„Je to naše první investice v Moravskoslezském kraji, kdy jsme se zcela odpoutali od uhlí. Do roku 2030 se takto chceme zbavit využívání uhlí ve všech našich teplárnách v kraji, tedy v Krnově, Ostravě, nebo v Karviné,“ konstatoval Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia. „Investice celkově vyšla na více než 500 milionů korun, většina mířila na biokotel, menší část pak na plynofikaci,“ poznamenal Tobola.

Po většinu roku by Frýdek-Místek a další připojená místa měla teplárna zásobovat teplem vyrobeným z biomasy, v zimě je firma připravena využívat i plyn. Celkově se počítá s využíváním obou médií v poměru 60:40.

Tím však plánované změny ve frýdecko-místecké teplárně nekončí, do budoucna se počítá i s výrobou zeleného vodíku.

Není jasné, kde a kdy se bude vodík využívat

Tyto plány se ale pomalu zadrhávají. Zelený vodík má totiž smysl vyrábět jen v okamžiku, kdy je pro něj zajištěný odbyt. Což není v Moravskoslezském kraji tak jednoduché.

Původní plány sice hovořily o využívání zeleného vodíku v dopravě, hlavně pro provoz vlaků a autobusů, od nich ale kraj postupně ustupuje.

„Ve skupině máme tento projekt schválen, ale čekáme, jakým způsobem se bude trh se zeleným vodíkem vyvíjet dále,“ popsal aktuální situaci obchodní ředitel.

Aktuální problém přípravy jeho využívání v regionu totiž spočívá v tom, že zatím není jasné, jak a kde se bude vodík používat. Původní plány na jeho zapojení do vlakové i autobusové dopravy se totiž pomalu hroutí.

Vodík má v kraji pohánět autobusy i vlaky, záleží ale na jeho ceně

Není třeba jasné, zda se bude vodík využívat ve vlacích mezi Krnovem a Olomoucí. „Ministerstvo dopravy stále váhá, zda elektrifikovat trať z Ostravy do Olomouce přes Jeseníky. Správa železnic sice tvrdí, že to může zvládnout během několika roků, ale třeba příprava elektrifikace trati do Frýdku-Místku trvala pětadvacet let,“ vysvětloval jeden z problémů náměstek hejtmana Jakub Unucka.

Elektrifikace jesenického úseku by znamenala, že by zde vodíkové vlaky nebyly potřebné. Jejich provoz je totiž výrazně dražší.

„Variantou by byly bateriové soupravy, ale i ty by kvůli dojezdu vyžadovaly elektrifikaci úseku minimálně mezi Opavou a Krnovem a Olomoucí a Moravským Berounem. Využívání dieselových vlaků totiž bude za pár let nemyslitelné,“ doplnil náměstek hejtmana.

Na rozhodnutí o tom, zda kraj bude vodík využívat, už přitom moc času nezbývá. Svou roli hrají i poněkud nečekané faktory. Například výroba takzvaného zeleného vodíku z biomasy je podle Unucky možná jen v případě, že potřebné zařízení bude zkolaudováno do konce roku 2027.

Vodíková přeprava je o dost dražší

„Pokud bude zkolaudováno do toho roku, dá se k výrobě zeleného vodíku využívat, pokud později, tak už ne. Česká republika si totiž někdy před deseti roky nevyjednala výjimku tak, jako to udělali třeba Němci nebo Poláci. Tady někdo zaspal a my jen doufáme, že se to ještě podaří změnit,“ konstatoval náměstek hejtmana s tím, že o možnosti využívání vodíkových vlaků v kraji by se mělo rozhodnout do konce těchto prázdnin.

Další možností, jak využívat zelený vodík, je autobusová doprava. S vodíkem se v kraji uvažovalo pro autobusy na Třinecku, Českotěšínsku, v Havířově i v Ostravě. Ze všech plánů už je ale ve hře jen Havířovsko. Hlavně kvůli nákladům. Vodíková přeprava vyjde zhruba třikrát dráž než u běžných autobusů.

„Ale jen Havířovsko by k financování výroby zeleného vodíku nestačilo. Proto hledáme další odběratele, snad se to podaří zvládnout,“ doplnil Jakub Unucka.