„Jde o projekt, v jehož rámci by mohlo zhruba šedesát pět procent území plnit rezidenční funkci, půl napůl nájemní a rezidenční bydlení,“ představil projekt Pod Žofinkou Tomáš Laštovka, člen správní rady společnosti Pod Žofinkou Holding. „Další prostory by zabraly služby. Plánujeme také vznik školy pro pět set dětí a dvou školek. O detailech ale rozhodne až chystaná architektonická soutěž.“
Stavět by se podle zástupců developerské společnosti mohlo už v roce 2027 po ukončení architektonické soutěže a poté, co by firma získala všechna potřebná povolení.
„Financování zatím plánujeme z vlastních zdrojů, následně bychom se samozřejmě neobešli bez bankovního úvěru,“ konstatoval Tomáš Laštovka. „Jde o dlouhodobý projekt, jehož první fáze by mohla vyjít na zhruba čtyři miliardy korun.“
Další peníze by měl podle dohody stavebníka s městem dodat ostravský magistrát. Ten by měl mít na starost hlavně stavbu inženýrských sítí a základní infrastruktury v celé nové čtvrti.
Huť Žofie (1873–1972) v centru Ostravy. | foto: Archiv města Ostravy
„Ostrava se bude podílet jak na architektonické soutěži, tak na následné infrastruktuře,“ přiblížil roli města ostravský primátor Jan Dohnal. „Následně budeme stavět jak páteřní komunikace, tak třeba vodárenskou infrastrukturu. Ve hře je i tramvajová trať. Ale ta by závisela až na výsledku dopravních modelů.“
I v případě města by se náklady mohly pohybovat v miliardách. „Bavíme se o částce mezi jednou až dvěma miliardami korun. Tady bychom si chtěli sáhnout na dotační peníze. Věřím, že by se to minimálně v případě tramvajové trati povedlo,“ doplnil primátor.
Že by se na nákladech města podílela i developerská firma, pro kterou jakákoliv pomoc veřejného sektoru znamená snížení vlastních nákladů na stavbu, zatím vedení magistrátu nezvažuje.
Vzpomeňte na Žofinku. Výstava připomíná historii zmizelé ostravské huti |
„Město za to dostane skvělou rozvojovou lokalitu. Vytváříme podmínky pro to, aby se město mohlo rozvíjet i dovnitř. Není nutné rozvíjet ho jen ven, na nová území,“ vysvětlil Jan Dohnal. „Je to samozřejmě soukromý projekt, ale soukromý investor by jej nebyl s to bez participace města uskutečnit. A my nechceme, aby tady vyrostl třeba nějaký další průmyslový park.“
Představitelé města přitom mohou regulovat možnosti výstavby v jednotlivých částech například územním plánem. Pokud zastupitelé rozhodnou, že je daná oblast určena pro bytovou výstavbu, nelze v ní stavět například výrobní haly.
Ostrava zatím po developerech, kteří vlastní velkou část pozemků v plánovaném území, například nepožaduje ani stavbu sociálních bytů a podobně. „V memorandu to definováno není. Máme ale domluveno, co by tady mělo vyrůst, obchody, škola i školka a další občanská vybavenost. Bavíme se třeba i s univerzitou o možnosti nějakých fakult a podobně,“ dodal primátor.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz