V Ostravě tuto stepní kočku chovali v letech 2006 až 2015, populaci se však nepodařilo udržet.
„Během této doby proběhl v roce 2007 pouze jediný porod, odchov však nebyl úspěšný, všechna mláďata krátce po narození uhynula. Od té doby se tuto kočkovitou šelmu nepodařilo rozmnožit a s úhynem posledních chovaných jedinců v roce 2015 se zoo rozhodla pro ukončení chovu,“ shrnula mluvčí ostravské zoo Šárka Nováková dosavadní neúspěchy s manuly.
Jenže po nedávném ukončení chovu rysů karpatských vyvstala otázka, co s prostorným výběhem, leč s chladným a nevytápěným zázemím. Na další kočku velikosti rysa už by zahrada nedostala povolení, volba proto opětovně padla na manuly.
„Představují nemalou chovatelskou výzvu. V Evropě je v současnosti chováno něco málo přes šedesát těchto zvířat, porody se však za poslední rok uskutečnily v pouhých čtyřech zařízeních,“ upozornil Matěj Vrúbel, inspektor chovu šelem v ostravské zoo.
Odbagrovaná zemina a důkladná dezinfekce
Na základě předchozích nedobrých zkušeností se v Ostravě rozhodli pro opatření doslova od základů. „Ve výběhu jsme nechali odbagrovat nemalou část zeminy, výběh se vydezinfikoval, navezl nový substrát a vše se nakonec upravilo do podoby, která by měla co nejvíce evokovat přirozený biotop této kočkovité šelmy,“ popsal chovatel Vrúbel.
To však není vše, další zvláštnosti jsou spojeny s krmením, a to přemraženou potravou. „Manuli jsou jediné šelmy, které dostávají pouze přemraženou potravu. Při zamražení totiž hyne většina možných parazitů, na které jsou citliví. Plánujeme také pravidelný odběr vzorků na vyšetření přítomnosti nemocí, které nás u těchto zvířat v minulosti trápily,“ zmínil dále Vrúbel.
Proč taková až zdánlivě přehnaná opatření? Manul totiž žije v horských oblastech a na mrazivých náhorních plošinách v Asii, přičemž je těmto extrémním podmínkám výborně přizpůsoben.
Co běžné kočce nevadí, manul nesnese
Jenže se rovněž kvůli těmto mimořádným podmínkám nesetkává s většinou kočičích patogenů, v Evropě běžných. Obvyklá kočičí populace si s nimi sice bez větších obtíží poradí, ne však manul.
Čtyřletá samice z Chomutova dovezená na konci minulého týdne se v upraveném výběhu po rysech už zabydluje.
Manul je životu v chladném prostředí dobře přizpůsoben velmi hustou, až šesticentimetrovou srstí. Chlupy na břiše dosahují až dvojnásobné délky než chlupy na hřbetě a bocích, slouží tak jako dokonalá izolační vrstva. Žije samotářsky a je aktivní ve dne i za soumraku. Loví především hlodavce, pišťuchy a kurovité ptáky. Samice rodí jedno až sedm slepých mláďat.