„Vytváříme mláďatům co nejpřirozenější podmínky a veškerou péči o ně necháváme na samicích. Přechod do volné přírody pak zvládnou podstatně lépe,“ uvedla Adéla Jonáková z Lesů ČR.

V objektu v Krásné pod Lysou horou zůstává chovné hejno, které se v posledních letech početně rozšířilo a geneticky obohatilo.

„Přibývá hlášení o pozorování tetřevů i nálezech jejich pobytových znaků, jako jsou otisky končetin, trus i hlasové projevy. Znamená to, že se tetřevi postupně zase stávají součástí beskydské přírody,“ dodala Jonáková.

4 fotografie

Tetřev hlušec patří mezi kriticky ohrožené živočišné druhy. Vyhledává zejména jehličnaté lesy, v nichž se živí například borůvčím nebo jeřabinami. V tuzemsku žije málo početná populace na Šumavě, a právě v Beskydech, kde je zařízení Lesů ČR v provozu od roku 2017.

Od té doby se do přírody dostalo již 109 odchovaných tetřevů. „Kromě vypouštění ptáků také lesníci tlumí v tetřevím teritoriu tlak predátorů a přizpůsobují i lesnické hospodaření, třeba výsadbou jedle, listnáčů a bobulovitých keřů,“ uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová.

Lesníci upravují i turistické značení, aby veřejnost tetřevy zbytečně nerušila. Navíc spolupracují se Správou CHKO Beskydy i Klubem českých turistů.

Nové geny

Do beskydské odchovny tetřeva hlušce loni přibylo jedenáct ptáků dovezených většinou z Alp. Chovné hejno 28 tetřevů je tak geneticky pestřejší a ptáci budou v přírodě odolnější.

Lesníci pro ně pod Lysou horou postavili pět dalších voliér. „Dovezení samci přinesou nové geny,“ vysvětlila Adéla Jonáková, která beskydské zařízení koordinuje.

„Při jarním líhnutí kuřat simulujeme ve voliérách přírodní prostředí. Veškerou péči o mláďata necháváme záměrně na samicích,“ doplnila Jonáková.

Jakmile mláďata povyrostou, celé hejno se přemístí do speciální terénní aklimatizační voliéry v horách, kde si tetřevi zvykají na přírodu, do níž je nyní lesníci vypustili.

„Tetřevy v terénu průběžně pozorujeme a po několikaletém provozu odchovny je zřejmé, že prospívají a mají šanci přežít. Jsou ale velmi plaší, zranitelní a potřebují les s mnoha druhy dřevin různého věku, ve kterém jsou i bobulové keře. V místech, kde tetřev žije, tomu přizpůsobujeme hospodaření,“ řekl Tomáš Peka, lesní správce z Frýdku-Místku.

„Část území také ponecháváme ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny v bezzásahovém režimu a cíleně tlumíme tlak predátorů, jako je liška, kuna nebo divoké prase,“ doplnil.