Dívka při výletu znenadání ucítila bolest, jako by ji něco bodlo do nohy. „Podívala se k zemi a zahlédla menšího hada v pohybu. Měl klikatou čáru na hřbetě,“ popsal mluvčí krnovské nemocnice František Kuba.

Její příbuzní začali okamžitě konat a přivolali rychlou záchrannou službu. „Záchranáři po prvotním ošetření dívku převezli do nemocnice v Krnově, kde byla vzhledem k věku umístěna na jednotku intenzivní péče pediatrického oddělení,“ doplnil Kuba.

„Měla v místě hadího kousnutí na vnitřní straně nohy zvětšující se otok. Měla štěstí, jelikož se jednalo o menšího hada a jedu se do rány dostalo jen malé množství. Hlavní reakcí jejího těla na zmijí jed byla nevolnost a bolesti břicha,“ pokračoval mluvčí.

6 fotografií

Zdravotníci si po ošetření nechali dívku v nemocnici na pozorování. „Léčba pacientky podáním antihistaminik a kortikoidů byla úspěšná. Po třech dnech byla propuštěna do domácího ošetřování,“ doplnil Kuba s tím, že se jednalo o první letošní uštknutí zmijí na Krnovsku a Bruntálsku.

Zmije často „kouše nasucho“

Případ, který měl šťastný konec, je podle lékařů varováním, aby byli lidé při pohybu v přírodě pozorní a dokázali správně zareagovat na zmijí uštknutí.

„Vyplatí se mít v mobilu uložené číslo na tísňovou linku 155 pro přivolání záchranářů, kontakty na Toxikologické informační středisko 224 915 402 nebo 224 919 293, kde specialisté na otravy poskytují konzultace,“ podotkl mluvčí.

„Uštknutí zmijí obecnou není v zemi příliš časté. Dochází k němu v řádu desítek případů ročně. Každé kousnutí zmijí navíc neznamená vždy intoxikaci,“ upozornil vedoucí lékař Toxinologického centra Jiří Valenta.

Asi ve čtvrtině případů, kdy zmije na člověka zaútočí, použije had takzvané suché kousnutí bez vypuštění jedu.

„Zmijí jed je primárně určený pro lov, takže nemusí být nutně použitý při obraně před člověkem, který hada vyrušil. Přirozenou a nejčastější reakcí zmije na setkání s člověkem je útěk,“ upozornil toxikolog.

„Mnohem častější bývá kousnutí od užovky hladké, která razantně aktivně zaútočí na narušitele svého teritoria, ale nemá v zubech jed,“ popsal Valenta.

Lékařům ovšem vždycky pomůže, pokud se podaří hada vyfotit. „Protože zmije obecná a užovka hladká jsou si vzhledově dost podobné,“ vysvětlil Kuba.

„Po uštknutí jsou v místě patrné dvě drobné ranky po jedových zubech hada, většinou bolestivé a někdy lehce krvácející. Od sebe jsou vzdáleny asi 8 až 12 milimetrů podle velikosti hada,“ popisuje uštknutí zmijí Jiří Valenta na webu Toxikologického informačního střediska.

„Může se také stát, že se zmije nezakousne oběma jedovými zuby a na kůži se objeví ranka jedna, případně pouze škrábnutí. Pokud dojde alespoň k minimálnímu vstříknutí jedu, rána je bolestivá a okolí začne otékat. Otok může postupovat a později bývá doprovázen zduřením lymfatických uzlin, bolestí a pocitem napětí v končetině. Maxima většinou dosahuje do 48 hodin.“

Prvními příznaky zmijího uštknutí bývá nevolnost, zvracení, pocení, zvýšená teplota a žízeň. Stav může být provázen bolestmi břicha a průjmem. Tyto symptomy mohou přetrvávat 48 hodin.

V závažnějších případech dochází k poklesu krevního tlaku, selhávání oběhového systému a případně ke ztrátě vědomí. Nebezpečnější může být prudká alergická reakce na některé složky jedu.

„Při rozvoji známek intoxikace a v případě uštknutí dětí, se doporučuje povolat zdravotnickou pomoc, nejlépe rychlou záchrannou službu. I v případě, kdy se nerozvinou příznaky intoxikace, je vhodné navštívit zdravotnické zařízení. Nikdy nelze vyloučit pozdější nástup příznaků intoxikace včetně závažnějších, i když se v počátku nemusí projevit, nebo pouze velmi mírně,“ dodal Valenta s tím, že při kousnutí hadem je navíc nutné protitetanové očkování.