Kastelánka Andrea Šírová návštěvníky při prohlídkách zároveň zasvětí do radostí i strastí návratu zámečku k původní podobě. „Je tady stále co dělat a hlavně co objevovat. Pořád plno záhad a zajímavostí,“ říká o své práci.
Od letoška provádíte zámkem za vstupné. Co bylo impulzem?
Po pěti letech od vyinstalování zámecké expozice a jejím rozšiřování je toho už opravdu hodně. Letos jsme přidali další místnosti a už ani při prohlídkách nechodíme na půdu, protože bychom přesáhli dvě hodiny. Ale pokud někdo projeví zájem i o půdu, není problém trasu pozměnit. Vstupné jsme za prohlídku komplet celým zámkem stanovili na 150 korun. Provázím celoročně. Po telefonické dohodě jsem buď tady, nebo schopná dojít. Pokud lidé chtějí mít jistotu termínu, je lepší se hlásit předem.
Jak prohlídka vypadá?
Začínáme v hlavním průjezdu, kde si shrneme historický vývoj, a pokračujeme na nádvoří, jehož cestičky a chodníčky jsme předloni obnovili podle historické fotografie a podle leteckého snímku z roku 1937. Zdobí jej socha Bakcha, který kdysi stával blíž hospodářské části zámku, ale ta dnes k zámku nepatří. Před válkou panskou a hospodářskou část oddělovala zeleň v parkové úpravě a uprostřed stál na podstavci právě Bakchus a díval se na zámek.
Kdy a jak zámek o svou hospodářskou část přišel?
Areál se rozdělil po válce. Zámek připadl Československé církvi husitské, která zde provozovala domov důchodců, a hospodářské stavby využívalo a upravovalo ke svým potřebám JZD. Na jedné z novostaveb je dokonce ještě nápis JZD 1961 vidět. Bakchovu sochu z 19. století překvapivě nezpeněžili, ač jde o sto padesát kilo litiny, ale šoupli na nádvoří do kašny, kde na něm nehezky pracovala koroze. Po zrestaurování stál nějaký čas v interiérech a teď se z nádvoří nostalgicky dívá na své původní stanoviště. Kolem něj prohlídku vedeme zadním průjezdem s kočárem a schodištěm pro služebnictvo vystoupáme do patra, jež celé projdeme.
Zámek HošťálkovyRaně barokní zámek vzniklý přestavbou renesanční tvrze je spojený s rodem Skrbenských z Hříště a později hraběcími rody Strachwitz a Arco. Po válce sloužil jako domov důchodců, ozdravovna a sociální ústav pro mentálně postižené ženy. Od roku 2007 jej vlastní rodina Ruszó, která zámek obnovuje a zpřístupňuje. Lidem se poprvé otevřel v prosinci 2015 – prohlídky vedly interiéry tak, jak je opustil ústav. Poté se otvíral při mimořádných prohlídkách a příležitostech. V roce 2019 se otevřela první část expozice. Provází se celoročně, expozice se stále rozšiřuje. |
Tam začíná zámecká klasika?
Vystoupáme do piana nobile, takzvaného vznešeného patra, které sloužilo šlechtě, ale klasiku nečekejte. Ono je tady všechno sice dochované, ale dlouhodobý provoz sociálního ústavu zámek hodně poznamenal. A prohlídková trasa vede nejprve místnostmi, které jsou ještě ve stavu, jak je opustil ústav, jen s odstraněnými obklady a betony. Všude tu byl umakart a linolea, pod kterými naštěstí zůstala ta původní krása. Jsem ráda, že závěr severního křídla ještě není opravený, takže lidé nejprve vidí, v jakém stavu zámek byl, a dozvědí se zajímavosti z jeho obnovy.
Například?
Například že na chodbě severního křídla byla dlažba. My jsme pod ní a pěti centimetry betonu našli krásnou prkennou podlahu včetně její datace, a proto víme, že byla dokončena 25. května roku 1818. Odstraňovali jsme podpěry v přízemí i v patře, kterými tady za doby ústavu vyřešili sanaci stropních a podlahových trámů, a postupně rozebírali podlahy a trámy sanovali. A vždy v rozích chodeb jsme v meziprostoru našli tabulky z modřínového dřeva s textem, že tuto podlahu vyhotovil uvedeného data nějaký Johannes, příjmení nebylo bohužel čitelné ani na jedné. A my jsme tu podlahu jen vyčistili rýžákem a ošetřili olejem. Je nádherná.
Jak je možné, že se dochovala?
Zámek byl po válce pořád využívaný a přeplněný. Za doby sociálního ústavu tady bylo i sto padesát chovanek. Nebyl prostor vyklidit třeba jen jedno křídlo a udělat generální opravu, která by všechno původní zničila. Ostatní zámky v okolí touto opravou prošly – dřevěné stropy se vyměnily za železobetonové, masivní dveře za typizované v ocelových zárubních, podlaha za dlažbu. Tady se vše jen překrylo – stěny malbou, podlahy linoleem, betonem, dlažbou. Dveře zůstaly původní. My teď tu zakrytou krásu znovu obnovujeme.
Co se na zámku dělo po druhé světové válce?
Nejprve tady byl domov důchodců. Byl spojený i s dětskou ozdravovnou a léčily se tady podvyživené děti. Máme dokonce stálou návštěvnici z Ostravy, která tady jako devítileté děvčátko na ozdravném pobytu byla. Mám záznam jejích vzpomínek, jak jako malá vystoupila v Krásných Loučkách s velkým kufrem, došla sem a strávila tady asi měsíc.
Vyprávějte.
Popsala nám denní režim i různé příběhy. Třeba jak se kluci dostali na půdu, sebrali tam sklíčka z nějakých lustrů a byla z toho nepříjemnost. Jak na konci křídla byly záchody, latríny s dřevěnou deskou s dírou, které se zalévaly kýblem vody, a jak se tam v noci bála chodit, protože na chodbách nebylo světlo a ona musela chodit s baterkou. A opravdu jen v rozích, kde se stýkají křídla, jsme našli drátky, jinde světla nebyla. Víme, ve které místnosti spala a pod kterým oknem měla postel. Poslala mi i několik fotek z hromadného nástupu na nádvoří před kašnou, kde nechybí ani stožár s vlajkou. Vzpomíná na to v dobrém a na té hromadné fotce po letech s manželem zjistili, že byli na stejném turnuse.
Na zámku Hošťálkovy obnovili barokní malby, skrývaly se pod tapetou |
Stavebně zůstal zámek v původním stavu. Co jeho vybavení?
Nejcennější věci byly pravděpodobně v rámci takzvaných svozů odvezeny, ale podle vzpomínek pamětníků tady v době domova důchodců všechno zůstalo tak, jak to opustila hrabata Arco. Někteří pamatují i tu podlahu na chodbách a barokní nástěnné malby. Zůstala i spousta vybavení a nábytku. Když se zámek v roce 1962 proměnil v ústav sociální péče pro mentálně postižené ženy, stal se zdravotnickým zařízením a všechno muselo být sterilní a omyvatelné. Teprve v té době se vybavení začalo ničit.
Jak?
Veškerý nábytek se vyhazoval. Co šlo, letělo okny, včetně křišťálových lustrů. Údajně to, co nezvládli vyhodit z oken, přesunuli před zámek, ať si každý vezme, co chce. Co zůstalo se podpálilo. To, co živelně na ostatních zámcích v okolí probíhalo po válce, a to v té rozjitřené době možná ještě pochopíte, se tady stalo o dvacet let později, což normální hlava nebere. V téže době se rozhodlo i o zalíčení nástěnných maleb. Jen dvě místnosti, nevím, jestli víc nechtěli, nebo nestihli, tehdy zdokumentovali a my teď máme jejich černobílé fotografie. Podle odborníků je provedení, propracování a tematika maleb unikátní a ojedinělá nejen ve Slezsku, ale i na Moravě.
Račte vstoupit. Poprvé v historii se zámek na Krnovsku otevřel veřejnosti |
Lze je ještě obnovit?
Ano, za doby ústavu je překryla výmalba, jen místy jsou zničené buď obklady, nebo umístěním ústředního topení. Zámek byl až do roku 1974 vytápěn pouze kachlovými kamny, pak se z bývalé oranžerie vybudovala kotelna a zavedlo ústřední topení, na zdech jsou ještě v některých místnostech vidět otisky radiátorů. Sondy v každé místnosti ukazují část nástěnných maleb, a až se najdou peníze, mohou se malby odkrýt. Jednu místnost už jsme nechali téměř celou zrestaurovat, zbývá dokončit retuše stropu z 19. století a vrátit barokní parkety, které čekají rozebrané v dílně restaurátorů na svůj čas. Trvalo to tři roky a přišlo na tři miliony korun.
Co v ní lidé po dokončení uvidí?
Zatím je prázdná, ale letos ji vybavíme nábytkem, bude tam čajový salon. Obohatí expozici spolu se sousední místností, kde vznikne hudební salon. V příštím roce ještě pravděpodobně přibude pokoj služebné, dětský pokoj a ložnice. K současným salonům, což jsou dámský, pánský, přijímací salon a pracovna, tak do příští sezony přibude pět dalších místností.
Koupili rozpadlý zámek Hošťálkovy. I přes tragédii mu vracejí barokní krásu |
Čím je vybavujete?
Něco máme dary, něco jsou zápůjčky, v expozici je nábytek a koberce majitelů. Nedávno nás oslovila příznivkyně zámku, která má historický nábytek, a domluvily jsme se na zápůjčce, takže v jedné místnosti v přízemí už máme nasysleno, co bychom chtěli využít. Co se týká chodby piana nobile, majitelé dostali darem několik stovek kusů paroží a další stovky zakoupili. V archivu se podařilo najít fotografie těchto chodeb, kde skutečně paroží viselo, takže jsme se pokusili ty trofeje pověsit a chodby vymalovat co nejblíže původní podobě z doby před rokem 1945.
Kastelánka Andrea Šírová v opravených prostorách zámku Hošťálkovy. (15. 11. 2022)
Jste kastelánkou a zároveň jediným zaměstnancem zámku. To asi vaše práce vypadá jinak než kastelánů na státních zámcích.
Ani nevím, co dělá klasický kastelán. Já tady začínala před pěti lety tím, že jsem si opravila místnost, ať mám kde mít psací stůl, šanony a kde řešit papíry. Od loňska mám kancelář v přízemí vedle kavárny, kterou máme denně otevřenou. Za doby ústavu tam byly prádelna, mandlovna a žehlírna, za doby Skrbenských byt správce zámku. Provázím, dělám administrativu i práce v zámku, třeba čištění podlah a stěn nebo zahradničení a sekání trávy, protože chceme zvelebit prostor zámeckého parku.
Zároveň řeším obnovu jednotlivých částí zámku, teď třeba díky dotaci restaurujeme hlavní oltář zámecké kaple. Nevyšly nám evropské dotace, tak žádáme menší – podporuje nás například kraj a ministerstvo kultury. Majitelé zároveň investují své peníze a není to málo. Pořád je tady co dělat a hlavně co objevovat. Zámek je plný záhad a zajímavostí.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz