. Očitý svědek Max Mannheimer pro Paměť národa k drancování synagogy řekl: „Němci zničili varhany a vyházeli modlitební knihy, svitky tóry a šály na ulici. Na tom šlapali. Před vypálením byla ušetřena jen díky tomu, že byla nedaleko plynárny.“
Akce se nevyhnula ani Bílovci. „Byl tam zatčen židovský lékař dr. Beck pro údajné hanobení rasy,“ popsal dále Borák. V Krnově nacisté vybrali knihovnu židovského knihkupce Erwina Kunnewäldra a na náměstí Adolfa Hitlera ji spálili. K ohni se s nákladem knih několikrát vrátili.
Tamní synagogu částečně zdemolovali, poškodili židovský hřbitov, rozbili a spálili obřadní pohřební vůz. Podle pamětníka Kurta Schmidta synagoga přežila díky přepisu na jiný účel.
„Tatínek mého kamaráda byl radním a nechal ještě předtím oficiálně přepsat synagogu na tržnici, byly v ní tedy už sklady, které se zapálit nesměly. Alespoň tak mi to kamarád vyprávěl.“ Později tak templ skutečně posloužil, historikové ale jako důvody jeho „záchrany“ uvádějí také blízkost vily tamního starosty a továrny.
V dalších dnech se vyostřená atmosféra uklidnila, perzekuce Židů však pokračovaly dál.
9. listopadu 2008 |
